Zavržené děti

Alienated Children Kizak's Weblog / Weblog Zavržených dětí Kizákových

úterý, července 27, 2004

III.W.4 a dal. Hanky “privitani” 10. 7. Telefonat s ni 11.7.-nedele

Hanke jsem dal predem vedet, vic jak mesic dopredu, sam osobne emailem, ze prijdu do USA za detma v lete. Dal jsem ji to nechal opakovane na zaznamniku z jejim nahranym hlasem, na telefonu deti. Na dvou telefonech deti, na novem I starem cisle. Hanka mi pak do telefonu osobne dne 11. cervence 2004,v sobotu, když to zvedla namisto deti, uz po me „seznamce“ s Policii ve Weatherford-Willow Park, kterou mi „zaridila“ sdelila, ze jsem ji to neoznamil pry predem, ze prijdu… Z o tom nevedela pry… :-(

Za druhé to Hanka vedela z rozhodnuti ceskeho soudu, které obdrzela koncem kvetna 2004, ze cesky soud rozhodl, v ramci predbezneho opatreni, ze prijdu za detmi, protože je mohu videt uz od 8. cervence 2004, každý den 4 hodiny, pozdeji 6 hodin... Respective to obdrzela jeji pravnicka ptackova, abych byl presnej. Hanka mi pak do telefonu osobne dne 11. cervence opet rekla, ze ona to rozhodnuti soudu neobdrzela. Pak polozila, odmitla se se mnou bavit, dal se domluvit. Lidsky.

Hned jak jsem priletel, tedy 9. cervence, jsem Hanke opet nechal na zaznamniku odkaz, ze zitra, 10. cervence prijdu podle rozhodnuti soudu k mistu bydliste deti v USA, [* POZNAMKA: SOUCASNA ADRESA DETI BYLA AUTOREM VYMAZANA. NA ZAKLADE ZADOSTI MATKY DETI, KTERA OTCI VYTKLA, ZE NEMYSLI PRY NA BEZPECNOST DETI, A ZE DETI UZ V MINULOSTI PRY BYLI KONTAKTOVANI NEJAKYM PEDOFILEM. OTEC MATCE DETI VYSEL VSTRIC - JAKO VZDY DO TED - A PRESNOU ADRESU DETI V TX PROTO Z TOHOTO MISTA DODATECNE ODSTRANIL], ......*, Weatherford, TX .......* Az tady jsem se dovedel, ze Hanka mi po celou dobu, tedy cely rok, nesdelila presnou adresu, tedy ze bydli v casti Willow Park, coz je rezidencni část Weatheford jmenujici se Willow Park, která je cca 7 mil po dalnici mimo skutecne město Weatherford. Na mape Weatherofrd neni vyznacena. Spojuje je jen postovni urad. Nikdy predtim jsme tady na tom miste nebyl. Ulici jsem nemohl podle mapy Weatherford najit – protože tam ve skutecnosti není, protože je to v část, která uz na W. mape není… Proto mi taky to upreseni adresy taky Hanka nedala – abych mel problem to místo i najit, abych nevedel vubec, kde moje deti bydli…

* Protoze v tu dobu měli nase deti uz dva mobilni telefony, nechal jsem zpravu, ze jsem v USA a prijdu v sobotu 10. cervence v souladu s rozhodnutim ceskeho soudu v 15.00 na obou mobilech deti. Jednou zpravu pro Hanku, jendou pro deti. Kazda jina, odpovidajici tomu, komu byla urcena.

Navic jsem v den D, 10. cervence dopoledne, ještě jednou nechal opet na obou telefonech deti zpravu, ze prijdu. Vždy, když jsem nechaval zprávy Hanke, mailem ci mobilem, nechaval jsem ji vždy na sebe kontakt a řekl ji, jakym zpusobem me muze v kteroukoliv minutu kontaktovat, pokud by se chtela domluvit nejak jinak… Pral jsem si lidskou domluvu. Jako stále. Pruhlednou, otevrenou z me strany, jasnou a jednoznacnou, v souladu se zakony CR a USA. Ale zejmena zakony lidskymi, zakony lidskosti, na kterw tk douho od Hanky cekam… Vim ovšem dnes, ze Hanka ma uz jen zajem me odsud vyhodit, z USA, a to za kazdou cenu.

