II.A..4: Hanka opet odmitla muj kontakt s detmi
FROM: "Juraj Kizak"
DATE: Sat, 5 Jul 2003 20:46:12 +0200
TO:
SUBJECT: II.4: Hanka opet odmitla muj kontakt s detmi
Je patek, 4. cervence, snad nejvetsi Americky svatek, Den nezavislosti. Vsechno zavreny. Vsechno? Ne. Velke “malls”, hypermarkety ne, prave naopak. Ve vsech novinach slevy na vsechno. Od ponozek po auta, trucky. Vyhodny “deal” dnes. Proste prijde, nakupujte, bavte se. Vecer v 9.30 pm. bude ohnostroj… pry po cele americe ted bude mene policajtu, mene zatarasu, proste pokus o normalizaci situace po teroristickych atacich na Twin Towers apod. Jak rad bych to stejne mohl rici dnes s radosti v hlase, ze se tak deje I v pripadu Zavrzenych deti Kizakovych. Opak je pravdou. Normalizace se nekona…
Moje pravnicka se pokusila o to znova, abych videl deti. Pres Hancina pravnika Martineze, ten co nevi, ze se Ceskoslovensko uz rozdelilo. Napsala mu plno dotazu, ve ctvrtek, aby se Hanka vyjadrila, protoze lidsky se mnou nekomunikuje zadnym zpusobem, a stale chce vsechno jen pres pravniky. Ma pravnicka psala o moznosti mediace, kterou jsem zaridil, na lidske bazi, ceka jen na Hankin souhlas, o moznosti “family therapy”. Abych mohl videt deti… Taky to musi Hanka chtit – a nedelat prekazky. Jsem tady uz ctvrty den. Moc jsem si pral videt deti uz… Ma pravnicka mi napsala mail, co ji odpovedel Martinez. Ze pry Hanka stale trva na tom, abych platil 50 procent vsech vydaju spojenych s tim, abych mohl videt deti… Ze je muj prijem podle danovych priznani mych a Hankinych nejmene 12x nizsi – ji nezajima. Preje si me proste vyzmykat, abych deti nemohl videt. Za 2 hodiny videt deti cca 40 dolaru. Kdyz jenom jedna hodina, tak cca 27 USD. Celkem podle rozhodnrui ceskeho soud bych mel videt deti 8 hodin dene x 14 dnu cca 112 hodin, tedy celkem zaplatit za to, abych videl deti 1.200 USD x 30 Kc = 36.000 Kc. Co na t o rici? Ma zajem Hanka na tom, abych deti videl? Odpovezte si samy…
Hanka ma moznost podle rozhodnuti ceskeho soudu – aby nas to nestalo ani korunu. Neudela to. Nehralo by ji to do karet. Ted Vam sdelim duvody, ktere Hankin pravnik sdelil me pravnicce, proc na tom Hanka trva, proc nebude napriklad platit proporcionalne za to podle nasich prijmu, jak je taky beznou praxi, pokud to soud odsouhlasi. Bohuzel, netrval jsme na tom pri me minule navsteve, byl jsme rad, ze deti mohu videt, platil sjme vsechno, stovky dolaru, jen abych deti videl, z penez, co jsme si pujcil... Nemyslel, ze je priste uz mit nebudu. Hanka to vi. Vy ze v americe vsechno neco stoji – a kdyz nemam penize, tezko budu ohajovat prava sva I prava nasich deti. Proste plati, ze penize hybou svetem, kdo je ma, ma obycejne pravdu, spravedlnost, jen par donkichotu se snazi to zmenit nekdy…
Hanka jako duvod, ze mam platit padesat procent rika:. Juraj ma v Praze velky byt, tedy penize ma. Juraj pracuje pro dve firmy, ma tedy penez dost. Juraj rekl detem, ze ma nove auto, tedy ma penez dost. Juraj se dostal do ameriky zase, prisel – tedy ma penez dost. Tak strucne a jasne mi to sdelila ma pravnicka, tak ji to sdelil martinez jmenem Hanky… Neveril jsem vlastnim ocim, kdyz jsme ty duvody videl, ktere Hanka uvadi, abych platil za to, ze mohu videt deti za pritomnosti treti osoby… Rekl, jsem, ze se budu snazit byt maximalne objektnivni, uvadet fakty. A ze se je mozno o vsem poresvedcit nejak.
Byt mam, 3+1, Hanka je sama “urcila” mne v ramci sveho rozvodu. V tom case, jsem ji kyvl na vsechno, byl jsme na dne, co dala do smlouvy, to tam bylo. Dokonce mi urcila I nas druhy byt, maly, abych se o nej staral, pro nase deti, protoze mel jeste najemnika v te dobe, ktereho nebylo mozno vystehovat. Byla to proste investice finacnci, co jsme vtedy udelai, pro nas edeti do budoucnosti. Napkup za 200.000 Kc, hodnota v te dobe 600.000, dnes alespon 750.000 Kc. Pak si Hanka ten byt vzala zpatky, pozdeji prodala, v americe potrevobala penize. Ze trzni ztratou pul milionu korun cca, jak jsme se dovedel pozdeji. O ty nase deti prisli. Nemuseli. Byl o by to na jejich vyskoke skoly jednoho dne. Tak jsem to planoval udelat. Clovek meni, Pan Buh – Hanka meni… Ten byt, v kterem bydlim, je jedine, co mam. Neprodal jsem jej, ani v case, kdyz jsem potreboval stovky tisic na nalezeni deti, na detektivy a pod. Nekteri z Vas vedi, ze jse chctel udelat I to, prodat jej, vahal s tim, nakonec neprodal, snazil se uhchovat pro nase deti, az jej jednoho dne budou pottrebovat v Praze. Ten byt je dnes v me zaveti. Kdyby se mi cokoliv stalo, patri mym detem. Hanka to vi. Zavet si precetla online, je v souladu s ceskym zakonem. Platna. Dala mi vsak jasne najevo nedavno, ze me pres to vsechno chce I o ten byt obrat. Proto taky necche ukoncit vsechny soudy v CR ohledne majetku, firmy v ramci rozvodu. Hodnota bytu jeden a pul milionu precy stoji za to… To k bytu, proc jej mam.
Ano, jsem spolupodilnikem dvou firem, ktere se snazim ridit, aby jednoho dne jsme z toho taky mohl zit. B3net a Sun Caesar’s Group, both s.r.o. Z verejnych informaci co se daji ziskat je jasne, ze zatim jsou ve stadiu malych podnikatelskych ‘start-ups”, tedy ze si nevydelavaji ani na slanou vodu, resp. vse co se vydela, jde opet do jejich rozvoje... taku muzou kazodu chvily zaniknout, kdyz neutahnou svuj rozvoj… Tu, kterou jsem rozvijel predtium jako manazer a spoluvlastnik, spolu s Hankou, nasi rodinnou Sun Interpreting & Translation, jsem prave v case rozvodu dal Hanke pro nase deti, svuj podil. Resp. mi ji “medem a bicem”, planymi sliby a hrozbam,I, ze neuvidim deti, pokud ji nedam svuj podil – ukradla. Pak tady v americe prohlasuje, ze jsme nikdy s ni nespoluvlastnil nasi rodinnou firmu, ze pry ‘jsem pro pracoval pro jeji firmu”. Coz o to, kdyby ale alespon jeji zisk sel na nase deti, pro jejich uzitek, jak je ve smlouve, kterou sama pripravila, a nedodrzuje, bohuzel – byl bych spokojen. Verejne prohlasila, ze z toho bude platit terapii deti, z nasi firmy – pak odmital, a zadala me opet, abych platil 50 procent. Tak je to s mymi firmami, par z Vas vi, jak je to, pokud rikam neco, co neni v souladu s realitou ohledne firem, prosim, napiste to Hance, ze manipuluji nebo neco, urcite bude rada. Nemam se za co stydet vuci svym detem. Preji si, aby jednoho dne moje deti poznali pravdu, je to vice mene zprava pro ne do jejich budoucnosti, dnes jen do prostoru a casu, snad se to jednoho dne k nim nejak dostane – pokud bude jeste potreba. Jsem rad, ze se nam v tech firmach dari alespon trosku, ze jsme dnes daL, JAK JSME BYLI minuly rok o tomto case. A verim, ze pristi rok budeme zase dal. Ale dnes ze mne neni Bill Gates, dokonce ne ani jeho vratny z titulu prijmu… Manipuilace Hanky.
