II.P.17: Zmena prijmeni deti. Telefonat deti-prarodice Kizakovi

FROM: "Juraj Kizak" | Save Address
DATE: Sun, 23 Nov 2003 11:59:40 +0100
TO:
SUBJECT: II.P.17: Zmena prijmeni deti. Telefonat deti-prarodice Kizakovi



Alienated Children Kizak's International Email Newsletter # II.P.17
Mezinarodni emailovy buletin Zavrzenych deti Kizakovych # c. II.P.17


Vcera [sobota, 22. listopadu 2003] jsem mluvil s detma. Obema. Mam deset minut tydne na to, abych se jim pripomnel, snazil se najit neco, na co kazdy z nich zareaguje – a taky jim sdelil svuj nazor na neco, jako protivahu toho, co maji jen dnes, sve jednostranne videni sveta. Par sekund zustava mozna nekdy na moji “vychovu” timto – jako druhym rodicem.

Vcera jsem se rozhodl, ze jim reknu primo a jasne jako rodic svym detem o te zmene jmena, co jim chysta Maminka, ze s tim nesouhlasim...

Telefon zvedl Adam. Hned ve druhe vete [netradicne, evidenten opet "upozornen" predem nekym, jinak az pozdeji...] mi rekl: “”Speak English”. Zeptal jsme se jej, jeslti je to rozkaz, a jeslti deti rozkazuji svym rodicum, nebo on svemu otci... Nechtel to resit. Otazka mu vsak zustala ve vzduchu. Doufam, ze se k ni jednoho dne ve svem nitru vrati...

Pak jsem mu rekl, ze mi Maminka rekla, ze si pry on chce dat zmenit prijmeni... On ze ano. Ja ze proc. Nedal mi odpoved, ze pry vim. A vratil mi otazku zpatky. Zadny duvod sam neuvedl. Tak jsem mu zacal odpovidat ja, proc to dela. Nelibilo se mu to. Prerusoval me, nechtel me nechat to dokoncit, i kdyz moji odpoved chtel slyset na zacatku... Slusne jsem mu to dokoncil. Bez kriku, emoci. Nakonec jsem mu rekl, ze je to nezakonne podle ceskych zakonu,a ze oni jsou Cesi.... Sdelil mi, ze kdyz neni v Cechach, ze to neplati. Uve3l jsme mu priklad, ze tedy kdyz je obcan v jinem state, ze tedy muze napriklad vrazdit a jeho statu se to netyka, i kdyz tam je ten zakonj, co to zakazuje, a ze tedy nepacha trestni cin? Nechtel to prijmout. Snazil se mi dat svuj priklad, pouzil USA a Mexico... Stejny v principu, jako ja predtim. Ale formuloval si to sam, nahlas mluvil on. Proti mne. V jednu chvily si to uvedomil, ze je to tak, jak jsme rekl, ze smeruje k tomu stejnymu... Poznal jsme to na jeho hlase... Zasekl se. Zmlkl, nemel uz svuj vlastni racionalni duvod. Zakoncil to svym obligatnim, kdyz nevi, co dale rici se mnou, napriklad, kdyz mu rikam, ze jej mam rad, nebo neco o sobe, co jej nezajima: “...Whatever!”, cim se v jeho slangu vyjadruje takove beznadejne zakonceni, nezajem, ze o tom nechce mluvit. Proste kdyz nema co rici... Doufam, ze se v nem opet zahnizdilo neco z toho, co jsme mluvili – aby o tom premyslel, driv, nez jej jeho Maminka prinuti sve prijmeni zmneit pod rouskou toho, ze rekne na soudu v USA, ze si to Adam preje sam... Ano, dnes si to preje. Zmanipulovany, “brainwashed”, jako clen sekty. Ano, proto si jej zmenila Hanka, aby osahla planovite zmeny prijmeni deti... Hanka to dela umyslne, planovite, proti me vuli. Vi to. Ted udela vsechno proto, aby nasim detem zmenila jmeno. Precy se nebude ona volat Laurenzo, a deti Kizak, ne? Proc to delas Hanka? Jsou to me deti, ne Laurenza. Laurenza si nech, jmeno sve si zmen, jak chces. Ale na zmenu prijmeni nasich deti mame byti dva. Ja a ty. Ne jen Ty... Vis to. Kde chces skoncit v tom, co delas?

Rekl jsem Adamovi jasne, ze je cesky obcan, stejne tak Nina, Maminka a ze ke zmene jmena potrebuje muj souhlas podle ceskych zakonu. A ze ja jsem proti. Jsem zvedavej, kde se az Hanka zastavi, aby nutila nase deti delat veci proti zakonum sve zeme, kde se narodili, jak a kam je dotalci, aby delali s vedmomi, ze delaji veci proti zakonum... Kam a jak az chce potalcit jejich identitu, integirtu, pravo na jmneo, stat narozeni, hrdost ke sve zemi... Kam az pujde, jen aby naplnila sve sny a touhu po stesti... Pred tim, nez detem volam, se modlim, zoufale se modlim, jen abych nedelal neco spatnyho vuci detem... Vcera jsem volal odpoledne americkeho casu. Adam se nakonec branil tim, ze pry s nim nemam mluvit o soudech atd. Ano, nemam. Ale jak mu mam sdelit svuj nazor napriklad ohledem zmeny jmena? Muze to resit s Maminkou – co dela – a nemuze se svym otcem? Vim, ze to bude opet a znova Hanka vytahovat proti mne na soudu – tom americkem – protoze se ji tato zprava dostava do rukou neprimo prez nasi rodinou fimru [jak vite, je to verejny mailing, kvuli pruhlednosti cele veci...] - a samozrejem, dostane z Adama, o cem jsme mluvili.