Podle court order z New Mexico, se Hanka nemá priblizit na vic nez sto yardu k mistu bydlisti mem – a ja zase k mistu bydliste jejiho… Protože jsem vubec nevedel, kde se vlastne nemohu priblizit, prijel jsem do Willow Park hodinu predem. Ulice ..............* je dlouha alespon kilometr, na dvou stranach hlavni silnice, odkud jsem prijel z dalnice I-20, Exit 418 Willow Park, (viz www.mapquest.com napriklad]. Navíc, v rozhodnuti soudu bylo uvedene cislo 1033 ....... *– zatím co adresu, co jsemh el od Hanky, byla 133 ......*. Když jsem prijizdel, jsem premyslel, kde se tedy asi pak postavit, aby me Hanka nemohla opet obvinit z toho, ze jsem bliz nez sto yardu od bydliste deti. Protože cesky soud rozhodl, ze mi ma deti predat v miste bydliste deti. Hanka se samozrejme proti tomu okamzite odvolala – jako obycejne, ze deti videt neni spravne, at mi to soud zakaze... Co jineho by jste cekali. Zazrak? Ja taky. Cekam na nej. Zu peknou radku let. Ale hlavne nase deti ve svych budoucich letech svych zivotu. Taky soud rozhodl, ze mohu mluvit na deti cesky, protože jako každý normalni clovek i soudkyne pochopila, ze me Hanka buzeruje a terorizuje tim, ze me nuti – a deti - jako jedinou osobu na svete – abych nemohl na sve deti mluvit cesky, jejich rodnym jazykem… Jak pokorujici, jak ubohe… Ze strany Hanky vsak efektivni.

* Americani veri, ze cestina a slovenstina jsou dva cizi jazykove… Divite se? Nesu so sebou papir primo od ceskeho soudu rikajici, ze je slovencina podobna ceskemu tak, ze je dokonce v CR uznana jako uredni jazyk… Asi budu muset ovsem na lingvistickych prikaldech ukazovat, ze je to pravda… Schvalne, kdyz date pryc hacky a carky dokonce, reknete mi, ktery z uvedenych vyrazu je cesky a ktery slovensky. Vyrazu nasleduji:

Dobry den
Dobry den

Zkuste tenhle vyraz napsat spanelsky, italsky portugalsky. I kdyz taky pochazeji ze stejneho zakladu, vzdy se pisi trochu jinak, i kdyz jim ale stejne lidi rozumeji obycejne... Jen me deti – a Hanka – pry nerozumeji… Asi proto, ze je 80-90 procent stejnych. A ne sto procent. Ze bych mel az tak hloupe deti, ktere pry maji nadprumernou inteligenci? Potkavam tady tu Karolinku, jak jsme vam o ni psl. Narodila se a vyrustala uz v maeice. Jeji rodicove jsou Cesi. Mluvi kazde druhe slovo anglicky, kdyz na ni mluvim cesky, ale dokaze mi rozumet – te stejne “hatmatilce”, ktere pry me deti nerozumeji… Ze by ona byla vic sikovna a intleigentni na jazyky nez me deti? Ktere navic zili v proatredi ceskem a slovenske 8, rep. 5 let? Hanka si proste dela soufky jak ze mne, tak z amerikcych soudu… Mimochodme, s Karolinkou jsme si opet zaskakali na trampoline. A je to srand, kdyz mluvi stylem “Pujdeme si jumpovat”? Je dost chytra na tol, ze intuitivne da ceskou koncovku “-ovat’ u sloves,a a pouzije anglicky koren slovesa ;-) me deti by vsak podle Hanky nebyly schopny ani poslouchat uz cestinu ci slovencinu… Uboha Hanka, k cemu deti vede, a deti to samozrjeme presne podle teorie zavrzeni papouskuji dal, jak jim to celym svym ja prizvukuje…

* Nejdriv jsem odbocil ve Willow Park uz z hlavni silnice vpravo a dostal se konecne na Sam Bass Road. To byla novsi část ulice, jak jsem pochopil pozdeji, pulka baraku jeste neprodana, nebo ve vystavbe. Hezke domecky, každý alespon za 200.000 USD a vic, presne to nevim, jen odhaduji. Cisla byli sice ctyrmistne, ale ani jedno nebylo 1033, ani 133. Tak jsem auto otocil zpatky a vydal se smerem opacnym, presel krizovatku a dal sledoval cisla. Tam byli trimistni cisla. Zdalo se mi, ze jeden barak na leve strane ma cislo 133. Byl od cestc pryz, alepson tech 100 yardu. Hmm, hezkej, velikej, jako malej hrad, patrovej, rozsahlej, ani nejaky hollywoodsky herec by se za nej nemusel stydet… Zastavit jsem si netorufl, vystoupit uz vubec ne, vedic, ze Hanka by to okamzite pouzila proti mně… Pokracoval jsem dal po ceste, az dokud se nezacala tocit do nejakeho lesa. Další baraky tam uz nebyli. Otocil jsem to, abych se mohlo vratit zpatky na cestu, odkud jsem prijel, s tim, ze ještě jednou to cislo skontroluji. A najdu misto, kde budu cekat na deti…

