III.W.4 a dal. Hanky “privitani” 10. 7. Telefonat s ni 11.7.-nedele

Hanke jsem dal predem vedet, vic jak mesic dopredu, sam osobne emailem, ze prijdu do USA za detma v lete. Dal jsem ji to nechal opakovane na zaznamniku z jejim nahranym hlasem, na telefonu deti. Na dvou telefonech deti, na novem I starem cisle. Hanka mi pak do telefonu osobne dne 11. cervence 2004,v sobotu, když to zvedla namisto deti, uz po me „seznamce“ s Policii ve Weatherford-Willow Park, kterou mi „zaridila“ sdelila, ze jsem ji to neoznamil pry predem, ze prijdu… Z o tom nevedela pry… :-(

Za druhé to Hanka vedela z rozhodnuti ceskeho soudu, které obdrzela koncem kvetna 2004, ze cesky soud rozhodl, v ramci predbezneho opatreni, ze prijdu za detmi, protože je mohu videt uz od 8. cervence 2004, každý den 4 hodiny, pozdeji 6 hodin... Respective to obdrzela jeji pravnicka ptackova, abych byl presnej. Hanka mi pak do telefonu osobne dne 11. cervence opet rekla, ze ona to rozhodnuti soudu neobdrzela. Pak polozila, odmitla se se mnou bavit, dal se domluvit. Lidsky.

Hned jak jsem priletel, tedy 9. cervence, jsem Hanke opet nechal na zaznamniku odkaz, ze zitra, 10. cervence prijdu podle rozhodnuti soudu k mistu bydliste deti v USA, [* POZNAMKA: SOUCASNA ADRESA DETI BYLA AUTOREM VYMAZANA. NA ZAKLADE ZADOSTI MATKY DETI, KTERA OTCI VYTKLA, ZE NEMYSLI PRY NA BEZPECNOST DETI, A ZE DETI UZ V MINULOSTI PRY BYLI KONTAKTOVANI NEJAKYM PEDOFILEM. OTEC MATCE DETI VYSEL VSTRIC - JAKO VZDY DO TED - A PRESNOU ADRESU DETI V TX PROTO Z TOHOTO MISTA DODATECNE ODSTRANIL], ......*, Weatherford, TX .......* Az tady jsem se dovedel, ze Hanka mi po celou dobu, tedy cely rok, nesdelila presnou adresu, tedy ze bydli v casti Willow Park, coz je rezidencni část Weatheford jmenujici se Willow Park, která je cca 7 mil po dalnici mimo skutecne město Weatherford. Na mape Weatherofrd neni vyznacena. Spojuje je jen postovni urad. Nikdy predtim jsme tady na tom miste nebyl. Ulici jsem nemohl podle mapy Weatherford najit – protože tam ve skutecnosti není, protože je to v část, která uz na W. mape není… Proto mi taky to upreseni adresy taky Hanka nedala – abych mel problem to místo i najit, abych nevedel vubec, kde moje deti bydli…

* Protoze v tu dobu měli nase deti uz dva mobilni telefony, nechal jsem zpravu, ze jsem v USA a prijdu v sobotu 10. cervence v souladu s rozhodnutim ceskeho soudu v 15.00 na obou mobilech deti. Jednou zpravu pro Hanku, jendou pro deti. Kazda jina, odpovidajici tomu, komu byla urcena.

Navic jsem v den D, 10. cervence dopoledne, ještě jednou nechal opet na obou telefonech deti zpravu, ze prijdu. Vždy, když jsem nechaval zprávy Hanke, mailem ci mobilem, nechaval jsem ji vždy na sebe kontakt a řekl ji, jakym zpusobem me muze v kteroukoliv minutu kontaktovat, pokud by se chtela domluvit nejak jinak… Pral jsem si lidskou domluvu. Jako stále. Pruhlednou, otevrenou z me strany, jasnou a jednoznacnou, v souladu se zakony CR a USA. Ale zejmena zakony lidskymi, zakony lidskosti, na kterw tk douho od Hanky cekam… Vim ovšem dnes, ze Hanka ma uz jen zajem me odsud vyhodit, z USA, a to za kazdou cenu.

Podle court order z New Mexico, se Hanka nemá priblizit na vic nez sto yardu k mistu bydlisti mem – a ja zase k mistu bydliste jejiho… Protože jsem vubec nevedel, kde se vlastne nemohu priblizit, prijel jsem do Willow Park hodinu predem. Ulice ..............* je dlouha alespon kilometr, na dvou stranach hlavni silnice, odkud jsem prijel z dalnice I-20, Exit 418 Willow Park, (viz www.mapquest.com napriklad]. Navíc, v rozhodnuti soudu bylo uvedene cislo 1033 ....... *– zatím co adresu, co jsemh el od Hanky, byla 133 ......*. Když jsem prijizdel, jsem premyslel, kde se tedy asi pak postavit, aby me Hanka nemohla opet obvinit z toho, ze jsem bliz nez sto yardu od bydliste deti. Protože cesky soud rozhodl, ze mi ma deti predat v miste bydliste deti. Hanka se samozrejme proti tomu okamzite odvolala – jako obycejne, ze deti videt neni spravne, at mi to soud zakaze... Co jineho by jste cekali. Zazrak? Ja taky. Cekam na nej. Zu peknou radku let. Ale hlavne nase deti ve svych budoucich letech svych zivotu. Taky soud rozhodl, ze mohu mluvit na deti cesky, protože jako každý normalni clovek i soudkyne pochopila, ze me Hanka buzeruje a terorizuje tim, ze me nuti – a deti - jako jedinou osobu na svete – abych nemohl na sve deti mluvit cesky, jejich rodnym jazykem… Jak pokorujici, jak ubohe… Ze strany Hanky vsak efektivni.

* Americani veri, ze cestina a slovenstina jsou dva cizi jazykove… Divite se? Nesu so sebou papir primo od ceskeho soudu rikajici, ze je slovencina podobna ceskemu tak, ze je dokonce v CR uznana jako uredni jazyk… Asi budu muset ovsem na lingvistickych prikaldech ukazovat, ze je to pravda… Schvalne, kdyz date pryc hacky a carky dokonce, reknete mi, ktery z uvedenych vyrazu je cesky a ktery slovensky. Vyrazu nasleduji:

Dobry den
Dobry den

Zkuste tenhle vyraz napsat spanelsky, italsky portugalsky. I kdyz taky pochazeji ze stejneho zakladu, vzdy se pisi trochu jinak, i kdyz jim ale stejne lidi rozumeji obycejne... Jen me deti – a Hanka – pry nerozumeji… Asi proto, ze je 80-90 procent stejnych. A ne sto procent. Ze bych mel az tak hloupe deti, ktere pry maji nadprumernou inteligenci? Potkavam tady tu Karolinku, jak jsme vam o ni psl. Narodila se a vyrustala uz v maeice. Jeji rodicove jsou Cesi. Mluvi kazde druhe slovo anglicky, kdyz na ni mluvim cesky, ale dokaze mi rozumet – te stejne “hatmatilce”, ktere pry me deti nerozumeji… Ze by ona byla vic sikovna a intleigentni na jazyky nez me deti? Ktere navic zili v proatredi ceskem a slovenske 8, rep. 5 let? Hanka si proste dela soufky jak ze mne, tak z amerikcych soudu… Mimochodme, s Karolinkou jsme si opet zaskakali na trampoline. A je to srand, kdyz mluvi stylem “Pujdeme si jumpovat”? Je dost chytra na tol, ze intuitivne da ceskou koncovku “-ovat’ u sloves,a a pouzije anglicky koren slovesa ;-) me deti by vsak podle Hanky nebyly schopny ani poslouchat uz cestinu ci slovencinu… Uboha Hanka, k cemu deti vede, a deti to samozrjeme presne podle teorie zavrzeni papouskuji dal, jak jim to celym svym ja prizvukuje…

* Nejdriv jsem odbocil ve Willow Park uz z hlavni silnice vpravo a dostal se konecne na Sam Bass Road. To byla novsi část ulice, jak jsem pochopil pozdeji, pulka baraku jeste neprodana, nebo ve vystavbe. Hezke domecky, každý alespon za 200.000 USD a vic, presne to nevim, jen odhaduji. Cisla byli sice ctyrmistne, ale ani jedno nebylo 1033, ani 133. Tak jsem auto otocil zpatky a vydal se smerem opacnym, presel krizovatku a dal sledoval cisla. Tam byli trimistni cisla. Zdalo se mi, ze jeden barak na leve strane ma cislo 133. Byl od cestc pryz, alepson tech 100 yardu. Hmm, hezkej, velikej, jako malej hrad, patrovej, rozsahlej, ani nejaky hollywoodsky herec by se za nej nemusel stydet… Zastavit jsem si netorufl, vystoupit uz vubec ne, vedic, ze Hanka by to okamzite pouzila proti mně… Pokracoval jsem dal po ceste, az dokud se nezacala tocit do nejakeho lesa. Další baraky tam uz nebyli. Otocil jsem to, abych se mohlo vratit zpatky na cestu, odkud jsem prijel, s tim, ze ještě jednou to cislo skontroluji. A najdu misto, kde budu cekat na deti…

* Mel jsem sebou fotak, pripravil si jej, at mohu alepson svým rodicum pak ukazat, kde jejich vnoucata bydli, jak bydli… Ted jsem mel ten barak po prave strane. A protože to cislo je na postovni schrance z této strany před barakem na hlavni ceste, tak jsem skutecne videl, ze je to cislo 133. Tady bydli me deti. Oddechl jsem si. Opet byl o krucek dal. Byl jsem rad, ze to opet po roku konecne vim, vidim. Jsem spokojen. Spomalil jsem, a projizdejic dal hlavni cestu jsem se pokusil za jizdy barak mych deti odfotit. Mozna jej najdete v priloze tohoto mailu, nebo dalsiho. Je to neostre, ale alespon něco. Barak taky není videt cely. Ale alespon něco do kroniky zivota meho a mych deti těchto let… Spokojene jsem odjizdel vedic taky, kolem ktereho mista ve Willow Park nemohu prijit bliz nez 100 yardu, protože by me jinak Hanka dala zavrit… Ja bych ji zavrit za to, ze by prisla s e lidksy domluvit ke dverim meho hotelu – zavrit nedal. Každý jsme holt jiny, kazdemu z nas jde o něco jinyho…