K tem autum. Taky vetsina z Vas vi, jeslti mam auto, jakekoliv. To stare, co mi urcila opet Hanka v ramci sveho rozvodu – nemam uz snad 4 roky. Hanka jej prez to vsechno chtela ziskat v ramci exekuce majektu spojen se vzetim meho pasu pred Vanoci 2002. Dobre vi, ze detem jsme dal vic, daleko vic, nez ode mne chce. Bohuzel nemma na to papir, nikdy jsem si nedal od ni zadne podepsat, co jsme ji daval, ted toho zneuziva, prtotze z pravni stranky to nikoho nezajima, pokud o tom neni dukaz. Dukaz si soud nasel za tim jediny – ze nemam nic, zaznamy Dopravniho inspektoratu nelzou. Taky je asi vetsine z vas – a Hanke taky – jasny, ze nemam zadny Mwercedes ci ferrari tajne nekde za prahou, do konce ani Fabii, ani ze bych zil dvojim zivotem, a to dokonce ani napsan na druhou ci treti osobu. Dokoncce ani jedna z firem, kde jsme podilnikem, nema zadne sluzebni auto, ktere bych mohl vyuzivat, jak se bezne dela…
Ze jsem nikdy detem nerekl, ze nejake “nove auto mam”, nebo jakekoliv auto – nemohu dokazat. Jen rici, ze to neni pravda. Mam kvuli tomu prisahat na americkou vlajku, jak prisahaji me deti kazde rano ve skole? Myslim, ze to neni potreba. Dalsi manipuilace Hanky.
Dalsi duvod Hanky? Ze pry mam penize, protoze jsem do ameriky prisel… Ano, zaplatil jsem letenku za cca 30.000 Kc, 1.000 USD, aby se dostal k detem. Od prvniho dne navratu se snazil nasetrit alepson na letenku, vedic, ze za detmi zase pujdu. Prave proto, ze jsem je zaplatil, tak uz je nemam. Mam samozrejme par dolaru na to, abych tady mohl byt tech par tydnu abych mohl videt deti. Skromne bydlet, skromne jist, nic si nekupovat na sebe, nikam nejit. Mit neco pro deti, kdyz nekam s nimi pujdem. Stale z tech, co mi pujcili dobry lide, protoze mit stotice ulozeny se mi nepovedlo od casu, kdyz jsme meli dost penez, ktere jsem vydelaval a nechaval vsechny sve rodine vzdy... Cokoliv dnes vydelam, ted uz splacim ty stotisice, co dluzim, alespon po malych kouskach… Tak jsem na tom. Ne, nestezuji si. Penize potrebuji a vzdy jsem potreboval jen pro nejnutnejsi veci pro sebe – a vzdy slo pak vsechno pro me deti, rodinu. Dnes, kdybych mel svuj podil z firmy, ktery ma zatim v drzeni Hanka, se slibem, ze muj I jeji podil, pujde na nase deti – vsechno by slo na jejich terapii zavrzenych deti. I Hanka uznala, pod tihou dukazu, ze deti jsou zavrzeny. Je to zatim jen v ceskem soudnimm spisu. Ovsem podepsno Hankou.n Takze ohledne meho “bohatsvi” – dalsi manipualce Hanky.
Ktery z tech duvodu Hanky jsou opravneny k tomu, abych platil 50 procent. Taky nebudu opdovidat dal, koukam se do sve penezenky, vim pravdu
Navic jsem v kontaktu s neziskovou organizaci tasdy, ktera uctuje proporcionalne podle prijmu rodicu. Hanka ale uz predem oznamila, ze tam nepujde… Co na to rici? Prej si za kazdou cenu, abych byl s demti cim mene, abych je nevidel, pokud mozna, resp. cim pozdeji a cim mene krat?
Reknu Vam to dal… na konci sveho mailu mi ma pravnicka doporucila, ze abych zvazil sve financn I moznosti, a bych akceptoval Hanky podminky, ze s tim nic neudelame ted, abych deti alespon videl, dokud se to vyresi. Udelal jsem to. Sel jsem vcera podvecer [ctvtek 3.7.2003] do APN Family Center, kde jsme si deti predavali nerpimo I predtim, kde se plati tech cca 40 doalru za dve hodiny jeich sluzeb, a rekl, at reknou Hanke, ze zaplatim 50 procent, jen abych deti mohol videt. Alespon an hodinu… Jerri Miller, director, me vyslechla, pak se zvedla, a sla zatelefonovat Hanke. Za chvily se vratila. Pry jestli ji taky dam svuj pas, jak je v rozhodnuti americkeho soudu z predtim, kdy I ja I Hanka jsme jej meli odevzdat, rpotoze Hanka stale hra tady hru a udrzuje ji aktivni, ze jsme prisel, abych deti pry unesl… Odpovedel jsem, ze ano, ze ji pas dam, kdyz jej da I Hanka. To uz by ale znamenalo, ze by deti musela privezt Hanka, ze bych je mohl videt. Splnil jsem vsechny podminky, co si prala Hanka. Jerri Miller byla ochotna muj pas I Hanky pas prevzit, a drzet je u sebe behem meho kontaktu s detmi. Tak to bylo domluveno s moji pravnickou, na zaklad e toho jsem mel videt deti… Cekal jsem, dokud probihal hovor Jerri s Hankou. Moc jsme si pral videt uz deti, predtim jsem rekl Jerri, at Hanke rekne, ze ji “prosim”, at mi deti ukaze, ze si pred ni kleknu na kolena, jen at mi je znovu ukaze. Nevim, co ji rekla Jerri, ale samotne ji bylo jasny, proc jsem tady, v americe. Dovlekl sjem sebou, v tricetisupnovem vedru velkou skatuly s e stolnim hokejem pro syna Adama, ktera jej cekala v Praze 2 roky, a kterou se mi nepovedlo prvne vzit, Nine brusle koleckove, ktere jsem koupil puvodne Adamovi pred 4 lety, ktere jej cekali a nedockali se – a snad budou jeste dobre ted Nine, co se ty velikosti, zatim ma zdedeny jedny po Adamovi, pokud vim, nema nove… Nejakou stolni hru hezskou, inteligentni, a Adamovi hlavolam ve forme kocky, co se da slozit asi tisici zpusoby, vic na www.hras.cz… To vsechno jsem tam privlekl a tesil se jako male dite, ze na hodinku alepson uvidim deti, rekneme si par slov. Vim, ze se jich nemohu doktnout, protoze si to nepreji, tak jsou zmanipulovany.