* Mel jsem sebou fotak, pripravil si jej, at mohu alepson svým rodicum pak ukazat, kde jejich vnoucata bydli, jak bydli… Ted jsem mel ten barak po prave strane. A protože to cislo je na postovni schrance z této strany před barakem na hlavni ceste, tak jsem skutecne videl, ze je to cislo 133. Tady bydli me deti. Oddechl jsem si. Opet byl o krucek dal. Byl jsem rad, ze to opet po roku konecne vim, vidim. Jsem spokojen. Spomalil jsem, a projizdejic dal hlavni cestu jsem se pokusil za jizdy barak mych deti odfotit. Mozna jej najdete v priloze tohoto mailu, nebo dalsiho. Je to neostre, ale alespon něco. Barak taky není videt cely. Ale alespon něco do kroniky zivota meho a mych deti těchto let… Spokojene jsem odjizdel vedic taky, kolem ktereho mista ve Willow Park nemohu prijit bliz nez 100 yardu, protože by me jinak Hanka dala zavrit… Ja bych ji zavrit za to, ze by prisla s e lidksy domluvit ke dverim meho hotelu – zavrit nedal. Každý jsme holt jiny, kazdemu z nas jde o něco jinyho…

* Při prijezdu po hlavni ceste vedouci na Bass Road jsem si vsiml, ze po leve strane snad 200-300 yardu od baraku Hnaky, jak jsem uz vedel ted – jsou dva kostely. Jeden – ten blizsi – byl katolickej, ale nebezpecne blizo hanky domu, dokonce s parkingu před nim byla prima viditelnost na Hanky barak ze zadni, ci bocni strany. Ooop, to je prilis nebezpecne, to by uricte povazovala Hanka za provokaci, kdybych se postavil tam, s tim, ze by urcite tvrdila, ze tam delam spiona, harasuji, obtezuji, otravuji, sleduji apod. Tak jsem se při mem navratu ze zjisteni mista bydliste mych deti rozhodl pro kostel druhej, který byl trochu dal. A z před parkingu před nim nebylo videt Hanky barak. Navíc, presne naproti byla hala, vypadajici temer jako hala kravina JZD, na které se skvel napis City Hall, Willow Park. To je to spravne místo pro mne! Bylo temer pul treti. Rozhodl jsem s e cekat tady. Zvedl jsem muj cesky mobil, toho casu s roamingem pro ameriku, drahym jako prase, 50 Kc/min , a opet jsem vytocil postupne obe cisla mobilu deti. Deti ovšem me zprávy nikdy neposlouchaji, jak mi s pychou a hrdosti rikaji, a Hanka jen jak se ji zlibi, alepson tak mi to psala… V kazdem pripade je ani den predtim, ani ted nezvedala Hanka, i když vi, ze volam, abychom se domluvili, kdy a kde mohu deti videt, pokud chce nejak jinak, nez jak je to podle soudniho prikazu… Nebrala to ani ted. Na obou telefonech jsem nechal zhruba stejny vzkaz. Otevreny, primy, jasny, jendoznacny: Hanka, abych se nepriblizil bliz nez sto yardu k mistu Tveho bydliste – i když bych mel podle ceskeho osudu, protoze jinak jsi se nedomluvila se mnou, ik dyz jsem te opakovane zadal – cekam na parkingu před Baptist Church... Budu tady cekat az do tri, pak tady budu patnact minut, a když z detmi neprijdes, odejdu, a budu se s nazit s Tebou spojit prez ruzne instituce dal, abych videl deti… Když chces, zavolej mi na mobil, cekam…“ Nebo posli SMS. Pres Oskar.cz, nebo Babinet.cz, druha lentilka nahore z prava, z napisem Message. Nic se nedelo. Hanka nevzala ani jeden telefonat, ani nezavolala zpatky… Bylo mi ovsem jasne, ze si ty zpravy vzapeti vyslechne... Blizila se pomalu treti hodina, cas C... To jsem se dal do reci mezitim asi z manzelem spravkyne kostela, když oba vysli před kostel nekoho vyprovodit… Ze pry kde je policie, rikam, a jestli je tady knez, ze bych jej potreboval k pomoci, nebo jako svedka… A on, ze policie je presne oproti v City Hall, podobne jako Fire departemnt. Nejaky hasic tam pobehoval – ale policajstske auto ani jedno v dohledu. Good, řekl jsme si, pockam. Jsme rad, ze je tady policie pobliz, alepson vidi, z e jsme tady oficialne, a mam svedka, ze jsem je chtel videt, rici jim, ze ma ex bude delat problemy, když jsem prisel videt deti podle zákona…
Bavili jsme se dal se spravcem, o vire, kostelech, nabozenskem fanatismu, protestantech v americe…