Hanka mi zadne informace o detech zase neposlala, tapu ve tme, odhaduji, co tak asi deti mohli delat, na co se zeptat... Vcera vsak ani na to nebyl moc cas, na bezne veci, co se snazim s nima povidat bezne...

Pak si vzala telefon Nina. Taky hned po mem ceskem predstaveni na mne hned spustila” “Speak English”. Taky jsem se ji hned zeptal, jeslti je to rozkaz nebo dotaz... Evidenten jim Hanka opet zduraznila, aby me nutili mluvit na ne anglicky. Je to strasne, co s nasimi detmi dela, a ja stale lidksy nedokazi pochopit proc. Samozrejme jsem zacal i s Ninou mluvit anglicky hned, jak si prala – resp. jak mi rozkazala – a proc to tak dela jsme uz resili anglicky. Pres to vsechno, Nina jako automat stale opakovala, “speak English”, “speak English”, a ja ji rikam, Nino, vzdyt uz mluvim na Tebe anglicky... Je to strasny, jsou uplne mimo ty deti. Pak jsem zacal mluvit s Ninou o tom, ze prijdu do USA zase, snad jeste pred Vanoci... Mluvili jsme o tom, ona ze proc a ze to nechce atd. Atd. Ona, ze jsem v NM jeste se jich ptal, co mam pro ne dealt, udelat, co si preji. A oni ze si prali, ze abych je nechal byt... A ja jsme ji pripomnel, ze to je jedina vec na tomto svete, co se neada udelat – zapomenout na sve deti, a ze to pochopi, kdyz bude mit sama deti – a ze by to stejne ani ona svym detem neudelala – ze by na ne zapomnela... Nechtela to pochopit.

Pomalu jsem presel u toho znova na cestinu. Nina si to jako obvykle vubec neuvedomila a dalsi tri minuty se mnou mluvila bez toho, aby me pozadala znova o to, abych mluvil anglicky... Pak si to zase uvedomila a zadala mne mluvit anglicky. Poslechl jsem znova a zacal mluvit anglicky. Dokazuji tim kazdym nasim telefonatem, kazdy tyden, ze deti rozumeji me cestine, dokonce slovencine – jak mi Adam i sam priznal do telefonu. A ze co je Hanka nuti delat – je umyslne a schvalne manipulovani nasich deti za ucelem jejich dalsiho zavrhovani proti mne... Zvrhle ze strany Hanky, proti vsem slovum, co krasne rika na soudu, ve svych papirech – ze se pry snazi a reintegraci deti s otcem... Co delat? Soud v CR nedela nic, stale resi odvolani dve Hanky proti tomu, abychy deti videl v lete tohoto roku [bezpredmente], a aby my rodice s demti mohli mluvit po telefonu...

S Ninou jsem pak jeste resil, proc nemluvi po telefonu s mymi rodici, Babickou Majou a Dedeckem Misom. Zeptal jsem se ji taky jasne, aby nemohla uhnout: “Proc”? Nemela zadnou racionalni odpoved, ani se o ni nesnazila. Jen rekla anglicky: “Because”. Proto... Opakovane, rekl jsme ji, ze to neni zduvodneni... Kdyz jsem ji rekl, ze to neni odpoved, snazila se o neco, ale zamotala se, jen skoncila, ze se mnou mluvit MUSI, ale s nima NEMUSI... Boli to, co slychavam – ale vic delat dnes nemohu. Chce to cas, pomoc treti osoby. A vic casu s detmi. Taky osobne. Osamote. Normalne. Jak rika Warshak. Tomu vsak Hanka cche za kazdou cenu branit az do dospelosti deti...

Hanka mi taky nesdelila stale, jeslti zacala uz konecne terapie deti, jak jsem ji uz pred snad dvema tydny rekl, ze souhlasim s tou psycholozkou, co ji chtela... Mlci. Je stastna? Muze byti stastna, kdyz tak tyra mne, co si musim zazit od vlastnich deti, pricem ona je klicem ke zmene, a ona ten klic zhltla a dela se , ze jej nema, jako male dite, kdyz si zavre oci nebo da ruky red oci a pak si mysli, ze jej nikdo nevidi, protoze ono nikoho nevidi... - a co dela pro nase deti, co ja jen vidim za tech 2x10minut tydne?

Nezustava mi nic jineho, jen se opet vybrat do USA a vyvolat dalsi soud, o co se snazim, ale bez pravnika a penze se to dela z Prahy moc tezko. Hanku mam predem informovat na jeji mail vorel99@aol.com. Bohuzel, zablokovala si prijimani mych mailu, takze se mi to nepovede.

Prosim, modlete se za me deti, kdo se modil, a za me rodice, aby mohli brzo alespon oni mluvit s detmi po telefonu a znormalizovali svuj vztah vzajemny a uzili si jeden druheho jeste.... Nic jineho u asi nepomuze. Moji rodice volaji kazdy tyden – a deti stale nic. Hanka stale nic. Bojim se, aby to tak nezustalo, dokud nebude pozde, a nikto uz nic moci vrati zpatky, jake nasledky by to zanechalo na nasich detech. Ja mam jeste na sve deti vice cas casu, a vydrzim to. My rodice jej uz tolik nemaji. Zaslouzi si vic... Nebo ne? Nic mym detem spatnyho neudelali.

Dekuji

Juraj