Nestalo se. Hanka me setkani s demti odmitla. Po te, co ji Jerri rekla, ze budu I platit 50 procetn, I odevzdam pas, tedy jsem splnil obe jeji podminky – rekla, ze ji nestaci, kdyz pas dam Jerri do uschovy, ale ze musi byt v uschove soudu, protoze je to tak napsane v rozhodnuti soudu… Energie, usili a vira me pravnicky, ze udelala pro mne vsetko, abych vidal deti alepson nejak – vysla nazmar. O me energii ani nemluvim. Ani podle ceskeho, ani podle americkeho rozhodnuti soudu od minula, mi Hanka nedovolila videt znova deti. Jak jsem se v tu chvili citil? Jak by jste se citili v tu chvili citili Vy? Vrelo to ve mne, hledal jsem neco, ceho se ve svem vnitru chytit, abych nakonec opet nabyl viry, ze tohle nemuze trvat vecne, ze se neco musi stat, v Hanke, svedomi, nebo neco, probudit se nejak nekdy v ni neco, cemu se rika laska, tolerance, lidskost, nevim jak to nazvat. K detem alespon, kdyz uz ne k lidem, a mne yuznat za cloveka taky konecne… Snad ji k tomu nekdy nekdo donese, pokud to nenajde v sobe sama. Nebude ale uz pozde pro nase deti?
Tam jsem dnes, zacal jsem rano, pred desatou, 4. cervence, Den nezavislosti, horko zacinalo znova, bude do 40ti stupnu. Deti jsem nevidel, Hanke v duchu zase odpustil, hledal opet viru v sebe, naivne v “pravdu lasku, spravedlnost”... Rano jsem byl prvne neco delat pro sebe tady, uvedomic si, ze musim se udrzet v kondici, protoze to jinak nezvladnu fyzicky, ze cesta k detem bude jeste dlouha, ze se Hanka nezmenila zatim, a cesta soudu, bez penez – bude o to delsi, kdyz ceasta lidaks s Hnakou neni mozna, I kdyz o ni stale usiluji. Proti jeji manipulaci jsme ale bezmocni, vsechny soudy se chovaji stejne, kdyz Vas nekdo z neceho obvini, koukaji, “co kdyby to byla pravda”… Na to Hanka hra, v CR I v USA. Vytahl jsem brusle, co jsem tady nechal v zime, takove ty “sockovske”, z Wall-Martu, a vydal se po okoli. Rano po osme, neiborhood jeste spalo, je to tady hezke, kolem hostelu, asfalt kvalitni, a vedlejsi cesty siroke, bez aut… takze to bylo daleko lespi jako ve Stromovce. Po par blocich jsem narazil na mistni Country Club, kde si clenove chodi zahrat tenis, zaplavat, golf… PRIVATE, takze tam si ja nezahraji asi… ;-) Za klubem park, kde misnti chodi vencit psy, dal trenikove cviciste, rovnez pro vycvik psu. V parku policajti, hlidkujici, dobre si vsimajici kazdeho, taky mne zmercili jak bruslim kolem nej. Cestou jsem mijel ty bezce ruzne. Uz predtim jsme si vsiml, ze ten jogging zejmena u zen, uz asi odeznel, ze se vic venuji tomu “walking’, tedy chozeni, sem tam u toho tak zvlastne ale nenapadne zvedaji nohy, to je asi urcite podle nejake moudre knizky, ktera je ted popualrni, ale vic Vam k tomu nereknu… kazdy u toho neco poslucha, nikdo uz neposloucah ani ten kus prirody kolem, ci proste sam sebe… Background music je vsude, v kolemjdoucivh autech, hodne hlasite, same to hiphop, rap, cerna hudba,… walkmanech ci radiich bezcu, vytazich domu…
S kazdym, kdo Vas mine, si nejak kyvnete, vice mene na znak “pratelstvi”, protoze kazdy je jinak tak podeziravy, ze kdyz se pokusite o vic nez neutralni kontakt, tak uz je videt v lidech napeti, jak se boji, jeslti je nechcete okrast nebo neco… tak je lespi nakonec jen vycerit “hezke bile zuby” a pronest to “howareyoudoing…”
Po hodine krasneho brusleni kolem, jeste za snesitelneho tepla, jsme se vratil do hostelu, zjisitl, ze je kolem plno PC, protoze knihovnu jsou dnes vsechny zavreny, MHD nejezdi, a tak mi zustava jen sedet tady a schovavat se pred prichazejicim horkem. Sedim a pisi. Pro sve deti do budoucnosti prostoru a casu, pro Vas dnes. Verejna kontrola. Zadna manipulace.
Horko tady mne po priletu prekvapilo. Je horko, ale neni vlhko, takze je to relativne prijemne, pokud mate radi teplo nad tricet stupnu celyn den, salajici z vrchu a ze spodu z ze sten. Na mne ovsem to je moc, ale lidi se tady stehuji prave proto, ze je to suche horko, ten kdo ma teplo rad. Vedle, jak v arizonskem Phoenixu, tak v texaskem Dallasu, je to vlhke horko, tedy neprijemne. Pry. V dallasu to cvim jenom z doslechu zatim… To mne ceka v nejbizsich letech, Dallas. Nevybral jsem si jej. Vybrala jej nasim detem matka, Hanka. Dallas. Kennedy. Lockheed Martin. Laurenzo. Aledo. Fort Worth. Adam. Nina. A nakonec ja. Po spirale se vracime do Dallasu, kde se Hanka pristehovala jeste behem sveho rozvodu za pomoci nasich klientu, ktere jsme meli v nasi rodine firme SUN Interpreting & Translation. Pak se zasnoubila za sveho “druha”, jak jej puvodne nazyvala, kdyz jsem ji is detmi objevil v Dallas, Fort Worth, a ted ji ceka svatba po te, co se tam prestehuje po 1. srpnu 2003. Pro mne bude ted Dallas symbolem dalsich soudu, abych mohl videt deti. Ve svem novem soudnim navrhu, ktery Hanka podala na americky soud ovsem pise, ze mi da vsechny informace o skolach deti, novem telefonmu atd atd… uvidime, rad bych tomu veril, do ted se nic nestalo, co by bylo jen napsano, skutek utek, musel jsem to vsechno vybojovat. Jinak bych deti ani nevidel, podobne jako ted, kdyz jsme je nevidel jeste, a Hanka udela vsechno proto, abych je po 30. cervenci nemohl videt ani v Texasu, kde se samozrejme chystam. Podivat se, kde zili me deti, kde mi Hanka ukradla pres tri roky jejich zivotu, her, zabavy, objeti, smichu, radosti, malych detskych bolesti, pece… proste vztahu deti s otcem, otce s detmi. Casu, kdyz na Vasich detech kazdy den neco noveho objevite, kdyz je vidite rust, fyzicky, dusevne, kdyz jste na ne hrdi, chlubite s e jimi, a oni Vami. Casu, ktery se neda vratit, jednoduse jsem o nej prisel… Vzal mi je Vesmir. Nebo Hanka? I to necham na budoucnost, verim, ze si s tim Vesmir poradi.
Mam zpravu do mych rodicu. Zase se pokouseli telefonovat detem, v souladu s rozhodnutim ceskeho soudu. Zase zadbna odpoved, Jhanka to nezvedla, deti to nezvedli, zazanmnik, ktery deti neposklouchaji… Me rodice trpi s toho, anui nevite, jak velmi... Dal bych Hance cokoliv, aby to mym rodicum umoznila s detmi mluvit… Hanka mlci. Resp. si klade podminky dalsi. Rika tomu “laska”, “ZAJMY DETI”… Slibila to uz pred pul rocem, americke odbornici Barbare urcene soudem, ze “to neni problem, ze s tim souhlasi, aby deti mluvili se svymi prarodici… Nemam na toto Hnaky jednani slov. At nici mne, ale proc ninci me rodice, ti ji skutecne nic neudelali… Ani detem.
Slibil jsem Vam naposled, ze Vam napisem, proc to rodice nekteri delaji, ze zavrhuji deti od druheho rodice. Tedy zavrhujici rodice. Profesor Warshak, deal do toho 25 let, ma v tom jasno. Ja ne. I po te, co jsem si to poradne precetl, vsechny jeho kategorie a typologie zavrhujicich rodicu, mi neni jasne, do ktere z nich jednoznacne patri Hanka. Tady jsou, podle Warshaka.