* Před trictvrte na tri se objevilo v dohledu pomalu se sinouci policejni auto. Neslo na parking před City Hall – ale primo k nam, před kostel. Good, řekl jsem si, jsem rad, ze je policie tady. Jinak jsem to ani necekal, ze strany Hanky. Ja jsem udelal, co jsem mohl, v souladu se soudnimi rozhodnutimi dvou státu – a v souladu s principy lidskymi, a mymi osobnimi – otce, který nevidel deti prez jeden rok – a snazi se o to, aby se s jejich matkou na tom v lidske rovine domluvil. Zduraznuji. V lidske. Rodicovske. Otcovske. Udelal jsem pro to vsechno, co jsem vedel, mohl… Vi někdo něco vic, co jsem mohl udelat?

* Auto bylo takoveto to typicke, americke policajtske jako z filmu. Neslo naproti do City Hall, kde je rovnez jejich policejni stanice, ale rovnou k nam pred kostel. Proc asi. Uz me hledalo znasilnene hankou, aby naslo toho zlocince – otce jejich deti… Zastalo deset metru ode mne a spravce, a ja rekl spravci, to je dobre ze jdou, alespon nemusim jit za nima ja. Spravce me opustil, se slovy, ze o ni mi pomuzou nejlip a zahucel do kostela za svoji zenou… Vydal jsem se k autu, z ktereho vystoupil policajt. Taky typicky, americky. Svalnatej, nadupanej. CErnoch. Mladej. Pozdravili jsme se a ja mu rikam, kdo jsem, co jsem a co tady delam, ze prave na nej cekam. Ze jsem sve ex oznamil, ze tady budu. On ze Ok a at mu ukazi doklady I od auta. Tak jsem mu je ukazal. A on – protoze evdientne prijel na popud Hanky ktera mu rekla o mne urcite jen to nejhorsi opet – ze slovy, ze jen pro jeho bezpecnost, jeslti nemam zbran. A ja ze samozrejme ze ne, at se podiva. To bylo driv, nez jsem sahal do kapsy pro svuj pas, oni jsou vychovani tak, ze nemuzete sahat do kapsy bez toho, aby vas predtim neskontrolovali, jeslti nemate zbran, kdyz jste podezrelej. A ja zu samozrejme podezrelej byl, protoze co vsechno Hanka o mne rikava, to kdyby byla pravda, tak jsem na zakladne Guantanamo spolu s Husajnem prinejmensim zabasnutej... Tak me ten polis kontroluje – pro svoji bezpecnost – a nahmatava muj mobil. Co to je pry... Mobil. Postupne jej vybiram, on sice kolt v ruce nemel, ale evidentne byl na to pripraven, kdyby neco... Podobne nahmatal dalsi krabicku, mensi, s dentalni niti, co jsem tam mel jeste z cesty letadlem v kapse. Stejny ritual. Bylo mi do placu I k smichu, co dokaze paranoia jedne zeny a nasledne system odchovany dnes teroristickym atakem v zari 2001… Ale Hanka dosahla sveho… Je se mnou nakladano, jako se zlocincem temer… Pak jsem jeste sam navrhl policajtovi, at se podiva do auta, ze tam taky zadnou zbran ci bombu nemam… To jej ale uz nezajimalo prozatim… Vzal si pas a sel jej studovat do auta, evidntne se napojit na nejakou databazi a pod. Za par minut se dosouralo druhe policejni auto. Vystoupil oficir, serzant jak jsem se dovedel pak, a zacal taky skoumat muj pas s polu s tim prvnim. Ten je jen obycejny pochuzkar, “pesak”, tady se jim rika “patrol”, tedy patrola. Ten druhej, beloch, se snazil tvarit jeste vic odmerene. Typicky tvrdej polis, na ktereho nikdo nema. Uz mel frcku ale, to je dulezity pro nej... Oba plne vyzbrojeni a v tmavych policejnich uniformach. Zadne dalsi otazky na mne nepadli, oni si povidali u svych dvou aut a ja stal jako pecka pred jejich autami, pomaly se prochazejic... Ruce do vrecka jsem si ntroufl dat, aby po mne nezacali palit od boju… Z dalky se pomalu priblizovalo treti auto. Hadejte jake. Policejstske. Wow, pomyslel jsem