* Při prijezdu po hlavni ceste vedouci na Bass Road jsem si vsiml, ze po leve strane snad 200-300 yardu od baraku Hnaky, jak jsem uz vedel ted – jsou dva kostely. Jeden – ten blizsi – byl katolickej, ale nebezpecne blizo hanky domu, dokonce s parkingu před nim byla prima viditelnost na Hanky barak ze zadni, ci bocni strany. Ooop, to je prilis nebezpecne, to by uricte povazovala Hanka za provokaci, kdybych se postavil tam, s tim, ze by urcite tvrdila, ze tam delam spiona, harasuji, obtezuji, otravuji, sleduji apod. Tak jsem se při mem navratu ze zjisteni mista bydliste mych deti rozhodl pro kostel druhej, který byl trochu dal. A z před parkingu před nim nebylo videt Hanky barak. Navíc, presne naproti byla hala, vypadajici temer jako hala kravina JZD, na které se skvel napis City Hall, Willow Park. To je to spravne místo pro mne! Bylo temer pul treti. Rozhodl jsem s e cekat tady. Zvedl jsem muj cesky mobil, toho casu s roamingem pro ameriku, drahym jako prase, 50 Kc/min , a opet jsem vytocil postupne obe cisla mobilu deti. Deti ovšem me zprávy nikdy neposlouchaji, jak mi s pychou a hrdosti rikaji, a Hanka jen jak se ji zlibi, alepson tak mi to psala… V kazdem pripade je ani den predtim, ani ted nezvedala Hanka, i když vi, ze volam, abychom se domluvili, kdy a kde mohu deti videt, pokud chce nejak jinak, nez jak je to podle soudniho prikazu… Nebrala to ani ted. Na obou telefonech jsem nechal zhruba stejny vzkaz. Otevreny, primy, jasny, jendoznacny: Hanka, abych se nepriblizil bliz nez sto yardu k mistu Tveho bydliste – i když bych mel podle ceskeho osudu, protoze jinak jsi se nedomluvila se mnou, ik dyz jsem te opakovane zadal – cekam na parkingu před Baptist Church... Budu tady cekat az do tri, pak tady budu patnact minut, a když z detmi neprijdes, odejdu, a budu se s nazit s Tebou spojit prez ruzne instituce dal, abych videl deti… Když chces, zavolej mi na mobil, cekam…“ Nebo posli SMS. Pres Oskar.cz, nebo Babinet.cz, druha lentilka nahore z prava, z napisem Message. Nic se nedelo. Hanka nevzala ani jeden telefonat, ani nezavolala zpatky… Bylo mi ovsem jasne, ze si ty zpravy vzapeti vyslechne... Blizila se pomalu treti hodina, cas C... To jsem se dal do reci mezitim asi z manzelem spravkyne kostela, když oba vysli před kostel nekoho vyprovodit… Ze pry kde je policie, rikam, a jestli je tady knez, ze bych jej potreboval k pomoci, nebo jako svedka… A on, ze policie je presne oproti v City Hall, podobne jako Fire departemnt. Nejaky hasic tam pobehoval – ale policajstske auto ani jedno v dohledu. Good, řekl jsme si, pockam. Jsme rad, ze je tady policie pobliz, alepson vidi, z e jsme tady oficialne, a mam svedka, ze jsem je chtel videt, rici jim, ze ma ex bude delat problemy, když jsem prisel videt deti podle zákona…
Bavili jsme se dal se spravcem, o vire, kostelech, nabozenskem fanatismu, protestantech v americe…

* Před trictvrte na tri se objevilo v dohledu pomalu se sinouci policejni auto. Neslo na parking před City Hall – ale primo k nam, před kostel. Good, řekl jsem si, jsem rad, ze je policie tady. Jinak jsem to ani necekal, ze strany Hanky. Ja jsem udelal, co jsem mohl, v souladu se soudnimi rozhodnutimi dvou státu – a v souladu s principy lidskymi, a mymi osobnimi – otce, který nevidel deti prez jeden rok – a snazi se o to, aby se s jejich matkou na tom v lidske rovine domluvil. Zduraznuji. V lidske. Rodicovske. Otcovske. Udelal jsem pro to vsechno, co jsem vedel, mohl… Vi někdo něco vic, co jsem mohl udelat?

* Auto bylo takoveto to typicke, americke policajtske jako z filmu. Neslo naproti do City Hall, kde je rovnez jejich policejni stanice, ale rovnou k nam pred kostel. Proc asi. Uz me hledalo znasilnene hankou, aby naslo toho zlocince – otce jejich deti… Zastalo deset metru ode mne a spravce, a ja rekl spravci, to je dobre ze jdou, alespon nemusim jit za nima ja. Spravce me opustil, se slovy, ze o ni mi pomuzou nejlip a zahucel do kostela za svoji zenou… Vydal jsem se k autu, z ktereho vystoupil policajt. Taky typicky, americky. Svalnatej, nadupanej. CErnoch. Mladej. Pozdravili jsme se a ja mu rikam, kdo jsem, co jsem a co tady delam, ze prave na nej cekam. Ze jsem sve ex oznamil, ze tady budu. On ze Ok a at mu ukazi doklady I od auta. Tak jsem mu je ukazal. A on – protoze evdientne prijel na popud Hanky ktera mu rekla o mne urcite jen to nejhorsi opet – ze slovy, ze jen pro jeho bezpecnost, jeslti nemam zbran. A ja ze samozrejme ze ne, at se podiva. To bylo driv, nez jsem sahal do kapsy pro svuj pas, oni jsou vychovani tak, ze nemuzete sahat do kapsy bez toho, aby vas predtim neskontrolovali, jeslti nemate zbran, kdyz jste podezrelej. A ja zu samozrejme podezrelej byl, protoze co vsechno Hanka o mne rikava, to kdyby byla pravda, tak jsem na zakladne Guantanamo spolu s Husajnem prinejmensim zabasnutej... Tak me ten polis kontroluje – pro svoji bezpecnost – a nahmatava muj mobil. Co to je pry... Mobil. Postupne jej vybiram, on sice kolt v ruce nemel, ale evidentne byl na to pripraven, kdyby neco... Podobne nahmatal dalsi krabicku, mensi, s dentalni niti, co jsem tam mel jeste z cesty letadlem v kapse. Stejny ritual. Bylo mi do placu I k smichu, co dokaze paranoia jedne zeny a nasledne system odchovany dnes teroristickym atakem v zari 2001… Ale Hanka dosahla sveho… Je se mnou nakladano, jako se zlocincem temer… Pak jsem jeste sam navrhl policajtovi, at se podiva do auta, ze tam taky zadnou zbran ci bombu nemam… To jej ale uz nezajimalo prozatim… Vzal si pas a sel jej studovat do auta, evidntne se napojit na nejakou databazi a pod. Za par minut se dosouralo druhe policejni auto. Vystoupil oficir, serzant jak jsem se dovedel pak, a zacal taky skoumat muj pas s polu s tim prvnim. Ten je jen obycejny pochuzkar, “pesak”, tady se jim rika “patrol”, tedy patrola. Ten druhej, beloch, se snazil tvarit jeste vic odmerene. Typicky tvrdej polis, na ktereho nikdo nema. Uz mel frcku ale, to je dulezity pro nej... Oba plne vyzbrojeni a v tmavych policejnich uniformach. Zadne dalsi otazky na mne nepadli, oni si povidali u svych dvou aut a ja stal jako pecka pred jejich autami, pomaly se prochazejic... Ruce do vrecka jsem si ntroufl dat, aby po mne nezacali palit od boju… Z dalky se pomalu priblizovalo treti auto. Hadejte jake. Policejstske. Wow, pomyslel jsem si, to jsem skutecne asi dulezita persona, kdyz se kvuli mne tady – resp. kvuli Hance, abych byl presny – setka pulka policejtskeho sboru celeho county… Auto zastavilo deset metru z druhe strany a vystupoval z nej starsi muz, v bilem cowboyjskem klobouku, u pasu ale policejni pistoli, zasobnik. Byl jinka v civilu. Prijemny vzhled. Sedivejici vlasy. Z druhe strany za mnou se ozvalo z ust patrola. To je muj sef, Chief Police Officer Claud Arnold. Sef se ke mne priblizoval ze slovy. You are Jurij? [Tak americani obycejne vyslovuji me jmeno, s ruskym nadechem] Ja ze ano, a vysel v ustrety jeho naprazene pravici. Podali jsme si ruce, predstavili sme se. Zacali si povidat co a jak. Nebudu to tady rozpytvavat, hanka by to opet pouzila proti mne, ale ze slov Sefa bylo jasny, ze co ma informace o mne od Hanky, by mne okamzite mel vyhostit z USA prinejmensim… Ne, ne, ne, odpovidam na jeho otazky. Rikam, ze ma tady dokumenty [ktere on evidentne nemel, nevidelod Hanky], ktere dokazuji, ze mluvim pravdu. Dovolil mi je mu ukazat. Ze jsou v aute. Opet ritual. Patrola se vydala se mnou k autu, ja ze sve velke cestovni tasky plne soudnich papiru z CR i americkych soudu z NM vybiram ty, ktere dokazuji, jak to vsechno je. Samozrejme, ty papiry oni od hanky nemeli. Jen me Hanka pomlouvala a pomlouvala, a pomlouvala. A moji doboru vuli se s ni lidksy domluvit a deti videt – opet zahodila hlboko pod svoji lidskou dustojnsost… Uboha Hanka, pomyslel jsem si - ale az pozdeji rekapitulujic jeji kace proti mne, jen aby mne hned od zacatku dostalka z USA pryc. Nejlepe navzdy. Ted jsem jeste resil, jak dokazat, kde je pravda. Verim tomu, ze uprimnost je v mem pripade nejlepsi cesta, proto se ji drzim. Patrola ovsem nejdriv opet pohledem kontroluje moji tasku, v ktere se prohrabuji, pripravena strilet, kdybych vytahl misto sanonu bouchacku ci granat... Netroufam si proto mit sebou ani destskou strikaci kacenku na vodu jako hracku ci stikatko na nehty... Samozrejme tam nic takoveho neni, jak se presvedcuje patrola. Nabizim mu ukazat mu cele auto opet, kdyz uz jsme u toho, otevrit mu kufr, co kdyz tam neco muze bejt... Ne, nema zajem, taky vidi silenost situace, az tak se ztrapnovat nechce. Je ovsem sebavedomy az na pudu Staci mu papiry, ktere zacina studovat. Patrola. Pridava se serzant, ma na to frcku... Silena scena se pomalu uklidnuje. Sef evidentne rozpoznava, wo co tady go… Zadny sileny strelec, zadny terorista, zadny podvratny zivel. Vraceji mi pas. Rikam, ze vsechny ty dokumenty jsou jim k dispozici. Evidennte se jim nechce byrokratizovat pres vikend. Ma dcera ma svatbu dnes, rika mi Chief... Blahopreji mu. Chapu, ze dnes neco resit nema smysl. Domluvili jsme se, ze se zastavim v pondeli, 12.7., co jsme mu navrhl sam od sebe, ukazu vsechno, co mam… OK. Tri policejni auta pomalu odchazeji. Davam si do poradku papiry, tasku, auto. Zhluboka vydechnu. Zvladli jsme to. Nevim kdo, ale ja sam v tom nejsem. Plno lidi mi pomahajich, snad I Vesmir – a me deti. I dkyz o tom dnes nevedi, co vsechno delam, aby meli opet ve svych zivotech otce… MY vsichni jsme prekonali dalsi Hankinu prekazku. Jeji pomluvy na policii. Do ted. Prozatim. Vim ale dnes uz – ze ona bude pokracovat. Nevim proc, ja to skutecne nevim, proc to dela, a lidi co to sleduji, to nevedi taky. U imigracniho urednika na letisti predtim jsem odpovedel taky na vsechno, na co se me ptali, z e jdu videt deti, atd atd atd.