1. Pomsta
2. Narcismus
3. Pocit viny
4. Nejistota
5. Snaha o sebepotvrzeni
6. Neustavajici nenavist
7. Paranoia
8. Znovuprehravani
9. Nepratelstvi k detem
…
…
Vice lidi se me ptalo, nebo jen tak polozilo retorickou otazku opakovane z a minula leta, “koho jsem si to vlastne vzal”, ze “jsem asi svoji zenu poradne neznal”. Nevim na to odpovedet do dnes. Jeslti takova byla - nebo se zmenila za roky. Vim ovsem, ze dnes je mezi nami jeden zasadni rozdil. Hanka si nepreje, abych jeste nekdy vystupoval v zivotech nasich deti jako jejich otec, vubec, ani jako clovek. Proste, abych z jejich zivotu zmizel navzdy. Vse pro to dela, aby se tak stalo, dela to moc zrucne, necekal bycgh jak je vynalezava, bojim se ji. To se ovsem neda, zmizet ze zivoat svych deti, sam, dobrovolne, jejich narozenim mame k nim povinnosti do nasi smrti, pise I Warshak neco takovyho… Kdyz to vzdate, deti za Vam I nepridjou, jak se nekdy radi, ze kdyz budou dospeli… Aby jste je ted nechali tak. Vyskumy rikaji opak. Proc by se meli vracet k nekomu, kdo jim je po leta popisovan v tom nejhorsdim ve vsech smerech? Je to jako by se dite melo jit podivat “za roh”, se presvedcit, smao a dobrovolne, kdyz mu budete rikat, ze “za rohem” je strasidlo… Zadne dite se tam podivat samo a dobrovolne - nepujde. Naopak, bude se tomu misto na sto honu vyhybat… Sam to proste neudela. Musi jej nekdo vzit opatrne za ruku, a vysvetlit mu, hezky, dlouho, poradne, jemne – ze strasidlo neni, za rohem. Dite se bude bat, tezko jej pak presvedcite… Tam jsme dne. Nekdy jej dokonce nepresvedcite vubec, jak pise Warsak. Zavrzeni je prilis silne. Toho se obavam. Ze nase deti uz jsou tak zavrzeny, ze je to poznamena na cely zivot. Z toho , co pise Warshak, je jednoznacne videt, ze moje deti jsou v nejhrosim nesilnejsim stupni zavrzeni uz dnes od Hanky. A to stale pokracuje, protoze s e mi zatim nepovedlo ani trochu odstranit pricinu zavrzenosti – chovani Hanky, ich Maminky. O tom pojednava Warshak v cele knizce, jak tomu zabranit, jak se branit, jak to lecit, jak uspet. Cim dele to trva, v cem deti jsou, tim dele se to bude lecit u nich. Vzdali by jste se? Svych deti? Nechali je zavrzene? Ja to nedokazi.
Reknu Vam otech skupinach vic radsi, jak je vidi Warshak. Ani jedna z nich neni podle Warshaka duvodme k tomu, aby sve rodice branili svym detem ke kontaktu ci laske druheho rodice. Vzdy je tam egoismus, osobni zajmy – na ukor vlastnich deti, kterymi se vsak ohaneji jako stitem pred sebou, jak jim chteji dobre… Obludne? Mit vlastni deti jako stity, ktere Vas maji chranit pred sebou sama?
1. Pomsta
{Cituji volne Warshaka. Veci v zavorkach jsou doslovne citace prekladu.]
Chteji jeden druhemu neco oplatit. “Jednim ze zpusobu pomsty je pripravit byvaleho partnera o lasku deti”
Jak eliminovat mstu? Warshak radi, “vyjadrit litost, pozadat aby deti nemuseli platit za hrichy, ktere spachali jejich rodice…”
Nekolikrat od Hankina rozvodu, resp. jeste behem nej, pred tim, nez jsme vedel, ze existuje nejaky Warshak, nejake zavrzeni deti, jsem se Hance omluvil za to, co jsme ji kdy udelal, konkretne, nasel chyby ve svem chovani k ni za dobu manzelstvi. Usten, mailem. Myslel to uprimne, tak ji to rekl. Ne nedomnivam se, ze to byli “chyby”, kvuli kterym se rozvadi… Ale nasel jsme je na sobe. Idealni jsem nebyl, nejsem, far from perfect. Naopak, Hanka opakovane, do casu sveho rozvodu, az do dnes vcetne konstuje na ruznych urovnich, ze “ona nikdy zadnou chybu neudelala”. Mimo tu, ze si me vzala, tedy, abych byl presny...
Pokud je tohle duvodem jednani Hanky, NEVIM KONKRETNE, za co se mi msti. Pokud to budu vedet, pokusim se s tim vyporadat vuci ni, najit cestu, aby prestala s odcizovanim nasich deti ke mne z duvodu sve pomsty. Mozna bude vedet tento duvod nektera z jejich kamaradek, ci kolegyn, co obdrzuji tento mail, napriklad Alice Krizova, nase spoluvlastnicka nasi rodinne firmy… Byla sveho casu duvernici Hanky. Pak se ale vyjadrila nasi spolecne kamaradce, kdyz videla, ze Hanka se schovava ve svete, a nechce se mi ukazat, nechce detem dat otce, “ze jednani Hanky nerozumi, ze si myslela, ze Hanku zna”… Nevim, jeslti tedy jeji duvernici zustala, ale vede nasi rodinnou firmu I nadale, pri nahodnych setkanich se mnou se mi vyhyba, rika, “ze ji do toho nic neni, ze ji to nezajima, co se deje…” Pstros v pisku. Mozna bych byl taky takovej, ma prijem mesicni podle mnozstvi prace nekdy 100.000 kc v nasi firme, asi bych I ja drzel pusu a krok za ty penize, a mlcel ohledne deti nekoho ijineho, “co Te nepali nehas”, kdyby se me to netykalo osobne… Dalsi kamaradka nasi rodiny, a nejlepsi kamaradka Hanky ze stredni skoly, byla svedkyni na soude v CR. Jasne rekla, mne I soudu, ze nas mela za vzor rodiny pred rozvodem Hanky, jak jsme vychovavali deti a tak… Jednani Hanky nerozumela. Dnes je t o uspesna mlada dama, ktera bez problemu mi dovolila se hrat s jejim ditetem a nechala mne s nim osamote… Mohu byt osamote s kazdym ditetem na celem svete – jen ne se svymi vlastnimi…
Jaky je tedy pripadny duvod pomsty Hanky? Vi to nekdo? Pomuze jej najit? Rwekne mi jej? Rekne mi jej Hanka, kdyz nejaky ma? V ramci spolecne terapie, o kterou ji zadam opakovane, ktera ji je odborniky doporucovana?
2. Narcismus.
“Pomlouvajici rodice se chovaji nadrazene, ovsem ve skutecnosti se jako rodice citi menecenny. Druheho rodice shazuji, aby presvedcili sami sebe, deti I okolni svet, ze oni jsou lepsi a lasku deti zasluhuji.”