si, to jsem skutecne asi dulezita persona, kdyz se kvuli mne tady – resp. kvuli Hance, abych byl presny – setka pulka policejtskeho sboru celeho county… Auto zastavilo deset metru z druhe strany a vystupoval z nej starsi muz, v bilem cowboyjskem klobouku, u pasu ale policejni pistoli, zasobnik. Byl jinka v civilu. Prijemny vzhled. Sedivejici vlasy. Z druhe strany za mnou se ozvalo z ust patrola. To je muj sef, Chief Police Officer Claud Arnold. Sef se ke mne priblizoval ze slovy. You are Jurij? [Tak americani obycejne vyslovuji me jmeno, s ruskym nadechem] Ja ze ano, a vysel v ustrety jeho naprazene pravici. Podali jsme si ruce, predstavili sme se. Zacali si povidat co a jak. Nebudu to tady rozpytvavat, hanka by to opet pouzila proti mne, ale ze slov Sefa bylo jasny, ze co ma informace o mne od Hanky, by mne okamzite mel vyhostit z USA prinejmensim… Ne, ne, ne, odpovidam na jeho otazky. Rikam, ze ma tady dokumenty [ktere on evidentne nemel, nevidelod Hanky], ktere dokazuji, ze mluvim pravdu. Dovolil mi je mu ukazat. Ze jsou v aute. Opet ritual. Patrola se vydala se mnou k autu, ja ze sve velke cestovni tasky plne soudnich papiru z CR i americkych soudu z NM vybiram ty, ktere dokazuji, jak to vsechno je. Samozrejme, ty papiry oni od hanky nemeli. Jen me Hanka pomlouvala a pomlouvala, a pomlouvala. A moji doboru vuli se s ni lidksy domluvit a deti videt – opet zahodila hlboko pod svoji lidskou dustojnsost… Uboha Hanka, pomyslel jsem si - ale az pozdeji rekapitulujic jeji kace proti mne, jen aby mne hned od zacatku dostalka z USA pryc. Nejlepe navzdy. Ted jsem jeste resil, jak dokazat, kde je pravda. Verim tomu, ze uprimnost je v mem pripade nejlepsi cesta, proto se ji drzim. Patrola ovsem nejdriv opet pohledem kontroluje moji tasku, v ktere se prohrabuji, pripravena strilet, kdybych vytahl misto sanonu bouchacku ci granat... Netroufam si proto mit sebou ani destskou strikaci kacenku na vodu jako hracku ci stikatko na nehty... Samozrejme tam nic takoveho neni, jak se presvedcuje patrola. Nabizim mu ukazat mu cele auto opet, kdyz uz jsme u toho, otevrit mu kufr, co kdyz tam neco muze bejt... Ne, nema zajem, taky vidi silenost situace, az tak se ztrapnovat nechce. Je ovsem sebavedomy az na pudu Staci mu papiry, ktere zacina studovat. Patrola. Pridava se serzant, ma na to frcku... Silena scena se pomalu uklidnuje. Sef evidentne rozpoznava, wo co tady go… Zadny sileny strelec, zadny terorista, zadny podvratny zivel. Vraceji mi pas. Rikam, ze vsechny ty dokumenty jsou jim k dispozici. Evidennte se jim nechce byrokratizovat pres vikend. Ma dcera ma svatbu dnes, rika mi Chief... Blahopreji mu. Chapu, ze dnes neco resit nema smysl. Domluvili jsme se, ze se zastavim v pondeli, 12.7., co jsme mu navrhl sam od sebe, ukazu vsechno, co mam… OK. Tri policejni auta pomalu odchazeji. Davam si do poradku papiry, tasku, auto. Zhluboka vydechnu. Zvladli jsme to. Nevim kdo, ale ja sam v tom nejsem. Plno lidi mi pomahajich, snad I Vesmir – a me deti. I dkyz o tom dnes nevedi, co vsechno delam, aby meli opet ve svych zivotech otce… MY vsichni jsme prekonali dalsi Hankinu prekazku. Jeji pomluvy na policii. Do ted. Prozatim. Vim ale dnes uz – ze ona bude pokracovat. Nevim proc, ja to skutecne nevim, proc to dela, a lidi co to sleduji, to nevedi taky. U imigracniho urednika na letisti predtim jsem odpovedel taky na vsechno, na co se me ptali, z e jdu videt deti, atd atd atd.