* Deti jsem dnes, v sobotu 10. cervence 2004, den po priletu do USA v souladu s rozhodnutim ceskeho soudu o tom, abych deti videl – nevidel. Nevadi. Jsem tam, kde jsou oni. Dycham stejny vzduch. Videl jsme, kde bydli. A pochopil, ze Hanka mi je sama nikdy nevrati. Ukradla jim srdce, duse a cHce jim ukrast pritomnost otce do jejich dospelosti. Proc, Hanka? Proc to delas?

* Bylo 15.20 minut. Nastoupil jsem do auta a pomalu odjizdel z Willow Park cestou, kterou jsem prisel smerem do Weatherford… Zatim se nepovedlo Hanke zvratit cestu otce zpatky do zivotu jejich deti, I kdyz se zda, ze je to stale jeji jedine zivotni prani… A cesta k jejimu osobnimu stesti? Vede cesta ke stesti pres nestesti jinych lidi? A natozpak pres vlastni deti, ktere si drzi jako stit pred sebou, chranic sebe sama pred sebou sama? Deti nemaji byt stitem svych rodicu, zbrani v jejich rukach proti druhemu… Nebo se mylim a cely muj zivot apk sel nespravnym smerem do ted?

* Na ulici se lidi zdravi, i kdyz se nevidi.. Asi proto, ze lidem je smutno samotnym v autech, a pak kdyz nekde vylezou, tak jsou radi, z e potkaj cloveka ;-) a tak se zdravi na ulici mne, a ja jim, kdyz se potkaji dva lide. Oni rikaji obycejne to sve blbuvzdorne “how are you doing”? a ja rikam “good morning”…, nebo “hi”… opravuji, to neni na ulicich, tady zadne ulice nejsou. Tady jsou jen cesty, auta, a parkoviste pred obchody. Tam se lidi zdravi. Kdyz vystoupi z auta.

* Je tady alepson 30 mistnich FM stanic. Country, rock, pop, hispanic, hip hop, techno… Posloucham je v aute. Hip hop a hispanic se tady hodi, dotvareji autmosferu jihu, cerne ci barevne ameriky, ktera valcuje tu bilou svoji kulturou postupne. Dnes rano, streda 14.7. jsem poslouchal tu hip hop, kdyz jsem jel do knihovni v Aledo. Cernossky hlas takovym hiphopovym prizvukem neco mluvil, myslel jsme ze zpiva. Ne. V pozadi jako brackroaund byla hip hop muzika. On mel kazani. Nejaky mlady cerrnossky kazatel asi, mluvil o Bohu a tak, do toho michal slova jako Hey men, Yal (= “You all”, typicky texasky vyraz, jinak americani rikaji neco jako You guys, Hey Guys…]… Bylo to ‘kind of cool”, mozna by rekl muj syn, kdyby jej neco zaujmulo, jako mne tohle. Hip hop kazani ;-) Wow!

* V nedeli 10.7. jsem se opet snazil dovolat detem. V souladu s principem lidksym. Ale I s rozhodnutim soudu, ktery to naridl, jak cesky, tak americky. Hanka ovsem dela vse proto, v souladu s parental alianation, jako zavrhujici rodic – aby se deti ke mne nepriblizovali ani v rovine dusevni. Aby jej proste uz nikdy nemeli radi, jako predtim, neresepktovali jej, nemeli k nemu uctu… Ani jako k cloveku, ani jako k rodici, otci… Ukradene duse…

Zvedla to Hanka. Ze pry co chci. (??? Hadej, Hanka :-( pomyslel jsem si, co asi :-( Mluvit s detma. Nechteji pry, a bodka pro ni. Za to mi zacala pak s radosti vysvetlovat, ze si udelala fotku, jak prijizdim popred jejich barak v sobotu den predtim [viz popis vyse], a ze je to harasovani, “stalking”, obtezovani a podobne a podobne… Bylo mi z ni smutno… Pak mi rika, ze pry jsem tady v USA ilegalne, a ze v CR uz o tom vedi, a ze si me urcite podaji, az se vratim… Na to se zacala na mne frenticky u toho smat… Bylo mi ji lito… A ze pry mam ted 17.7. soud v CR s nekym mimo jine. Ja ze s kym, nevim o nikom, ze bych se soudil – mimo s ni o deti a muj podil v nasi rodinne firme SUN, co mi vzala… Ze pry nerekne, ale evidentne rada, co vsechno mi v CR zpusobuje. Jak jsem se uz zminil, zadala opakovane, aby mi vzali pas, I pred rokem, I ted, abych se za detmi nedostal… Uboha Hanka. V tomto prostredi, s enegiou, kterou Hanka ted z e sebe vyzaruje – vyrustaji me deti. I kdyby jim tisickrat nic spatnyho nerekla, podvedome vyzaruje ze sebe nenavist a zlobu vuci mne, a navic svoji dnes uz skutecne chorou osobnost zakryvajici ji pred lidma za usmev, ten americkej number five… A stesti, co ji amerika dava. Ze se Hanka ani nepozdravi, ze polozi kdykoliv si usmysli kdyz si rekne, co si preje – je pro mne uz veci samozrejmou. Deti se opici po ni, a delaji to pak se mnou stejne… Od koho se maji ucit uctu k vlastnimu rodici? Kdyz kolem je takova amtosfera stylu VSE PROTI VLASNTIMU OTCI co vidi od vlastni matky? Pred tim, nez Hanka polozila, mi jeste sdelila, ze me dava opet na policii, a ze je to na federalni americky soud, ze telefonuji detem, ze si to zaznamanenava. Vyhrozuje mi opet vyhostenim… Odpovidam ji tise, slusne. Hanka, kdyz chces, udelej to. Nemusis mi o tom rikat… Delej, co myslis… V nasledujich dnech jsem mel moznost se presvedcit, ze to Hanka dela. Vsechno reportuje policii. Navic tvrdi, z e pry jezdim i nadale kolem jejiho baraku, ze jezdim na mista, kde pry mohou byt deti, ze to delam schvalne, a ze ji pry pronasleduji. O tom napisi jeste pozdeji, je tezke o tom psat, kdyz Vas nekdo tak pomlouva, a Vy se nemuzete branit poradne, protoze pomluvam s e brani tezko, moc tezko…

* Pozdeji Hanka pridava ke svym obvinenim na mne I dalsi duvod, proc je obtezuji. To uz jsem se zminil. Posilanim jedne SMS denne mym detem, kde jim preji hezky den, pekny vikned, rikam co delam, kde jsem. Prave proto, aby vedeli, ze je nespehuji, ze je nepronasleduji… Aby naopak vedeli, kde jsem. Ze jen cekam a cekam, a cekam. Stale se snazime s americkym pravnikem o lidsky dohovor s Hankou. Kazdy jinak uz preferuje trvrdou cestu soudu na americkem kontinente… Opet se do toho zacina zajimat organizace hledajici deti a pomahajici v takovychto pripadech. V dobrem pozitivnim zmyslu. Preji si, aby otec videl deti a divi se, proc je nevidi... Hanka porusuje evidennte zakon. Pokud neprestane, drive nebo pozdeji ji hrozi vezeni, co dela... Ale kdo ma zajem, aby matka deti sedela ve vezeni? Je to skutecne jedina cesta?

* Deti jsou zavrzene, o tom jiz neni pochyb. Cesta zpatky bude slozita, dlouha. Trnita – protoze matka dale pokracuje se svym zavrzenim deti. Kazdym svym pohybem, myslenkou, celym svym body language. Je to citi z ni, je to citit z kazde akce, co deal, je to citi z deti… Je to citi z kazde instituce, na ktere me Hanka obvinila, falesne pomlouvala. Napr. Ze skol deti, kde mi trvalo pul roku predtim, dokud se zacali chovat lidsky vuci mne alepson trochu, a zacali mi posilat info o detech.


* V pondeli 12. cervence se zastavuji na Policii ve Willow Park. Ukazuji papiry. Uz je vsechno OK. Nikdo me nekontroluje, jeslti nenesu bombu mezi sanony z papiry. Jako nekontroluji zadneho prichoziho na policejni stanici. Sileny fanatismus Hanky policie prekonala. Alespon prozatim. Protoze jeji obvinovani pokracuje neustale dal. Co a jak probihalo na policii, tady opet psat nebudu, ale odchazim jako svobodny clovek a zucasnteni policajti si jsou vedomy, ze Hanka lze ve svych obvinenich na mne, manipuluje. Oni vsak maji jako vsichni policajti na svete za povinnost si to vyslechnout. A bohuzel, se m tam preventivne zakrocit. Stejne v USA jako v CR ci na Slovensku. Na to Hanka sazi. Ze me bude tolik a tolik obvinovat – az tam bude na mne tak tlustej spis – ze me presne podle Hankina prani budou muset snad dat vyhostit… To je dnes Hanky cil. Jeji “lidsky pristup. Rika tomu “reintegrace otece k detem”… Cisty, jasny, jednoznacny. Je mi Te lito, Hanka… Ale uz davno jsem Hance ve svem vnitru odpustil, protoze na to neni msta, odpoved odpovidajici jejimu choremu konani – mimo odpusteni a modleni. Kdyz slysim jeji silene s e smejici hlas na telefonu, nuceny smich – vubec se nepodobajici tomu, co jsem znal z minulosti – je mi smutno. Kdo to je dnes? Na koho se hra? Co se s ni stalo? Proc to dela? Nevidi – snad jako jedina uz – jak tim nici nase deti, jejich budoucnost?