“Jejich chovani vsak nazorne dokazuje vazne rodicovske selhani: jsou totiz ochotni obetovat potreby svych deti pro to, aby posilili vlastni slabe ego”
Dal uvadi Warshak termin “neprimerena sebelaska”
Chova se Hanka taky I podle techto Warshakovych radku? Jestli jsou vsak pricinou jejiho chovani jeji narcisticke crty, si netroufnu rici… Urcite neni narcis patologicky, to si tedy nemyslim… Ale ze ji zalezi na spolecenskem vnimamni, jak ji vnimaji, ukazal I jeji rozbor gerafolgogicky. Taky to jeste neznamena narcismus v tm zlem slova smyslu… Behem celych tech let, naopak, se snazila Hanka udelat narcise ze mne. Zejmena proto, ze v Americke definici nejake psychologicke je taky napsano, ze se narcisum maji vzit deti z opatery, resp. jim dokonce zakazat styk s detmi… V poslednim obdobi v tomto svem usili Hanka polevila, neprinesla ji uspech, jak ocekavala, ale ja si myslim, ze s tim zase zacne jeste v USA, protoze to trva dlouho a je to drahe, dokud to soud opakovane zjisti, jak je to ve skutecnosti. Ze jsem podstoupil plno nezavislych testu, abych o tom Hanku v ramci jejiho vydirani, abych videl deti, ze s emusim dat vysetrit opakovane, protoze soudnimu vysetreni neveri… – presvedcil, I podle americekho vzorce, ktere rekli, ze nevybocuji z prumeru [to jsem se az urazil, ze jsem jenom prumerny celkem v necem ;-) ] Protoze jsem si taky o narcismu mnoho precetl, taky si troufnu rici, ze v nekterych narcistickych crtach, bych podle posledniho chovani Hanky mohl rici, ze v porovnani s ni jsem jen takovej malinkej “narcisticky bridil”. Mal jsme to moznost videt tady, jak se chova, resp. jak zakryva skutecne motivy sveho chovani. Ale jeslti je to skutecne z duvodu narcistickych sklonu? Cesky sou naridi komplexni vysetreni deti a amtky, opakovane,, doufam, ze se jim to formou mezinarodni pomoci konece povede provest. Zatim Hanka dala okamzite najevo, ze pokud se tady v USA nedam znova vysetrit I ja – tak ze se vysetrit neda. Uvidime, jak se t obude vyvijet, jeslti si bude I s americekho sudu delat srandu jako z ceskeho...
Jo, tady odbocim, zapomnel jsem tam nekde vyse rici, ze taky v odpovedi Hankina pravnika martinez na dotazy, jeslti je Hanka ochotna se ucastnit mediace a family therapy, odpovedela, ze ANO, ale hned si dala podminky. Ze musi mediator, zatim je to sef mediacniho oddeleni soudu v ABQ david levin, vyborny profesional, napsat pro cesky soud, ze se ji Hanka ucastni. Jinak se Hanka neucastni. Taky stejne musi terapeutka napsat pro Hanku na cesaky soud, ze se ji ucastni… Jinak se Hanka neucastni. Napada mne, kvuli cemu Hanka ma zajem se ucasnnit mediace a family therapy? Je to zajem skutency vubec, aby jsme se domluvili konecne? Kvuli kousku papiru, nebo kvuli tomu, aby konecne ta silena situace prestala a deti se meli moznost dusevne obrati znovu taky k otci? Neni ten kousek papiru pro ni skutecne jen jediny vystup, po kterem touzi, a jinak udela zase vsechno proto, aby se ani mediace, ani family therapy nepovedla? Ze to pak shodi na mne, jako vsechno predtim, je jasne? Rad bych podotkl, a to je informace pro me deti do budoucnosti zejmena, ze pokud bych sam nezacal tuhle madiaci a terapii iniciovat uz predtim z Prahy – nic by se nedelo? Podobne, jako ze kdybych sve deti nenasel ve svete, ze bych je uz nikdy nevidel? Ze tedy, k cemu nekdo Hanku neprivede, nepriunuti, soudem, nebo za kontroly verejnosti – ze se nikdy jinak nestane, ze sama do dnes neiniciovala nic, a v usich mi jen stale zni jeji slova z mailu, kdyz mi psala, z ema moznost z mizet ve svete a ja uz deti nikdy neuvidim? [A ja pak jeste rok deti hledal ve svete, protoze skutecne zmizla…] Stejne, jako v case jejiho rozvodu, kdyz me obirala o firmu, majetek, deti, a ja jen prikyvoval jako konik, neschopen soudne myslet v te dobe a podepsioval ji pairy bez toho, abyuch je precetl?
Vratim se k Warshakovi:
3. Pocit viny
“Nekteri rozvedeni rodice jsou tak malo tolerantni na pocit viny, ze od svych selhani odvadeji pozornost neustalym upozornovanim, ze druhy rodic je vlastne jeste mnohem horsi.”
Kdo “selhal” v nasem pripade? V nasem manzelstvi? Ja? Hanka? Oba? Nikdo? Nevim. Vim jen, ze I v case rozvodu, nebo ted, nebo predtim, jsme nikdy nerekl, ze by Hanka byla spatna matka, ze by se o nase deti nekdy nestarala. Nemyslim si dokonce ani dnes, ze by nasim detem nedala najist, napit, neoblekla je, nebyla s nimi na jejich detskych aktivitach, nekontroloval jim ukoly a podobne. To stejne jsme oba delli, prirozene, oba vsechno, neco nwekdy ja vic, neco nekdy ona vic… tak nas vnimalo I okoli, lidi co meli pristup do nmasi rodiny. Vceten Alice Krizove napriklad. Ale jeslti je dnes “dobra matka, kdyz brani detem ve styku s druhym rodicem”, to bych tedy dnes nerekl. Udelat svacinu neznamena, ze je clovek dobry rodic v tomto pripade…
Jednoho dne, kdyz se Hanka rozhodla rozvest, ze mne z niceho nic udelala nehorsiho otce, manzela, milence, podnikatele, manazera, druha… To jsem neunesl, to se musim priznat. Protoze jsme ji veril, ve vsem, co mi rekla, tak jsem uveril I v to – a neunesl jsem to, to by neunesl ani slon. Proste jsme normalne lidksy skolaboval po te… Par mesicu predtim mne podvedl obchodni partner, ktetreho jsem do businesu privzal. American. Rodinny pritel. To jsem taky nesl tezko, ale to jsme jeste nevedel, co me skutecne ceka. Vtedy jsem potreboval ja podrzet, meli jsme problemy s Hankou, ruzne, pochopitelne, kdyz se stane neco, co najednou narusi Vas zabehnuty zivot, zvyky, finance, proste vyznacne – a negativne – zasahne do Vaseho zivota, podnikani, prace, soukromi. Vtedy jsem ja potreboval pomoci. Podrzet. Prvne za dobu naseho maznelsti, cca deset let. Od sve manzelky, vzdyt laska se pry pozna v tezkostech, ktere prekonava, tak nejak… Tu pomoc jsem tehdy nedostal. Naopak, ta cela situace nastala, slouzila pak Hanke jako pry pricina jejiho rozvodu… Vsechno ostatni, uz vsak bylo z jei strany zrale, milenec, jistota v americe, uspech jeji jako manazerky nasi rodinne firmy, penize, poklonkovani velkych americkych manazeru… Proste na co vic je potreba asi v tu chvily manzel, navic nepouzitelny v tuhle chvily moc, co vydelal na byt, zasadil dve krasne stromy, nase deti – a svet, velky to konsumni uz ji volal, vabil, neodolatelne, zvuky ameriky, konsumu, pozlatka, uspechu, slavy… Zlyhani penez a moci? Znal jsme plnmo takovych lidi po revoluci, ktere penize a moc zmenili k nepoznani. Nebo jen laska k novemu muzi, ktery byl nahodou American? Neznam odpoved, a myslim, ze se ji ani nikdy uz nedovim, mozna nekdy nasi vnuci, kdyz jim Hanka bude vypravet story sveho zivots, ci psat memoare, ci dennik… Vim jen to, ze ja sjem v tu chvili potreboval jendou pomoci od sve zeny, jednou jedinkrat. Tu pomoc jsme tehdy nedostal. Naopak. Dostal jsem ranu, jeji “rozbiti rodiny”, rozvod. Ze dne na den. Zadna sance. Pokousel jsme se I tehdy rodinu zachranit. Zoufale. Ale vite to, cim vic se snazite ve stavu totalniho kolapsu dusevniho zdravi, tim vic chyb delate, kteri druha strana chladnokrvne vyuziva, sestrelujic Vas postupne jako krepove ruze na strelnici…
Nevim, jestli muze byt tohle duvod pocitu viny u Hanky, jejiho “selhani” v nasem vztahu… Je to asi ale jedine, co vidim, co by stalo za to rici, ze by snad v ni mohlo vzbudit “pocit viny” co udelala, resp. prane naopak,neudelala – za to je to ale obrovske selhani zivotniho partnera, dle meho nazoru, dokonce jen cloveka, nepomoci druhemu v nouzi, kdyz tu pomoc potrebuje – ktere by se tady hodilo, kdyz “cloveku v nouzi”, jeste k tomu vasemu nejblizsimu z nejblizsich, ottci vasich deti – mistoi pomoci, podkopnete zidly.