* Deti jsem dnes, v sobotu 10. cervence 2004, den po priletu do USA v souladu s rozhodnutim ceskeho soudu o tom, abych deti videl – nevidel. Nevadi. Jsem tam, kde jsou oni. Dycham stejny vzduch. Videl jsme, kde bydli. A pochopil, ze Hanka mi je sama nikdy nevrati. Ukradla jim srdce, duse a cHce jim ukrast pritomnost otce do jejich dospelosti. Proc, Hanka? Proc to delas?

* Bylo 15.20 minut. Nastoupil jsem do auta a pomalu odjizdel z Willow Park cestou, kterou jsem prisel smerem do Weatherford… Zatim se nepovedlo Hanke zvratit cestu otce zpatky do zivotu jejich deti, I kdyz se zda, ze je to stale jeji jedine zivotni prani… A cesta k jejimu osobnimu stesti? Vede cesta ke stesti pres nestesti jinych lidi? A natozpak pres vlastni deti, ktere si drzi jako stit pred sebou, chranic sebe sama pred sebou sama? Deti nemaji byt stitem svych rodicu, zbrani v jejich rukach proti druhemu… Nebo se mylim a cely muj zivot apk sel nespravnym smerem do ted?

* Na ulici se lidi zdravi, i kdyz se nevidi.. Asi proto, ze lidem je smutno samotnym v autech, a pak kdyz nekde vylezou, tak jsou radi, z e potkaj cloveka ;-) a tak se zdravi na ulici mne, a ja jim, kdyz se potkaji dva lide. Oni rikaji obycejne to sve blbuvzdorne “how are you doing”? a ja rikam “good morning”…, nebo “hi”… opravuji, to neni na ulicich, tady zadne ulice nejsou. Tady jsou jen cesty, auta, a parkoviste pred obchody. Tam se lidi zdravi. Kdyz vystoupi z auta.

* Je tady alepson 30 mistnich FM stanic. Country, rock, pop, hispanic, hip hop, techno… Posloucham je v aute. Hip hop a hispanic se tady hodi, dotvareji autmosferu jihu, cerne ci barevne ameriky, ktera valcuje tu bilou svoji kulturou postupne. Dnes rano, streda 14.7. jsem poslouchal tu hip hop, kdyz jsem jel do knihovni v Aledo. Cernossky hlas takovym hiphopovym prizvukem neco mluvil, myslel jsme ze zpiva. Ne. V pozadi jako brackroaund byla hip hop muzika. On mel kazani. Nejaky mlady cerrnossky kazatel asi, mluvil o Bohu a tak, do toho michal slova jako Hey men, Yal (= “You all”, typicky texasky vyraz, jinak americani rikaji neco jako You guys, Hey Guys…]… Bylo to ‘kind of cool”, mozna by rekl muj syn, kdyby jej neco zaujmulo, jako mne tohle. Hip hop kazani ;-) Wow!

* V nedeli 10.7. jsem se opet snazil dovolat detem. V souladu s principem lidksym. Ale I s rozhodnutim soudu, ktery to naridl, jak cesky, tak americky. Hanka ovsem dela vse proto, v souladu s parental alianation, jako zavrhujici rodic – aby se deti ke mne nepriblizovali ani v rovine dusevni. Aby jej proste uz nikdy nemeli radi, jako predtim, neresepktovali jej, nemeli k nemu uctu… Ani jako k cloveku, ani jako k rodici, otci… Ukradene duse…