* Vrchnimu sefovi policie a vsem jeho clenum tymu davam soukrome vizitky s mym jmenem a jmeny mych deti. Sefovi sam a dobrovolne rikam, ze mu vzdy dam predem vedet, kdyz bych mel prijit do Willow Park, ze ma me slovo... Jak prozretelne jsem udelal. Uz za par dnu Hanka opet vysiluje, ze pry jsem jezdil kolem baraku... Ano, jezdim „kolem“. Ale ne baraku, ale „kolem“ Wetherford. Aledo Public Library. 4 mile od Hanky. Golf ve Weatherford. 7 mil od Hanky. Fort Worth. 20 mil od Hanky. Hanka to ovsem opet dava na policii pry, jak se dovidam. Pry ji sleduji taky ve W, kdyz tam jde. Stezuje si memu pravnikovi. A ze posilam detem SMSky. Ze jim volam na telefon… Proste silene…

* Tady uvadim dnesni adresu deti a telefon na nich, kdyby se mi neco stalo. Clovek nikdy nevi. Ne, neni to proto, aby jste me deti nebo Hanku dnes kontaktovali. Naopak. Opet by to pouzila proti mne. Vim, ze par z Vas, ve snaze mi pomoci, jste se uz opakovane snazili s Hankou spojit a domluvit ji, nebo se nejak domluvit, at se situace zlespi – obycejne se neozvala, nereagovala. Vim vsak jiste, ze se Vam ozve, kdyz na mne napisete ci reknete cokoliv zleho – co by mohla proti mne pouzit vzapeti...

Adresa deti:
133 .......
........
........, TX, 760 87
USA

Tel 817 ...........

[NA ZAKLADE DODATECNE ZADOSTI HANKY-MATKY JSEM PRESNOU ADRESU DETI DAL ODSUD PRYC. MATKA TVRDI, ZE DETI JSOU OHROZENI TAKHLE PEDOFILY, A ZE ABYCH JI SUNDAL. JAKO VZDY, JSEM JI VYHOVEL, VYSEL VSTRIC I V TOMHLE. KDYBY POCHOPILA, CO DELA, ZE KDYBY TO NEDEALLA, A UMOZNILA OTCI RADNY KOTNAKT S DETMI, A PRESTALA DETI OD OTCE ZAVRHOVAT - NIC Z TOHO, CO JE TADY NAPSANO, BY NEMUSELO BYT VUBEC NAPSANO. NEBYLO BY O CEM PSAT. OTEC BY JEDNODUSE BYL V ZIVOTE DETI, JAK KAZE NEJZAKLADNEJSI LIDKSY ZAKON, ZE DETI POTREBUJI OBA ROSDICE, JAKO CLOVEK POTREBUJE LEVOU A PRAVOU NOHU, ABY MOHL CHODIT. HANKA-MATKA DELA Z DETI DUSEVNI KRYPLY DO BUDOUCNOSTI, KRIVAJICI VE SVYCH ZIVOTECH... DNES TO NEVIDI, PROTOZE NECHCE VIDET. 28.8.2004]

Kdyby se mi neco stalo v tomto silenem svete plnem nasili, kde prave v techto dnech rikaji, ze se opet blizi atak na ameriku, dejte prosim mym detem nejak vedet, ze jsem se stale snazil a budu snazit dokud budu ziv, o to, abych s nimi mohl byt, jako otec se svymi detmi. Doufam ovsem stale v duchu [naivne, vim…], ze se tak stane uz bez jakykkoliv dalsich dramatickych veci, at uz rizenych Hankou, ci Universem kolem nas… A ze je mam rad az do konce, cokoliv se deje, nebo udalo…

III.W.3. “Kompenzace za stenice a SMS“ Hanke. Kalorie. Kostel a mse,...

Bohuzel, nemam cas v klidu napsat, co vsechno dela Hanka proto, aby me z USA dostala, pisi to pomalu, ale pisi. Dnes dalsi novinky... Ma jedina sance je drzet to pod public scrutiny, pod drobnohledem verejnosti, v CR i USA, protoze se stale citim jak Alenka v risi divu, ceho je Hanka schopna udelat proti otci svych deti, jen aby jej dostala z jejich zivotu nafurt... A v americe je mozne skutence vsechno, extremy do vsech stran. Vyhravaji penize... A znamosti [Hnakine s byvalymi big cheeses s Lockheed Martin napr...] Kdo jich ma vic – je vitez. Muzete hadat, kdo je na tom lip z teto strnaky... A na urovni lidske Hanka nema zajem stale o zadny dohovor, dialog, nic...

Nedele poobede , 18.7.
* Jo, jeste mi Hanka rikala dalsi duvod do telefonu, proc pry nemohu posilat SMSky nasim detem. Protoze ONA ZA NE TAKY PLATI. Ano, je to tak. Tady se plati u mobilu za volani jak ten, co vola z mobilu, tak ten, co na mobil prijima. Taky je to tak – zda se vzdy, nebo temr vzdy – i s posilanim SMSek. Cena za odeslanou SMS je podle konkretnich programu jednotlivych operatoru od 0 USD po cca 0,1 USD. Tedy rekneme, ze Hanka plati tu nejvyssi sazbu. A mozna, protoze rikala, ze deti vubec nemaji sluzbu SMS posilani zapnutou, takze na prijimani ma velice nevyhodnou cenu, rekneme trikrat vyssi nez je ta, kterou uvadeji operatory pri odesilani, tedy 0,3 USD. Pri mem poctu jedne SMS denne x 7 SMS tydne je to 2,1 USD tydne x 4 tydny = 8,4 USD mesicne, rekneme deset dolaru mesicne [pri prijmu 4 clenne domacnosti cca 140.000 USD rocne, tedy vic nez 10.000 dolaru mesicne…jak moc si to muze dovolit, nechavam na Vas. Pro porovnani: jedna plna nadrz auta jakym Hank ajezdi Jeep Liberty 3.7 l Sport stoji cca 20 USD, vyjezdi je rikneme za tyden x 4 = 80 dolaru a to spis myslim, ze naklady na beznin ji stoji 2x tolik tedy 160 dolaru, coz je v porovnani z mumi SMSkami 10-20 x vic… ]. Z Hankina pohledu muze udelat pro deti nejmene jendu vec. Nastavit detem takovy program, aby meli prijimane SMS – kvuli SMSkam od sveho otce, ktereho nemuzou videt, a jen tezko slyset – a tedy SMS je dalsi zpusob mozne komunikoca – zatim urcite jendostranne, necekam, ze m i deti budou odpovidat – a le budou vedet, ze na ne myslim kazdy den... Hanka mi vsak tuhle alterantivu nenaznacila, ze by mela zajem na tom, aby deti prijimali ode mne SMS. Pry to neni narizeno soudem... Naopak, protoze za to plati – mimo to ze “je VSECHNY svymi SMSkami otravuji” - mam prestat. Takze podle Hanky pujdu za to sedet do federalni maericke veznice, protoze vlastnim detem posilam smsku 1z denne... Penezni cast Hanke kompenzuji. Hned zitra, pondeli 19. 4ervence ji posilam minimalne 10 dolaru cash na zaplaceni mych SMS detem za tenhle mesic, ktere deti prijimaji na mobil, ktery ona musi platit... To, ze kazdy tyden platim z CR vsechny telefonni naklady, abych mohl slyset vubec deti – se videt nesnazi. Kolik to je uz celkem - Vam nebudu ani rikat. Ani mne nepnap[aldo zadat ty peniz eod hanky, aby je se mnou sdilela…

* Hanku taky zadam ve stejnem dopise zitra, pondeli 19.7., aby mi dala fakturu za odderatizovani sveho baraku v Albuquerque, ktery jsem pry zavsivavil svymi stenicemi, ktere jsem ji poslal minuly rok z Albuquerque, pripadne z Prahy v knizkach pro deti, jak mi Hanka sdelila do telefonu ted v sobotu, kdyuz to zvedla misto deti... Fakturu ji proplatim. Taky kazdou dalsi od dnesniho dne, kdyz ji knizkami ktere detem ted posilam na jejich adresu, ktere dnes konci v klimatizovane garazi, kde je stejna teplota, jako u nich v obyvaku – opet „urcite“ zastenicuji barak... Pokud mate radu poradu, co jeste dalsiho mam delat, aby se Hanka uspojila a zacala chovat jako clovek - budu rad, kdyz mi to sdelite, mne uz nic nenapada... Prestat posilat knizky mym detem? Nebo akceptovat Hankin navrh, at knizky [nove vsechny] pry odderatizuji tady v USA, a dam je pak pres hygienickou kontrolu nekde tady ve Weatherford az do posty? Aby prsli US Post inspekci, z ejsou “zdravotne nezavadne? To ode mne pozaduje ted Hanka… Predpokladam, ze to by stalo stovky dolaru kazdy balik, navic si nemyslim, ze by to vubec nekde v dire jako Weatherord delali… Hankin umysl mi je jasny – nebo se mylim? Aby ode mne nedostali deti zadnou vec... V hotelu, kde bydlim, bydli bezni americane, pracujici, cestujici krizem po USA, lidi na dovolenych... Kazdy druhy den tady luxuji, davaji nove pradlo, rucniky... Co kdyz si po inspekci jete podam z nekym ruku a zavsivavim Hance v dalsim baliku opet cely byt? Neni to palici, co tady musim prezit od matky vlastnich deti?

* Je mi divne, ze cely rok az do dnesniho dne Hanka nikde nespomenula ani na soude ceskem, ani na soude americkem, ani v mailech - ani deti na telefonu - proste nikde nikdo, ze jsem ji zavsivavil cely barak z knizek, co jsem posilal detem z Alubuqurque a z prahy... A to si “vzpomene” Hanka i na veci, ktere se nikdy nestali - okamzite, kdyz se ji to hodi… Ze by to bylo tak I ted? Nebo proste mi to zapomnela rici, a asi si na to skutecne vzpomnela az ted? Necham na zdravy rozum kazdeho z Vas udelat si vlastni zaver…

* Jak asi vite, tady v americe se mnoho mluvi o tom, jak je hamburger nezdravej. Nekdo taky uz zazaloval minuly rok McDonald, jak jsem Vam psal minuly rok, a zadal miliony za to, ze pry je kvuli tomu tlustej, a ze za to muzou VONI. Prohral, McDonaldu se povedlo prokazat, ze ty hamburgery nemusel jist, ze ma mit vlastni rozum… Tak neco.