4. Nejistota
“Nekteri rodice pochybuji o schopnosti udrzet si lasku a naklonnost svych deti. Povazuji druheho rodice za konkurenta a obavaji se, ze boj o lasku deti nakonec prohraji. Aby se s touto nejistotou vyrovnali, snazi se mezi deti a druheho rodice vrazit klin. Doufaji totiz, ze si tak vztah ditete pojisti”
Tech klinu od casu Hankina rozvodoveho rozhodnuti jsem zazil mnoho a mnoho, ze dne na den zacali existovat, nechapal jsem, byl jsme sokovan. Ovsem neschopen se jim branit. Prichazel jsem krok za krokem o deti, a nevedel, co se deje… Nevedel jsem, kde se to v Hanke ebere, proc to dela. Jeste pul roku po zacatku jejiho rozvodu mi dcera malovala obrazky rikajici o nasi vzajemne lasce, deti-tata, lyzovali jsme spolu, vecer se spolu modlili, kdy uz to maminku prejde… Pak mi za par mesicu zmizeli v americe, apo te, co jsem je po letech spatril, mi rikali, z e nejsem jejich otec vubec…
Udelala to Hanka z duvodu sve vlastni nejistoty to zavrzeni deti? Nase deti nam projevovali oboum stejnou miru lasky, neuprednostnovali ani jednoho z nas do doby Hankina rozvodu. Hanka nemela duvod, aby se o lasku nasich deti musela obavat. A ja jsem matku detem nikdy vzit nechtel… Nechci to ani ted. Oba rodice patri do zivotu deti, jao leva a prava noha k cloveku,, na jedne se tezko chodi poradne.. Rika Barbara.
5. Snaha o sebepotvrzeni
“Nekteri rodice byvaleho partnera ocernuji jen proto, ze jim to dela dobre. Hledaji ventil pro svuj hnev…”
Nevim, co a jak rikala presne Hanka detem po te, co odisli do USA. Z toho ovsem, co mi rekli, je jasne, ze me ocernovala, at uz to bylo potichu, slovem, ci mlcenim, umyslne, ci bezmyslenkovite. Neco, napriklad to, ze jsem nikdy nic detem neposlal, ani na narozeniny deti, I kdyz jsme nevedel, kde jsou, nebo ze jsem nemel pry s Hankou rodinnou firmu – jsou fakta, ktere na mne vybafli, ktere jim evidentne musela rici s umyslem me ocernit v jejich ocich. Nevim, proc to delala, proc me musela v ocich deti snizovat, aby jsi dokazala, ze je ona hodna, ci hodnejsi, pokud je snaha o sebepotvrzeni jejim motivem… Jak jsem psal, byla dobra matka, ja o nic horsi otec [ I kdyz klidne uznam, ze zly manzel, podnikatel, milenec… Jen ne otec, na tom trvam a nikdo to nevyvratuil, ani svdkove, ani vysetreni]. Nepotrebovala to... Dnes si ovsem urcite Hanka musi potvrzovat, ze stale je hodna matka. Protoze matka [nebo otec], ktery brani styku a lasce detem s druhym rodicem – uz dobra matka, ci otec neni. Tady jsme dnes. Nestaci dat detem ciste saty, pristavit auto za million a odvest na tanecni krouzek. Nevykomepsuje to umyslne ciny proti tomu, aby ze zivota deti zmizel jejich druhy rodic. To si dnes urcite Hanka musi sebepotvrzovat. Pred sebou, pred lidma, pred spolecnosti. Neco podobnyho mi rekl profesor Matejcek, kdyz se dival na fotky nasi rodiny z pred rozvodu, rikajic mi o toho prave neco takovyho. Jsou rodice, nekteri, kteri se po rozvodu chovaji takhle. Musi si stale potvrzovat samy sebe, ze nezlyhali, ze udelali nejlepsi rozhodnuti. A ze jej stale delaji. Nevim, co z toho, co Hanka dnes dela, si je uz vedoma, ze dela proti nasim detem, mam obvsem pocit, ze si to jeste neuvedomila –nebo stale snazi dalsimi kroky, co dela, najit omluvu sveho skutecneho chovani, omluvu zlyhani nekdy, nekde v sobe… Sebepotvrzeni sebe sama?
6. Neustavajici nenavist.
“Takovi rodice jednaji, jako by hlavnim cilem jejich zivota bylo zneprijemnovat druhym zivot. A casto uspeji. Nekdy jsou dokoce tak uspesni, ze zavrhovaneho rodice uplne vystvou: ten se prestane snazit udrzovat kontakt s ditetem…”
Taky jsem premysel, vzdat to, zapomenout, ze mam deti. Ze jsem je mel rad, venoval jim vsechno, sameho sebe, a oni mi to vraceli svym usmevem, pohlazenim… Tim, ze chtli byt se mnou, ze se tesili z meho navratu z prace a hned me se snazili zmermomocnit k hram… I ted, kdyz vidim. Co vsechno me ceka v dallasu, jak obrovske vydani energie, abych udrzel detem otce nekde nekdy… Zatim jsem vzdy odolal tomuto pokuseni to vzdat. Warshak to taky doporucuje, nevzdat, mame jako rodicove povinnosti… Vim, citim, ze o to Hanka usiluje, je to takovy “gut feeling”, mrazeni v kostech, zadech, kdyz neco citite, a neumite to vysvetlit. Ctu Hanku mezi radky jejich konani, cinu, co dela. Zatim tam je vsechno, o cem pise Warshak ohledne odcizeni deti od rodice – mimo lidkse lasky k cloveku. Vzdyt kdo si preje umyslen udelat vlasnti deti nestastne? Vsechno, co a jak se ke mne chovali a chovaji nase deti dnes – vim, ze neni jejich vlastni, co meli predtim, ze to nejsou oni. Brainwashing. Je zn ich citit nenavist ke mne – ale je to nenavist jeich matky, je znich ciit zlobu na mne – ale je to zloba jejich makty. Je znich taky citi nedky bezmocnost ze soucasne situace – ale oni si s ni nevedi poradit. Jen papouskuji, ale nevedi co, papousek taky nevi ze 2x2 jsou ctyri, jen to omyla dokola… Zatim nemaji nase deti na vyber, nikto jim jejich “vymyte mozky” nenaplnil tim, cemu se sand da rici “normalnost”, “lidskost” Jsou male kreatury, ktere papouskuji slovem a cinem to, co se do nich za posledni leta dostalo zavrhujicim rodicem. Pak dostanou odmenu, kdyz to poradne zopakuji, co meli…
Ja vsak verim v jejich dobro, lasku… Verim v to, co jsem do nich daval I ja – I Hanka predtim. Ze se to v nich jednoho dne znova objevi, probudi… Ze jsou vsak uz dnes strasne poznamenani tim, co se stalo – ale bohuzel - stale deje – mi je uz jasne. Budou potrebovat o to vice lasky, te skutecne, ne krkavci, at jim ji da kdokoliv, jejich rodice, skola, pratele, partneri, vlastni deti, kostel… Cekaji je tezke roky. O to tezsi, o co dele bude tahle silena situace trvat v jejich zivotech.