Zvedla to Hanka. Ze pry co chci. (??? Hadej, Hanka :-( pomyslel jsem si, co asi :-( Mluvit s detma. Nechteji pry, a bodka pro ni. Za to mi zacala pak s radosti vysvetlovat, ze si udelala fotku, jak prijizdim popred jejich barak v sobotu den predtim [viz popis vyse], a ze je to harasovani, “stalking”, obtezovani a podobne a podobne… Bylo mi z ni smutno… Pak mi rika, ze pry jsem tady v USA ilegalne, a ze v CR uz o tom vedi, a ze si me urcite podaji, az se vratim… Na to se zacala na mne frenticky u toho smat… Bylo mi ji lito… A ze pry mam ted 17.7. soud v CR s nekym mimo jine. Ja ze s kym, nevim o nikom, ze bych se soudil – mimo s ni o deti a muj podil v nasi rodinne firme SUN, co mi vzala… Ze pry nerekne, ale evidentne rada, co vsechno mi v CR zpusobuje. Jak jsem se uz zminil, zadala opakovane, aby mi vzali pas, I pred rokem, I ted, abych se za detmi nedostal… Uboha Hanka. V tomto prostredi, s enegiou, kterou Hanka ted z e sebe vyzaruje – vyrustaji me deti. I kdyby jim tisickrat nic spatnyho nerekla, podvedome vyzaruje ze sebe nenavist a zlobu vuci mne, a navic svoji dnes uz skutecne chorou osobnost zakryvajici ji pred lidma za usmev, ten americkej number five… A stesti, co ji amerika dava. Ze se Hanka ani nepozdravi, ze polozi kdykoliv si usmysli kdyz si rekne, co si preje – je pro mne uz veci samozrejmou. Deti se opici po ni, a delaji to pak se mnou stejne… Od koho se maji ucit uctu k vlastnimu rodici? Kdyz kolem je takova amtosfera stylu VSE PROTI VLASNTIMU OTCI co vidi od vlastni matky? Pred tim, nez Hanka polozila, mi jeste sdelila, ze me dava opet na policii, a ze je to na federalni americky soud, ze telefonuji detem, ze si to zaznamanenava. Vyhrozuje mi opet vyhostenim… Odpovidam ji tise, slusne. Hanka, kdyz chces, udelej to. Nemusis mi o tom rikat… Delej, co myslis… V nasledujich dnech jsem mel moznost se presvedcit, ze to Hanka dela. Vsechno reportuje policii. Navic tvrdi, z e pry jezdim i nadale kolem jejiho baraku, ze jezdim na mista, kde pry mohou byt deti, ze to delam schvalne, a ze ji pry pronasleduji. O tom napisi jeste pozdeji, je tezke o tom psat, kdyz Vas nekdo tak pomlouva, a Vy se nemuzete branit poradne, protoze pomluvam s e brani tezko, moc tezko…

* Pozdeji Hanka pridava ke svym obvinenim na mne I dalsi duvod, proc je obtezuji. To uz jsem se zminil. Posilanim jedne SMS denne mym detem, kde jim preji hezky den, pekny vikned, rikam co delam, kde jsem. Prave proto, aby vedeli, ze je nespehuji, ze je nepronasleduji… Aby naopak vedeli, kde jsem. Ze jen cekam a cekam, a cekam. Stale se snazime s americkym pravnikem o lidsky dohovor s Hankou. Kazdy jinak uz preferuje trvrdou cestu soudu na americkem kontinente… Opet se do toho zacina zajimat organizace hledajici deti a pomahajici v takovychto pripadech. V dobrem pozitivnim zmyslu. Preji si, aby otec videl deti a divi se, proc je nevidi... Hanka porusuje evidennte zakon. Pokud neprestane, drive nebo pozdeji ji hrozi vezeni, co dela... Ale kdo ma zajem, aby matka deti sedela ve vezeni? Je to skutecne jedina cesta?

* Deti jsou zavrzene, o tom jiz neni pochyb. Cesta zpatky bude slozita, dlouha. Trnita – protoze matka dale pokracuje se svym zavrzenim deti. Kazdym svym pohybem, myslenkou, celym svym body language. Je to citi z ni, je to citit z kazde akce, co deal, je to citi z deti… Je to citi z kazde instituce, na ktere me Hanka obvinila, falesne pomlouvala. Napr. Ze skol deti, kde mi trvalo pul roku predtim, dokud se zacali chovat lidsky vuci mne alepson trochu, a zacali mi posilat info o detech.


* V pondeli 12. cervence se zastavuji na Policii ve Willow Park. Ukazuji papiry. Uz je vsechno OK. Nikdo me nekontroluje, jeslti nenesu bombu mezi sanony z papiry. Jako nekontroluji zadneho prichoziho na policejni stanici. Sileny fanatismus Hanky policie prekonala. Alespon prozatim. Protoze jeji obvinovani pokracuje neustale dal. Co a jak probihalo na policii, tady opet psat nebudu, ale odchazim jako svobodny clovek a zucasnteni policajti si jsou vedomy, ze Hanka lze ve svych obvinenich na mne, manipuluje. Oni vsak maji jako vsichni policajti na svete za povinnost si to vyslechnout. A bohuzel, se m tam preventivne zakrocit. Stejne v USA jako v CR ci na Slovensku. Na to Hanka sazi. Ze me bude tolik a tolik obvinovat – az tam bude na mne tak tlustej spis – ze me presne podle Hankina prani budou muset snad dat vyhostit… To je dnes Hanky cil. Jeji “lidsky pristup. Rika tomu “reintegrace otece k detem”… Cisty, jasny, jednoznacny. Je mi Te lito, Hanka… Ale uz davno jsem Hance ve svem vnitru odpustil, protoze na to neni msta, odpoved odpovidajici jejimu choremu konani – mimo odpusteni a modleni. Kdyz slysim jeji silene s e smejici hlas na telefonu, nuceny smich – vubec se nepodobajici tomu, co jsem znal z minulosti – je mi smutno. Kdo to je dnes? Na koho se hra? Co se s ni stalo? Proc to dela? Nevidi – snad jako jedina uz – jak tim nici nase deti, jejich budoucnost?