Ale McDonald ma stejne tezke casy. Prvne po padesati nebo kolika letech skoncil ve ztrate kvartalni. A rozhodl se pro “zdravejsi hamburgry”, mene kaloricke. Proste amerika chce byt zdravejsi. Zatim to tady neni videt, lidi jsou obecne tlustsi, jako u nas… [Vypadaji stejne jako v New Mwxico, jen ady nevidim az tolik mexicanu…] A konkurence utoci, i na McDonald a dalsi. Jednim z nich je firma SUBWAY, retezec s fast food podbny jako je McDonald, jen jine jidlo...

Subway je retezec [myslim ze uz dorazil i do CR], kde Vam daji k nabidce neco jako dubcekovksy rohlik, nebo bagetu nebo sendvic, tak nejak to vypada, ve ctyrech provedenich bilou, zitnou, a dalsi ty dve zdrave typy – a pred Vasimi ocami Vam to nacpou cimkoliv, co si vyberete ze salat baru na pulte. Salat, salat sekanej, okurka, chilli, syr, kureci maso, krocan, papriku, rajce, sladkou pariku, palivou jeste, tunaka, olivy... Stoji to cca 4, nebo 6 dolaru. A aby zvysili svuj podil na trhu, zapojili se do nejakeho programu s neziskovkou American Heart Association, ktery se jmenuje Fighting Heart Disease and Stroke. Tedy boj proti srdcovym nemocem a infarktum… A maji to velkymi pismeny na vsech servitkach ve svych obchodech. Jako reklamou, jak se snazi o zdravi vsech americanu. A navic jeste neco je tam napsanyho.

Jak mozna vite, v americe je mozna tzv. “porovnavaci reklama”. V CR neni dovolena. Takze ve sve reklame muzete uvadet prokazatelna fakta o Vasi konkurenci, jako cena, vlastnosti vyrobku atd. A Subway ma ty sve servitce kaloricka data od vyrobku McDonald’s a porovnava je se svymi vyrobky, ma jich tam uvedenych celkem sest svych. Me tedy nikdy kalorie nezajimali, ale mozna nekoho z Vas zajimaji, takze tady jsou.

Vsechny vyrobky Subway maji v sobe 3-6 gramu tuku. BigMac [dvojity hamburger] ma 34 gramu tuku, Whoper [konkurent BicMacu u Burger King myslim] ma 39 gramu tuku. Vsechny vyrobky Subway maji od 0 mg cholesterolu [vegetariansky] po 45 mg cholesterolu. Big Mac ma 85 mg cholesterolu, Whoper ma 80 mg cholesterolu. Vyrobky Subway maji od 230 do 320 kalorii, Big Mac ma 590 a Whoper 680 kalorii. Dobrou chut ;-)

* Jeste jsem si vzpomnel na dalsi rozdilnosti v doprave. Na krizovatce se semafory, muzete odbocit i na cervenou doprava, pokud nejde zadne auto odnikud, ktere by jinak melo prednost, protoze by melo zelenou. A kdyz cekate na semaforech, a je cervena, tak se oranzove nedockate. Najednou na Vas blikne zelena... Proste jako na Formule 1, kdo s tim mate zkusenosti ;-)

* Weatherford, jak zjistite i z jejich webovyh stranek, se pysni tim, ze jsou tady nejlepsi peaches, broskve. Pry aby jsem si koupil na trhu a ochutnam sam, mi poradili recepcni v hotelu... Tak jsem sel. Sice jsou temer 2x drazsi [1,49 USD/pound], nez jine ve Wallmartu [0,89 USD/pound] – ale skutecne stoji za to, sladoucke jako med. Prijdte ochutnat ;-)

* I vcera v sobotu rano jsem byl trenovat golf. Rano bylo zamraceno. To byla uleva. A tak jsem nemusel spechat, dokud jeste neni horko venku. V malem lobby tohoto letniho hotelu je pripravena kazdy den takovato snidane: dzus, 3 druhy corn flakes, kafe, i bez kofeinu, mleko, koblihy 2 druhy, sladke jako cecek... Po me hodinove snidani, kdyz u toho prectu cely USA Today, tedy alespon prolistuji [v sobotu a nedeli nevychazi], jsem se vydal zase i vcera i dnes na golf. Vcera jsem mel na konci sveho hodinoveho trenigku delsi pokec se spravcem, s tim co mu je uz 73 let. Hbity starik stale. Mluvili jsem o americe, politice, cesku, slovensku, slovinsku, ja se ptal a on se ptal… Ze pry amerika jde dolu vodou, rika, moralka nulova, ze ted uz se muzou brat i gayove atd atd, porno na kazdem kroku at atd… A takoveto podobne to svetove veci jsme probirali. A taky nevedel ze Ceskoslovesnko se rozdelilo, za to si vzpomnel, ze na “high school” o nem slysel. Tedy pred 60ti lety cca, tedy to bylo jeste o tom prvorepublikovem…Hezke ne? ;-) Ma dobrou pamet evidentne. Pak jsem sel zase na green a z pujcenymi clubs trenoval chiping a putting.

* V nedlei rovnez. Bylo ticho, par lidi uz hralo, on si sedel pred kancelari, a ja se potil trochu vedle na tom greenu. Asi mu me prislo lito, kdyz videl, ze ten muj chiping nic moc, a tak prisel, a ukazal mi to jeste jinak a lepeji, nez vcera ten 13 lety John… Takze jsem dostal druhou lekci chipingu… Hodinu jsem to trenoval a pak jsme opet kecali. Co tady delam a proc a ja ze proto a proto… Wow! Kazdy udela WOW, kdyz jim reknu, proc jsem tady. Kdyz jim to totiz nereknu, hned jsem podezrelej, ze co tady delam, amerika je paranoidni… Co kdybych tedy byl clovek bez cile se tady potulujici? A prave v malem mestecku ala Celakovice? To je podezrele, protoze jinak tady neni co videt… A od toho uz je jen krok k tomu, ze jste bud zlodej, ci terorista a podobne… Proto vytahuji aky hned horem dolem sve business cards ci soukrome, podle potreby, abych nebyl “stranger”…

* Po golfu jsem sel do hotelu, dal si sprchu, a citil silnou potrebu nedelni chvilky, kontemplace, proste se zamyslet, co se deje, proc a jak. Rekl jsem si, ze pujdu do prvniho kostela, na ktery narazim, v nedeli je otevreno snad vsude, jinak je maji pod zamkem… Ten prvni, hned par bloku od meho hotelu, Emanuel Baptist Church jsem vsak zapomnel odbocit, a nechtel jsem se vracet. Tak jsem sel dal. Videl kostel pobliz „meho“ golfoveho hriste, taky za rohem. Jsou tady zejmena ruzne protestanske kostely, jak jsem mluvil se spravcem jednoho baptistickeho primo ve Willow Park [dovite se pozdeji, uz to pisi...] ale ja si uz davno rekl, kdyz jsem tady byl minule, ze proste jdu do kostela, at je jakykoliv, kde je klid. Parking vetsi nez kostel, kazdy prijizdi autem. Vsiml jsem si, ze prichazi plno „barevnych“ lidi ruznych, jen ne bilich, tedy en belovhu.... Hispanci, mexicane, portorikanci jini - jak je tady i oficialne nazyvaji v pruzkumech, kterych se ted hmezi plno pred volbami, pry jak budou volit Bushe... Nerozeznam je.

* Presne nahodou zacinala mse. Vesel jsem [s hackem nad s], jeste si sihl precist u vchodu na parking: St. Stephen Catholic Church. Hele, dokonce je to i “muj” kostel [ i kdyz jsem ucite spatny katolik], nahoda je blbec, rikam si, a presne zacina mse. Vejdu dovnitr. Skutence, byl jsem tam snad jedinej bilej. A to jsem si uvedomil ale az po te, co jsem slysel z kazatelny nejakeho cloveka mluvit spanelsky. To jeste nezacala mse, to si jen vymenovali nejaky community information. No a? Rekl jsem si, anglicky, spanelsky, je to jedno, pomodlim se za sve veci tak jako tak… Je to jiny, nez kdyz se modlite vecer v posteli… Zacali hrat. Zadny organ, zadny choral. Nalevo od kazatalni na urovni vsech ostatnich lidi byla skupina. Podobna, jako ta na Vaclavaku z Peru ci Bolivie, co vyhrava. Ctyri spanelske gitary, basa ci kontrabas, bubinky, dve zpevule… Slo jim to dobre. I kdyz to byli nabozenske pisnicky, nepoznal jsem je ani jednu, nepripomneli mi zadnou, co jsem kdy slysel… Behem mse jsem si pak uvedomil, ze kdyz hrali, tak jsem si podupkaval nohou jako na jazzovem koncertu… Proste latinoamericano v akci, at v kostele ci na koncerte… Byli dobri. Skutecne ;-)

* Prisel knez. Vysokej biovlasej starej pan, taky uz kolem sedmdesatky. Byl to beloch. A ja si tedy chvili myslel, ze to bude nakonec precy jen anglicky… Omyl. Spustil bezprizvukovou spanelstinou. Byl to tey puvodme hispanec nejakej…

Padre, Muchacho, Hombre, Spiritus Sanctus, Martha, Marie, Sarah, Senor Christo… To byli jednotliva slova, ktere jsem behem cele mse zachyttaval a domyslel si podle toho, o cem je kazani ci modlidba… Obrady stejne, jako kdekoliv v CR ci na Slovensku. Jen u svateho prijimani taky pili i omsove [mesni?] vino. Na konci mse knez odesel, hudebnici spustili jeste neco rezkejsiho a lidi v kostele zacali do tymu tleskat… Nekteri jeste k tomu mavlai rukami nad hlavou… Dobry, fun, rekl bych. Cool, rekl by snad muj syn…

* Behem cele mse se to ozyvalo detskymi narky, kriky, zvuky. Deti od velikosti batolat nebyli tady vyjimkou. Naopak. Kazda matka mela obycejne po boku jedno az ctyri deti ruzneho veku, tatove obycejne jedno jeste v naruci. [Asi proto se pocet bilych v americe snizuje na ukor lidi ostantich barev vseho druhu…] Ruzne pak s nimi behem mse odchazeli nekam do zadu je uklidnit, nachovat. Matkam s malymi demti obycejne trcala z kabelky lahev s mlikem.