Moc si preji, aby ta situace skoncila, pro nase deti. Kazdemu, kto mi v tom usili pomuze, budu do samrti vdecen. Mnoho z Vas mi pomohlo se dostat tam, kde jsme dnes. Sedic v hostelu v Albuquerque, par kilometru od deti. Tady ted jsem, stale vsak daleko” od dusi a srdci nasich deti”, kde se Warshak svoji knihou pokousi zavrzenym rodicum pomoci dostat opet – tedy tam, kde byli predtim – a jejich srdce daleko od sveho otce. I Alice Krizova, aby si nemyslela, mi pomohla, I kdyz neprimo, jen tim, ze rekla treti osobe, ze “nerozumi, co Hanka dela…” I kdyz pred I po te, pak mne na soudech pomlouvala – a neudelala zadny krok proto, aby mi rekla, kde deti jsou, kdyz jsem je zoufale hledal, I kdyz byla u nich v USA a nesla jim darky, zatimco ty me museli zustat v CR, protoze je do USA ani ona, ani Hankina maminka nevzali… I to bylo pro mne povzbuzeni, ze kdyz jeji nejblizsi spolupracovnice, k tomu zena, nerozumi, co Hanka dela – ze snad nejsem ten nehorsi na svete, a ve vsem, jak mi to rikala Hanka, ze jsem na dobre ceste, ze sve deti hledam. Dlouho mi trvalo, nez jsem se z toho vzpamatoval, a znova se ze mne stal clovek, kter y si je vedomy sameho sebe, sveho ja, dobreho I zleho, jak se chova – ovsem ne, ze by mel za to zmizet ze zivotu svych deti. Hanke jeji lasku Laurenza, sobas, penize, auto, barak – vsechno preji, jen at je stastna. Musi ovsem jako soucast sveho stesti vzit detem otce? Taky uz mi neprimo rekla, ze pry ji zavidim ten Jeep Liberty 3.7 Sport v kterem se vozi. Daleko od pravdy v tomto pripade urcite je, dal, nez jsou srdce nasich deti od meho…
Ne, ani po tom vsem, co mi Hanka udelala, k ni necitim nenavist. Citim vuci ni litost. Cim vic se dovidam, cim vic dela veci proti mne-detem, I prave tady ted – tim vic mi je ji lito. Ale lituji nase deti vic. Vzdyt jejich zivoty v pristich letech budou tim, co Hanka dela tak velmi ovlivneny, za dolary jim dusevni klid nekoupi, jak se vyporadajim jendou s tim, ze dlouha leta “nenavideli” sveho rodice? Vzdyt jsme tady kvuli nim, kdyz jsme je splodili, tak mame k nim sve zavazky na cely zivot, resp. dokud nesjou dsopeli alespon…
7. Paranoia
“Lide, kteri trpi paranoidnimi stavy, maji nutkavou tewndenci rozdelovat lidi do kategorii “se mnou” a “proti mne”.
“Paranoidni lide jsou extremne citlivi na znevazovani. Staci jen velmi malo k tomu, aby pojali podezreni”
“Paranoidni lide obvykle svym jednanim nakonec vyvolaji presne takovou situaci, ktere se od zacatku obavali”
Nekolik lidi, odborniku, videlo opakovane v tom, co dela Hanka, ve svych ruznych krocich, slovech, cinech po rozvodu – paranoiu. Nebudu to tady rozebirat, nevim ani jestli se paranoia bere z jednoho dne na druhy v zivotech lidi, nebo ji v sobe clovek ma davno, jen je schovana – nebudu to proto dal rozebirat, jeslti muze byt pricinou Hankina chovani zavrhujici matky prave tenhle duvod.
8. Znovuprehravani.
Warshak pise, ze “vysoke procentu zavrhujicich rodicu melo velmi spatny, ci dokonce vubec zadny vztah alespon k jednomu ze svych rodicu.” Domniva se, ze tu existuje spojitost.
Dal rozebira freudovske “nutkani opakovat” minule neprijemne zazitky. Tim vysvetluje, ze nekteri rodice “pripravi svemu diteti stejny osud misto toho, aby se ho predtim naopak snazili uchranit.”
“Je znamo, ze deti, ktere jsou v detsvi tyrany, se v dospelosti chovaji stejne ke svym detem.”
Nemyslim, ze by byla Hanka tyrana v detsvi v pravem slova smyslu. Jednou mi rekla, ze ji “tata citove vydiral…” jestli to ale bylo dostatecne k tomu, aby to sama opakovala a kvuli tomu vracela nasim detem – si netroufam rici. Nechavam proto I tenhle duvod zavrhovani druheho rodice a odczizovani deti k nemu bez komentare.
9. Nepratelstvi k detem
“Rodice s oslabenymi psychologickymi hranicemi si plne neuvedomuji, jak svym chovanim deti poskozuji… V nekterych pripadech zarli na pozornost, ktere se jim dostava ze strany” byvaleho partnera. Aby takove pocity skryli, vydavaji svou prehnanou snahu “ochranovat” dite pred druhym rodicem za dukaz sve lasky. Pod maskou ochrany vyvolavaji tito rodice u svych deti zbytecnou uzkost a zaroven se snazi do vztahu ditete a druheho rodice vrazit klin. Milujici rodice podporuji citovou stabilitu svych deti. Rodice, kteri se k detem chovaji krute a citove je tyraji, v nich stupnuji strach a nejistotu.”
Bez komentare.
Tim jsem cely seznam vycerpal snad, a I kdyz jsem to cetl uz po nekolikate, nevim, co je skutecnou pricinou toho, ze Hanka ode mne deti odcizuje za kazdou cenu, a ze tomu venuje tolik energie, penez… Proc? Co ji k tomu vede? Proc odmita vsechny pokusy o smir, v Cechach, v USA, proc se chce za kazdou cenu soudit, ve vsem, o vsechno? Ale hlavne proc brani prirozenemu vztahu deti k otci a naopak? Warshak pan nekde radi, ze se oplati I zrusit soudy, jen z duvodu prijit k smiru… I to jsme udelal. Hanka to opet vyuzila – a zmizela opet ve svete s tim, jak jsme naivni ji verit… Cio ma jeste udelat, aby prestala s odcizovanim deti od otce alepson, kdyz uz nechce prestat s oastnimi vecmi a smirit se jako lide?
Potkal jsem tady plno novych lidi, prichazeji, odchazeji, v hostelu je plno. Kazdy rekne sve prvniu jmeno obycejne, pak s e potkavate v kuchyni, ci obyvaku.