* Vrchnimu sefovi policie a vsem jeho clenum tymu davam soukrome vizitky s mym jmenem a jmeny mych deti. Sefovi sam a dobrovolne rikam, ze mu vzdy dam predem vedet, kdyz bych mel prijit do Willow Park, ze ma me slovo... Jak prozretelne jsem udelal. Uz za par dnu Hanka opet vysiluje, ze pry jsem jezdil kolem baraku... Ano, jezdim „kolem“. Ale ne baraku, ale „kolem“ Wetherford. Aledo Public Library. 4 mile od Hanky. Golf ve Weatherford. 7 mil od Hanky. Fort Worth. 20 mil od Hanky. Hanka to ovsem opet dava na policii pry, jak se dovidam. Pry ji sleduji taky ve W, kdyz tam jde. Stezuje si memu pravnikovi. A ze posilam detem SMSky. Ze jim volam na telefon… Proste silene…

* Tady uvadim dnesni adresu deti a telefon na nich, kdyby se mi neco stalo. Clovek nikdy nevi. Ne, neni to proto, aby jste me deti nebo Hanku dnes kontaktovali. Naopak. Opet by to pouzila proti mne. Vim, ze par z Vas, ve snaze mi pomoci, jste se uz opakovane snazili s Hankou spojit a domluvit ji, nebo se nejak domluvit, at se situace zlespi – obycejne se neozvala, nereagovala. Vim vsak jiste, ze se Vam ozve, kdyz na mne napisete ci reknete cokoliv zleho – co by mohla proti mne pouzit vzapeti...

Adresa deti:
133 .......
........
........, TX, 760 87
USA

Tel 817 ...........

[NA ZAKLADE DODATECNE ZADOSTI HANKY-MATKY JSEM PRESNOU ADRESU DETI DAL ODSUD PRYC. MATKA TVRDI, ZE DETI JSOU OHROZENI TAKHLE PEDOFILY, A ZE ABYCH JI SUNDAL. JAKO VZDY, JSEM JI VYHOVEL, VYSEL VSTRIC I V TOMHLE. KDYBY POCHOPILA, CO DELA, ZE KDYBY TO NEDEALLA, A UMOZNILA OTCI RADNY KOTNAKT S DETMI, A PRESTALA DETI OD OTCE ZAVRHOVAT - NIC Z TOHO, CO JE TADY NAPSANO, BY NEMUSELO BYT VUBEC NAPSANO. NEBYLO BY O CEM PSAT. OTEC BY JEDNODUSE BYL V ZIVOTE DETI, JAK KAZE NEJZAKLADNEJSI LIDKSY ZAKON, ZE DETI POTREBUJI OBA ROSDICE, JAKO CLOVEK POTREBUJE LEVOU A PRAVOU NOHU, ABY MOHL CHODIT. HANKA-MATKA DELA Z DETI DUSEVNI KRYPLY DO BUDOUCNOSTI, KRIVAJICI VE SVYCH ZIVOTECH... DNES TO NEVIDI, PROTOZE NECHCE VIDET. 28.8.2004]

Kdyby se mi neco stalo v tomto silenem svete plnem nasili, kde prave v techto dnech rikaji, ze se opet blizi atak na ameriku, dejte prosim mym detem nejak vedet, ze jsem se stale snazil a budu snazit dokud budu ziv, o to, abych s nimi mohl byt, jako otec se svymi detmi. Doufam ovsem stale v duchu [naivne, vim…], ze se tak stane uz bez jakykkoliv dalsich dramatickych veci, at uz rizenych Hankou, ci Universem kolem nas… A ze je mam rad az do konce, cokoliv se deje, nebo udalo…

0 Comments:

Okomentovat

<< Home