* Detske kriky a zvuky nikomu nevadili, knez bez povsimnuti pokracoval dal. Soucast jejich zivota, kultury. Presne prede mnou mela matka ani ne trimesicni miminko snad, v autosedacce, lezici. Pak si jej vzala na hrud, a ono se koukalo na mne dozadu… :-) Na kostel se vybiralo stejne jako u nas. Jen to nezvonilo, ale byli to proutene kosicky na dlouhych tycich, ktere nesli mistni hispanic muzove. Pomocni knez vypadal jako Benito del Toro, jen mel fouzy, hezkej chlap.

* Kostel modernej, nemel vic nez deset let, pripadal mi jako modernej kulturni dum, z jedne strany - te predne, na ktere byl kriz, cihla, na ostatnich stranach, nepravidelneho vicehranu dreveny obklad, resp. to bylo cele ze dreva, tady to neni zdene nic snad, je tady teplo venku cely rok, jenda snehova boure rocne obycejne v unoru… Na zdi 12 obrazku ci plastik z krizove cesty, pod nima vzdy napis, co to znamena. “Kazatelna” vypadala jako recnicke pulty komunistickych pohlavaru na sjezdech, jen nebyli pokryte rudou vlajkou, ale prirozene drevene.

* Lidi hezky ciste obleceni, venku napulirovane auta. Lidi dziny obycejne, chlapy s opasky s velkymi cowboy style sponami. Bile kosile. Ale taky sportovni polokosile, jako na golf, sem tam flanelove kockovane, jako na ulici ci na kone. Deti hezke saticky, takove ty nedelni, jak je vsechny mamy radi stroji, bylo to hezke. Saty zen si netroufnu popsat nejak typicky, ale odpovidali tomu vsemu… Byli hodne barevne. Kolem to vonelo levnymi vonavkami…

* Benzin je asi o 20 centu drazsi, nez kdyz jsem byl tady pred rokem. Normalni cena z bezolovnaty je uz kolem 1,85 USD, ty ruzne lesi uz pak presahli 2,00 USD. Nasledek Iraqu, ropne krize a pod. Ale v aute stale jezdi jeden clovek prez tyden, kazdy ma proste sve auto tady do skoly, prace, jinak se z domu nepohne… V poslednich dne cena padla o dva centy. Nejlevnejsi kd ejej beru ja – je ve Wallmart. Byl 1,799 USD za gallon, ted je 1,779…

* To koupaliste ridi kluci a holky dle meho nazoru kolem 18 let stari. Stridaji se na pokladne a jako Guards, maji vsichni cervene plavky. Na pokladne se me predtim jendou zeptal jeden z nich, ze odkud jsem. A ja opet ze z Czech Republic, former Chechoslovakia... Ze se to rozdelilo a tak… A on ze jo, ze vi, ze byla Czechoslovakia, ze se to rozdelilo na Czech Relublic a jeste neco. A ja, ze na co se to tedy rozdelilo, co to je to “jeste neco” - a on ze nevi, ale ze si vzpomene a hluboce se zamyslel, jako ve skole. Snazil jsem se mu pomoci, Hadej clovece, co asi bude to druhy, Czecho-Slovakia, Czecho -- -- Slovakia, napovidal jsem mu, zduraznujic tu druhou cast... Ze pockej, ja si vzpomenu, rika on. Nevzpomnel si. Hadejte, na co se asi rozdelilo Cesko-slovensko, na ktere dve staty? Kdo rekne, ze na Cesko a Polsko, ma padaka... Ach jo, Welcome to Amerika! Ten kluk mel za sebou stredni skolu a uricte byl inteligentni, vypadal chytre a pocitat dolary na pokladne a byti guard po intensivnim kursu umel...

* Dnes rano na golfu tam prisel chlap. Za nim dva synove, 10 a 12 let. Sadli do club cart, elektrickeho vozejku a sli hrat… Zavidel jsem to tomu chlapikovi, co Vam mam rici… Otocil jsem se zpatky a chipoval dal, delajic ze sebe tvrdeho chlapa, zatim co oni mizeli na prvni jamce…

III.W.2: SMS detem. Doprava v USA. Balicky detem. Hanka. Koupaliste

Opet jsem byl včera, ve ctvrtek, 15.7. na verejnem koupalisti tady ve Weatherford. Me dve "plavajici kamaradky" tam nebyli, zato plno deti jako minule. Po chvili plavani jsem zaslech: Hej, chces soutezit? Protože jsem nemyslel, ze někdo oslovuje mne, nevenoval jsem tomu pozornost. Za chvili se to opakovalo, tak jsem se otocil, a tam dva kluci, pro zmenu veku meho syna Adama. Ja? Jo, ze jo, ja. OK, řekl jsem, a ten jeden bez pripravi vybafl Go! A uz padil na druhou stranu bazenu… Hej hej hej, ted jsem pro zmenu na neho vybafl ja, abych jej zastavil. Zastavil, snad uz uprostred bazenu, ze co je… Rikam, Prosim Te, ja ještě spim, jsem uz starej pardal, nejdriv se musim vzbudit, tak to budem starrtovat na tri, OK? Něco jako Pripravit Pozor Start, tak nejak, souhlas? … Ze Ok. Taky ze jo, usmal se na „stareho pardala“. A tak jsme si to domluvili s jeho kamaradem, ze to odstartuje on. Bylo mi hned jasne, ze je ještě junior a ja i když uz se tesim na duchod, tak jej preplavu s prstem v nose, co ale delat, když me oslovil… Starter a ani jeden z nas nepokazil start a „tvrde“ jsme s e do toho pustili. Kluk strikal kolem sebe na vsechny strany, jak se snazil, téměř mne potopil, ale na rychlosti mu to nepridalo. Chtel jsme jej nechat vyhrat, ale tak pomalu jsem plavat nedovedl, a kdybych ho nechal, videl by, ze jsem tpo hral, nebyl uz zadne male dite, ale pubertak… Na konci jsme se vzajemne pochvalili [jak se to rekne cesky?] a chvili mluvili. Co tady delaji kluci Tveho veku, ja na nej, protože jsem nic moc nenasel ve W. A on ze nic moc, ze v lete tak akorat tohle koupaliste nebo kino… A ze on rad plave, tak tady je často. S tim kinem je to tak, ze je tady asi 10 km na vychod od centra smerem k Fort Worth [zakladna a fabrika Lockheed Martin, klietna naší rodinne firmy Sun, dnes prejmenovane Hankou na Spark, co jsem dovlekl k nam pred – spolu se soucasnym manzelem Hanky, az do naseho obejvaku…], kino ala Palace Cinemas v Praze, tedy asi 6 salu, a vypada to uplne stejne tam. Ta globalizace je strasna. Kdyby to tam bylo napsano cesky, tak reknete, ze jste vt Multikine na Andeli nebo v Centru Cerny Most ci v Hostivari. Ach, kam kracis, svete… Vypadame stejne v nasich „znackovych vecech“ ala Adidas, Nike, Beneton ci jejich vietnanske napodobeniny [a vsechny vyrobeny na Tchawanu ci v Cine, znackove i neznackove…], chodime do stejneho McDonaldu, pouzivame stejnou vodu po holeni ci kolinskou a td atd… Dnes s euz snad lisime jen v rozdilne kuchyni ale fast food utoci i na to…

Bylo pry taky hezke kino primo v centru na namesti, ale jej nedavno zrusili. Jo, vypada to tam, primo na namesti, jako v slume…

Koupaliste zaviraji v pracovni dny v 17.30. Ja to tak akorat stihnu pulhodiny predtim, co prijdu z knihovny. Ale mne to staci, driv bych to silnejsi slunicko nezvladl, stejne s epred nim jenom schovavam…

* Do knihovny chodim do maleho mestecka Aledo. Proc? Protože tam je Public Library kde muzete sedet na netu. Ve Weatherford knihovne sice na net muzete taky jit – ale neotevirat si svoji postu, jen brouzdat. A protože ja na netu nebrouzdam, ale pracuji zejména s mailem, tak mi je to houby platne. Me deti jsou cleny obou knihovne, jak ve W., tak v Aledo. V Aledo chodi do skoly. Uz jsem obe skoly videl, jsou to velke komplexy prakticky uprostred travnateho pole. Vice o skolskem distriktu a jednotlivych skolach najdete na oficilanich strankach Aledo School District www………….

* Pani v knihovne jsou prijemne, starsi, delaji svoji praci rady. Je to na nich videt. Taky tam delaji Volunteers, jiné starsi a mladsi pani, evidentne bud bez deti, nebo uz s detmi odrostlymi. Knihovna je otevrena od 10.00 do 18.00, mimo sobotu, nedeli a pondeli, takze alespon tri další dny neuvidim internet, coz je dobře, je mi uz toho nanic, neustale cumet do PC… Kudy chodim, tudy rikam, ze jsem tady prisel za detmi. Na kazdeho, na koho narazim, sice nikdo nevi poradne rici cokoliv o Czech Republic, ale nakonec každý rekne, ze tam někdo znamy byl, apod. Pani z Aledo knihovny jsem dal „vytahnout“ pohlednici z Prahy, několik desitek jsem jich prinesl, podobne jako je rozdaval v Albuquerque minuly rok. Wow! Rekne každý, když vidi Prazsky hrad ci Karluv most. Nedivim se. To nemaji ani v televizi…