Stephanie, manazerka, co je tady stale, se narocne bavila s jendim starsim, podsaditym hostem vcera, pak mi rekla, z espatne slysi, ze na nej musim kricet. Kdyz jsem se dnes vracel rano z brusli, tak sedel na schodech hostelu, lustil krizovku. Slovo dalo slovo, a protoze to je obycejne dalsi otazka u vzajmenho seznamovani, tak jsme si jednou vetou rekli, co tady delame. Kdyz se dovedel, z e jsme tady, abych videl sve deti – co jineho mam rici lidem, kdyz se mne ptaji, co tady delam, kdyz ne pravdu – rikal mi svoji story. Na hlave ma bily letni cowboysky klobouk, dziny, bile vlasy, pupek. V duchodu. Pry to vsechno taky zazil. A ze nejdulezitejsi je stale davat svym detem lasku, za kazdych okolnosti. A neshazovat nic na nich. O obe z tech veci se snazim. Vim, ze nase deti za nic nemuzou, jsou nevinnymi obetmi jednani vlastnich rodicu… Ten zachovaly duchodce se jenoval Richard. Pry je z East Cost. Opustil jej pred 25 pety lety. Opustila jej zena. Sedl do auta, a vydal se West. Vubec nevedel kam, jen tak, z a nosem. Narazil na New Mexico cestou – a pry si jej zamiloval. Mnoho lidi si jej zamilovava. Nevim proc. High desert. Ja jsem se s nim smiril, a musim s e presunovat na vychod, do Dallasu. Do Texasu, “statu ve state”, jak mi rekli americane samotni, ktery moc ostatnich americanu nema rad. Ani texasany. Jsou pry namysleny. Ted tomu pry nepridal zase moc ani Bush Jr., ktereho taky taky alespon v teto socialni vrstve americanu, na ktere narazim – nema nikto rad. A jak to rekl o texasanech sam texasan, dalsi manazer hostelu, Mike, jednou vetou: “He wants it – he gets it”, nesjtrucnejsi definice texasana Tedy, kdyz pry texasan neco chce, tak si to veme. To jsem poznal na vlastni kuzi. “Muj texasan”, Laurenzo, nas “rodinny pritel”, mi vzal zenu a deti. S usmevem na rtech, tim typickym, americkym. Ale taky je zivot. “Psy stekaji, a karavana jde dal…” Ted nevim jen, jeslti jsem ten pes, ci ta karavana… ;-)
Pak ten muj novy znamy Richard vykladal, jak se stal Sheriffem nekde ve Virginii, zil ve Phoenixu, a ted se usadil v Marylandu. Podali jsme si ruce, a vydali se kazdy dal hledat smysl sveho ja.
Pred odletem do USA se mi nepovedlo ostrihat uz z nedostatku casu, a tak jsem se pokousel tady. V okoli hostelu jsou dva holicove, “barbers”, oba patrili mexicanum. Ty jedny jsme ani nevidel, stale maji zavreno, jen prez okno je videt stare zarizeni, obrazky, proste jako z let tricatych. Cena za strhani 7 a neco. Ve stredu nestrihaj. Ja jsem byl I v jiny den, ale taky nestrihaji. Asi se jim v tom horku nechce, co s e jim nedivim. Tak jsem to zkusil u toho druheho. Taky az na treti pokus. Na dverich cedule OPEN s predepsanymi kolonkami na hodiny. Ovsem nevyplnenymi. A tak kdyz jsem prisel po seste – zavreno. Kdyz jsem tam sel pred osmou, zavreno taky. Vcera se mi to povedlo prez obed, protoze jsem se prisel dat dokupy na setkani s demti, co jsme ocekaval, ze bude, jak jsme Vam napsal vyse…. Otevreno. Mily fouzkaty maly mexikanec, taky s milym spanelskym prizvukerm u sve anglictiny. Proste holic jak ma byt, vlasy upravene, navonane… Po chvily obligatni otazka: Where are you from? A ja ze z prahy, Cesko. Z jeho pohledu jsem vycetl, ze mu to vubec nic nerika, a tak jsme toho nechal. Zarizeni taky jeste po tatinkovi, evidenten se to dedi z generaci na generaci. Pro jisotu jsem se zeptal na cenu, osm dolaru, nize to proste nejde, sestrih kratky ala newmexico jsem potreboval, protoze to horko je strasne. Mnoho muzu tady je dohola proto, tech mladych. Usadil si me do jedineho kresla. Se svymi 180ti cm nejsem zadny obr na evropske pomery, spis prumer, ale na nej jsem byl stale “vysokej”, kdyz jsem sedel, a tak me pomohl zaborit do kresla fyzick, mimok otmu slovne, takze jsem nakonec pololezel, polosedel. Po te, co jsme si vysvetlili, jak mne ma ostrihat, s e pustil do dila. Byl pedant, trvalo mu to tak trikrat dele, nez kdyz sedim u holice v Praze. Mezitim, prisel dalsi mexikanec, takze s e emezi nimi rozproudila debata o nejlespich “deal” pri koupi auta, vedena v anglicko-spanelske hatlatilke. Ale pro to vlastne pisi?
Kdyz si me posadil pan holic do sveho kresla, driv nez se do mne pustil, se otocil sam k zrkadlu, vytahl hreben, a dukladne se ucesal. Ritual, pochopil jsem spravne? Pak se do mne pustil. Ze by narcis? ;-) Co tak mu vzit deti, urcite jich ma kopu ;-)
Preji vsem hezke leto. Je pul ctvrty, horky den jsem “prezil”, mezitim prisel dalsi “stay znamy”, co tady bydlel pred mesici, kdy jsem tady byl. Taky zajimavy clovek. Joseph. Polo beloch, polo indian, je zapsan u kmene Mescalero myslim, tazke ma prisutp do jeich pueblo, a muze tam prodavat nebo neco… Zivi se vyrobou indianskych retizku z tech kaminku, je dobry… Nevim sice, jak jej to muze zivit, ale tady si kazdy nechava a schovava tajemstvci o svem skutecnem financnim prijmu pro sebe. “Kamaradi budme, ale sve soukromi si strezme…”
Cekaji mne dasli dva dny, mimo tento patek, dokud zase budu moci se snazit pokrocit v tom, abych videl sve deti. Kolo nemam, je rozbity zatim u lidi, co jsem jej ho tady nechal, musim se k nemu dostat a spravit to – nebo snad prodat, abych si tak “vydelal” na dalsi hodinu setkani s detmi. Taky uz mam kupce na sve “vietnamske sandaly” deset dolacu, pul hodiny s detmi… Potrevoval ich je prodat alespon dveste paru, ach jo…
Pripravuji se dusevne na “presun” do Dallasu. Nebude to lehke. Dusem I telem. Ale ted se jdu najist, rano jsem mel kafe, pak jen hodne vody a jednu vroskev. V tom horku proste nejsem schopen ani jist, asi ta vecere byva jedinym radnym jidlem pro mnohe, alespon pro tyhle lidi v hostelu. Zacina se to tady plnit, vychazeji ze svych pokoju nebo jinde z “airconditioning” mistnostech, kde se pres den zdrzovali. To v hostelu nehrozi, klimatizace tady neni, zto v busech ano, dobry, ne? Budeme oslavovat “Independence Day”, kdy v roce 1776 USA vyhlasili samostatnost na Anglii. Dam Vam vedet jak to dopadlo.
Jo, jeste jednu vec mi rekl muj kamarad Richard dneska. Kazdy den muzete byt stastny, cokoliv se deje. I ja jsem, I kdyz to mozna tak nevypada, podle toho, co jsem napsal. Ale jaky by tobyl zivot bez “challenge”, jak rikame “my americane”? ;-) Jsem stasten, skackam na jedne “stastne noze” zatim, jsem zdrav, dycham stejny vzduch jako me deti, mam cil zivota. A jsem rad, ze to neni cil v oblasti majektu , penez, znacek aut…
Ne, neocekavam, ze nekdo skutecne docte tenhle mail az sem. Snad jednou dne me deti, kdyz se k nim nahodou dostane, aby vedeli pravdu, pokud ji jeste bude potreba pro ne vedet. Taky jsem Hanke opakovane navrhoval, abychom t o vsechno zapomneli, vyhodili, a deti se s tim uz nikdy nemuseli potkat, az se vsechno upravi, co se uz davno melo... Stale to plati. Nase deti za to stoji.
Juraj
Albuquerque
4. cervence 2003, patek
PS: To cteni Warshakovych Rozvodovych jedu, Divorce Poison, je tak vysilujici, kdyz za tim vidite konkretni lidi, a ti lidi jsou Vase deti, jejich matka - a Vy samy. Nepreji Vam nikomu tuhle knihu pro svuj zivot potrebovat.
0 Comments:
Okomentovat
<< Home