* Do knihovny přes den chodi zejména matky s detmi. Tem mensim ctou knizky, nebo tam mají hry klasicke, drevene, i karty, ci dite posadi k PC na nejakou hru. Taky jim pujcuji video kazety domu. Vsiml jsem si opakovane, a proto si dovolim rici ze to je pravidlo, z e kdyz ty deti vejdou do kniznice, zadne se bezne nepozdravi. Taky bez pozdravu oslovuji rovnou obsluhujici pani v knihovne. Evidentne to nikomu nevadi, americani jsou na to zvykli… Stejne jak oslovuji ty deti ruzne me na koupalisti, něco jako pozdrav slusny jim netrkne nejdriv... Welcome to America! Videl jsem to i na mojich detech minuly rok uz, bohuzel… Par deti co jsem sledoval v knihovne, jsou pekne rozmaznany frackove. Ale americka filosofie je, ze dite si muze delat co chce. A tak to pak vypada. Matky jsou spokojeny, jak je jejich dite zive, vresti a pisti, dela si co chce a neposloucha, ale oni jsou v pohode… A kolmjdouci ci sedici matky se na tu první usmivaji, jak perfektni zve samostatne, co je samo sebou – dite ma… Pamatuji, jak presne před deseti lety, když jsem byl v americe po druhé, to mel Adam uz tri roky, a Nina prave rok, když prisli vsichni tri s Hankou za mnou, když jsem tam byl na stipendiu, jak nase deti chvalili ostatní matky, kdyz s nimi Hnka chodila do Toy Lending Library v Pittsburghiu, něco jako skolka, jak jsou nase deti hodne a vychovane v porovnani s detmi oamerickymi. Nase taky ze byli. Kde byl rozmdl jednou vetou jako priklad? Nase deti nemalovali po zdech, například, vedeli, ze se to nemá… Vychovavali jsem je s Hankou stejnym metrem… Pamatuji, jak byla tehdy Hanka hrda, ze ji tak jako matku chvalili… Ja zase byl hrdej na Hanku, jakou ze to mam dobrou matku svých deti, tahali jsme za jeden provaz vždy ve vychove nasich deti… Dnes když jsem exponovan, jak se me vlastní deti chovaji ke mne, k vlastnimu otci…

* Jo, s tim kinem. Kdo nemá auto, se proste do kina nedostane. Je to jako by jste sli do kina na Cerny Most – ale nemeli ani metro, ani tranvaj, ani autobus… Tak si vyberte. Mozna konmo ;-)

* Ještě jsem Vam zapomnel rict, ze v tom SleepGo motely, co jsem spal první noc, ten pokoj – ani zadny jiny – nemel okno. Jen na dverich skleneny otvor zakryty kouskem koberce… Když jsem se toho dotkl, tak to cele upadlo.

* Protože s e tady snad k smrti nudim [coz vypada jako nemoc milionaru ;-) protože deti zatím nevidim, a co se deje ci udalo Vam sdelim, jen se mi do toho tak strasne nechce – tak jsem se dal na tu „hru milionaru“ – na golf. V TV se prave rozpytvava další case spronevery, kde nejaky CEO a jeho dva synove sproneverili ve firme miliony USD. Ten CEO byl clenem golfoveho klubu mimo jiné, kde clensky vstup byl 750.000 USD. Dobry, co? Tak tak nejak to tady chodi. Protože ja jsem si „zapomnel“ svoji milionarskou kartu doma ;-) rozhodl jsem se pro trochu levnejsi klub. Public. A ještě k tomu se nestat ani clenem, jen tzv. hostem. Jeden jsem si obhlednul hned v sobotu podvecer, když jsem se vracel z neuspesne navstevy deti ve Willow Park {residentcni část Weatherford], které jsem nevidel, protože Hanka neprojevila lidskou ochotu a pravne to neproslo americkym soludem tady, jen ceskym, a ten Hanka proste ignoruje - zato jsem se seznamil s policajty, které na mne Hanka poslala, at ji to nase deti jednoho dne prominou... Vstup na hru 18 jamek je cca 30 dolaru, i když nejste člen. Ale ze pry musite mit vlastní nacini, tedy sadu golfovych holi, clubs, které obycejne stoji taky mensej majland, nejlevnjesi snad kolem 10.000 Kc. V CR i v USA. S americkym usmevem number 5 jsem zovialne pozadal, jeslti by mi nejakou hul nepujcil pan co to mel na starosti, a on ze jo, a tak jsem si tam chvili na cvicnem greenu tukal, putting, nebo pudding tomu rikaji… Slovo pak dalo slovo, a on ze je tady několik hracu, co davaji lekce, není to pry moc, 30-40 dolaru za hodinu, ze tak 4-5 hodin pro zacatecnika by bodlo… Podekoval jsem mu, pomyslel, tam ještě nejsem, pouzil dalsi se svých usmevu number five, které se statecne od americanu cim, a nerekl jsem mu, ze ze to radsi odkukam od Tiger Woodse v televizi… Asi byli moji predkove Skoti ;-) Nebo je to tim, ze radsi setrim na to, abych mohl videt deti, když se to povede po všech insditucich opet, když to nepujde lidsky, o co se muj pravnik v USA i ja snazim… Jo, pravnik je zadarmo, je az z Houston, nejak se nachomejtl v Praze, a pripad mych deti jej zaujal.

* Pak jsem objevil hned za rohem u meho hotelu v chumlu dalsich peti hotelu na vypadovce na dalnici na Weatherfor I-20, jiny public golf club, Live Oak. Tam jsem se dostal uz v nedeli, 11. cervence. Hracu jako maku, prave měli nejaky turnaj. Taky prijemny starsi pan to ridil, spravcoval, a ze no problem, když nemam ani jednu hul, ze mi nejakou pujci, a mohu na training ranche trenovat. O to mi slo. 9 jamek stoji asi 15 dolaru taky, pluz za vozik dalsich 5 dolaru, když je obejdete 2x, tak asi 25 myslim i s vozikem. Tam ještě nejsem, ale pry není problem, abych tam hrat sel, jako host. Jinak clenske je cca 175 doalru plus pak mesicne nejakech 100 dolaru… Vzhledem k tomu, ze jsem to hral jen tak cvicne před par lety jen nekolikrat, když jsem byl velky maanzer a hral to s americkymi manazery, co byli ještě vetsi manazery, v Cechach i v Californii, tak se na to ještě dnes necitim, jit hrat naostro na golf course. Ale nerekl jsem Vam co je ten hlavni duvod, z e jsem na ten golf sel. Muj syn Adam jej hra. Tak abych mu stacil, když si to jednoho dne otec s e synem rozda. A to si piste, ze ten den prijde. Sometimes Just Belelieving Makes All the Difference… V Aluquerque jsem hral s detmi minigolf, a bylo videt, ze Adam to umi, ze mas uz dobře zaklady v tom. Jen oba i s Ninou u toho lhali jak když tiskne, jen aby vyhrali na de mnou, a to mi z toho bylo pak nanic, kam vede soucasne vychova nasich deti, do které dnes stael nemohu prtakticky zasahovat a musim to jen z povzdali bezmocne sledovat…

* Tak jsem si v aute rovnou v nedeli v deset prezul sandaly za sve vietnamske kecky [ale vypadaji spickove, jako ty od adidasu ;-) a pozadal o nejakou golfovou hul meho mileho spravce. Vybral mi ctyrku a osmicku. Osmicka je pry vic „lofty“, tedy po uderu jde nahoru, zatimco ctyrka vic do dalky. To byla ma první lekce. Cim vyssi cislo hole, tim vys se s ni strili, tak nejak. Taky ta osmicka byla kratsi. Par dalsich pravidel jsem odecetl z napisu v obou golfovych klubech rovnou. Jedno viselo rovnou nad musli na panskych zachodech pro jistotu ;-) Asi je moc dulezite… ale ja jej ještě nepotrebuji, bylo moc slozity na mne… Jsem zvedavej, jake pravidlo visi na damskych zachodech, ale skontrolovat jsem to nebyl…

* Kosik golfovych micu stoji 3 dolary, je jich tam asi 50 kousku. Vystrilite je za pul hodinu ci hodinu, zavisi, jak dlouho se na uder pripravujete. Slunce peklo uz i v deset v tu nedeli, i když se to nezdalo, ale ja jej pak citil celej den uz chodic pak jako omracenej… Tou ctyrkou pry prumerny golfer strili i 160 yardu [1 yard je asi 90 cm, 0,9 m pokud se nepletu] tou 8ckou na cca 100 yardu. Hmm, to se mi povedlo - ale z tech prvnich 50ti micku asi tak jednou vždy. Nevadi. Tiger Woods uz ze mne nebude, ale vcitoval jsem se do role znuzeneho člověka, který chodiva proto na golf, aby zabil cas... Bylo jich tam každý den vždy dost, co jsem tam byl každý druhy den zatím pak jeste. Hned první den jsem si natahl sval nekde na rameni z toho, a tak se ptam sefa pak, co tam pobihal, evidentne dobry golfista, vsude jeho foto po zdech… Ze pry jeslti se to stava golfistum. Ze jo, ze si na to chce zvyknout jenom, prekonat bolest a hrat dal, telo se obrani… Wow! A tak trenuji dal. Každý druhy den 50 micku odstrelim. Dnes snad uz 15 alespon na vzdalenost 50 yardu. Adame, tes se, nebudes to mit se mnou lehke, to mi ver, ani na Tvem oblibenem golfu. Tam Ti uz urcite nebudu muset davat fora, ale nebudu jej zadat ani ja od Tebe. Budeme hrat fair hru oba, OK? Na plne pecky.

* Jak sezdi v americe. Ted mohu sledovat ameriku i ze sedadla ridice vice, ne jen spolujezdce, jako povetsine do dnes za minule me roky v americe. Americane jezdi, protože musí. Vsichni jezdi s automatickou prevodovkou. „Stick“, tedy radici paku umi jen malokdo, snad jen imigranti. A to se stick ani nepujcuji auta uz obycejne, když jsem se na to ptal. Co to znamena. Ze ridit umi i dite. Ridicak Vam daji jen za to, ze je Vam sestact let, a na parkovisti popojedete par metru dopredu a pak par metru dozadu. Tak to pak vypada i na silnicich. Blinkre sice vsechny auta mají – ale americti ridici, ci vetsina z nich alespon, bud asi nevedi, kterym cudlikem se to zapina, nebo na co to vubec je... Takze když jedete po dalnici v rychlejsim pruhu, bez vystrahy svetelne se před Vas zacne vysunovat z pomalejsiho pruhu auto… Ještě stesti, ze pomalu. Jezdi se tady skutence pomalu. 55 nebo 65 mil x cca 1,5 = cca 90-100 km i na dalnicich oficialne. Obycejne ten rychlejsi pruh prekracuje rychlost v stroudlu o takovych deset mil za hodinu, tedy max. 75 mil/hod. Americky ridici nesleduji co se deje vzadu za autem moc dle meho nazoru. Zpetne zrcatko slouzi asi ty hezci pulce světa na upravu make-ups, muzum asi na holeni za jizdy, protoze se tady jezdi tisice mil, dojizdi 4 hodiny do práce klidne apod… Lidi jsou proste v aute znudeni, ridit museji, aby se nekam dostali, a tak jen slapnou na plynovy pedal, ten drzi [nebo si zapnou automatickeho pilota, co jim drzi rychlost za nich], a pak jen tak cumej smerem dopredu. Nebo ctou, vypisuji seky, telefonuji [obycejne dovoleno v jednotlivych statech, telefonovat za jizdy…] Proto klidne když jdete po 3 proude dalnici davno uz mimo město, vsechny tri proudy – i ten nejrychlejsi, urcen na predbihani jenom – je v stroudlu. A vy, když se chcete dostat v tom nejrychlejsim před ne, tak o Vas jendoduse nevedi. Proste si to ridi smerem dopredu. Asi je to pozustatek z casu divokeho zapadu, když kone taky nemeli spetne zrcatka… ;-) Když jsem se pak před takove auto dostal, zajimalo me, proc me ten clovek nepustil. Koukam na nej, když jej predjizdim – mnohdy v tom pomalejsim pruhu oficialne, ale dela to tak vice ridicu, protože ti „znudeni ridici“ si klidne jedou desitky mil v tom nejrychlejsim pruhu urcenem na predjizdeni, a vubec snad ani pulka z nich nevi, ze je asi na to urcen. Nikdo je nezadal při vydani ridicaku, aby si nejkae prostudovali… A tak se nanich divam – a skutecne. Oni netecne cumeji smerem dopredu, a okoli je nezajima. Nebo ze by byli zdrogovani? Hmmm… Nevim, necham to konovi, ten ma vetsi hlavu.

* Co však musim americke ridice pochvalit – ve meste dodrzuji predepsanou rychlost, obycejne 35-40 miles/hour, tedy cca do 60 km/hod. To u nas není moc zvykem, ze?

* Co na mne pusobi na dalnici nejvic, jsou ty obrovkse kamiony. Když se za mnou objevi – jsou obycejne nejrychlejsi, nejvic nedodrzuji rychlost – tak se snazim z jejich blizkosti cim driv dostat, clovek nikdy nevi, vypadaji a jsou obrovkse, dlouhe… Proste nebezpecne. A jejich zotrvacna hmotnost je obrovks, kdybych najednou musel brzdit a oni za mnou, wow, to bych nechtel zazit… Proto jdu cim driv z jejich dosahu pryc, necham je projet, zdekuji se do pomalejsiho pruhu…

* V americe není pravidlo prave ruky. Asi prilis mnoho jich taky z e zacatku nevedelo, kde je prava ruka ;-) Když se dostanete v ulicich na normalni krizovatku bez semaforu, tak jsou tam obycejne 4 stopky. Tedy každý zastavi. Ale co pak?!? Pak jede jako první ten, kdo první zastavil na stopce. Nekdy jsou jen stopky dve, proti sobe. To je tedy jako ze vedlejsi cesta. No jo, ale ta hlavni není vubec znackou pojmenovanou „hlavni cesta“ vyznacena. Takze to trochu mate, dokus si nezvyknete, a nemyslite, ze musite ;pouzit pravidlo prave ruky stejne… A tak pro jistotu spomaluji na kazde krizovatce, a zjistuji, kolik stopek tam je… Ufff. Ve meste však zniceho nic po tech vedlejsich cestach navíc meni hlavni a vedlejsi cesty, takze skutecne je to makacka na bednu nekdy a je lepsi snad vždy zastat. Musim na obranu americanu však rici, ze nikdo na vas nebude troubit, byt nervozni, co tam delate, ukazovat si na celo apod., ale v klidu si pockaji, az se rozjedete. Mozna je to tim slunickem, každý je tady takovej pomalejsi, jak asi prirozene setri energii a nevydavaji ji, pokud nemusi… To je videt i na tech dalnicich, jak se tak lidi sinou desitky a destitky mil z domova do práce a naopak…

* Ještě se vratim k tomu pujcovani aut. V pujcovnach primo na letisti jsou i u stejne firmy jako Hertz, Avis, Budget, Enterprise ci Advantage ceny vyssi, nez jinde ve meste. Proc? Na letisti plati vyssi dan za poplatek letisti. Proto se pro ty z nas, co setri, kde se da, doporucuje si tedy objednat auto maximlane na jeden den na letisti za drazsi cenu, dostat s e s autem z letiste pryc, a pak si objednat další auto uz za cenu bez dane nekde ve meste. To mi dnes, patek 9 cervence, poradil sam clovek v pujcovne, když jsem sel vratit auto po tydnu, a domluvil diky tomu ještě lepsi deal na další tyden. Pry tadu uz ale nebude za tyden, jde si dodelat PhD doktorat do Kansasu, bude psychologem… Kolegynim pak pry bude chybet, resi jim jejich problemy v zivote… Life is life…

* Koupaliste verejne hlidaji tri „Guards“ vzdy, plavcici, ci plavcice. Jsou to deti dle meho nazoru nad sestact let uz, jak tak pozoruji. Ale delaji to profesionalne, jsou jednotne obleceny ala Bay Watch, v cervenych plavkach, když sedi na tech empairech, tak prez sebe zapnuty ten zachrany pas, pistalka v puse. Několik „nahrandiku“ je v pokladne a tak se poflakuji po pool, a stridaji kazdych cca pul hodinu jednoho z tech ve sluzbe. Ti ve sluzbe se pak toci dokolecka kazdou pulhodinu cca, pry aby nezaspali… nechtel bych tam sedet. I když mají slunecniky nad sebou, je tam 40 stupnu ve stinu, wow…

* V hotelu studena voda není. I když ji odpustite z kohoutku jak dlouho chcete, stále je vlazna. Na koupalisti zase nejsou vubec sprchy. Hmmm. Proc? Koupaliste potrebuje rekonstrukci, tka trochu se rozpada. Město Weatherford evidenten nemá peníze…

* Vydal jsem se tedy v patek do FW, byrokracie... Parking ve Fort Worth, mensi casti dvumesti „Metroplex“, jak jej volaji spolu s Dallasem, stoji denne 6 dolaru v Downtown. Nebo v automatu parkovacim za 1 dolar 48 minut. Maximum parking time je dve hodiny, nekd e jen jedna. Mistcko bez parkovacich hodin nenajdete, to mi verte, hledal jsme dlouho… Vyridit auto a pak v knihovne verejne opet. Internet v knihovne pomaly, knihovna hezka. Uz jsem tady byl minuly rok na chvily. To když se deti tady prestehovali, a Hanka mi taky deti nedovolila videt, ikdyz jsme sel z Alubuqurque jenom proto to.. Venku horko, 100 stupnu Fahrnheit. Pak se mi ještě povedlo se doplahocit zpatky do W. a par minut si zaplavat. Další kluci na mne hulakali tam pratelsky. Pry jestl ijsme Champion, ja ze ne, ze kdybych tak umel plavat v jejich veku, tak to bych mozna byl… ;-) Pani z recepce v hotelu je z Georgie a říká, ze texasane nejsou tak pratelsti , jako tam u nich v Georgii. Nevim, v Georgii jsem nebyl, ale je odsud ten Red Butler ze Sever proti Jihu, nebo ta jeho kraska… V kazdem pripade tam nekde zacalo hnuti za prava cernochu v letech sedesatych, Martin Luther Kig Jr. atd…

* Je deset hodin vecer, stále patek. Ještě jsem vecer nikde nebyl, ani snad nevim, jak to po zetmeni tady vypada… Po prve, jsem tak unaven, ze na to nemam silu, asi od toho slunicka, a po druhé, nenasel jsem tady zatím ani krcmu, ani bar, ani sport bar, proste nic, co by vypadalo jako nejake „spolecenske“ zarizeni, kde bych mohl sledovat, jak se lidi bavi, ziji… Jo, tech fast food je tady hodne, to jo, vsude kolem… Otevru dvere z airconditioning pokoje a ovane me vlhkost pradelny, kde se prave vyvari lozni pradlo. To je další duvod, proc se mi nikam nechce ani opustit pokoj. Par veceru jsem mel zapnutou televizi, a sledoval všech dvacet programu soucasne, co se deje – ale nic moc jsem na nich neobjevil. To je jeden duvod, proc je neustale prepinam = „něco“ objevit. Ten druhej je, ze na kazdem z nich se kazdou chvili objevuje blok petiminutove reklamy, a tak prepinam na další, kde prave tehdy reklama neni… Dokolecka. Nekdo mi řekl, ze tak americani pry koukaji taky na filmy. Soucasne na dva i tri najednou. Skutecne, není to nemozne, ba naopak, v pohode mozne. Sem tam si něco domyslite, ale ta reklama Vam pomaha, ze o nic moc neprijdete v tom filmu, mezitim sledujete další film, dokud nenaskoci reklama, a pak se vratite na ten puvodni – nebo další?!?… Smutny život televizniho divaka v amerike – ale u nas uz stejne tak snad, ze? Jak dovre, ze jsem nemel X roku televizi ted…


* Druha sobota ve Weatherford, 17.7.2004

Rano jsem dostal od meho otce SMSku na muj mobil. Psal mi, ze opet volali detem, jak jsem s e jej ptal, jeslti se dovolali, a odpovedel mi – jako obvykle – ze to nikdo nezvedl. Ale prez to vsechno byl rad. Ze pry na zaznamniku mobilu deti je Adamuv hlas. A muj otec mi s radosti oznamoval, ze slysel konecne hlas Adama… I kdyz jenom z nahravky… Z nahravky par slov anglicky, kterym navic nerozumi… To jsou radosti mych rodicu. Nevim jestli jsem Vam uz psal, ale nekdo z Vas to uz vi, ze kdyz pred cca mesicem dvema se muj americky pravnik opet pokusil s Hankou na necem domluvit, aby Hanka vedla deti alespon k mym rodicum, kdyz uz ne smerem ke mne, jejich otci, tak deti – Nina – zvedla memu tatovi telefon, a kdyz ji rikal nejake obycejne vety typu jak se ma, co dela tak jej Nina prerusila a anglicky mu rekla: “I don’t want to talk to you”… Stal jsem u toho, a pak jsem to memu otci prelozil, kdyz to nasledne Nina polozila… Pak se o telefonat pokousela moje Maminka – a Nina to opakovala stejne. Nina navic vi, ze jeji prarodice Kizakovy nemluvi anglicky. Stydel jsem se v tuto chvili za svoji dceru – jakkoliv ji mam rad a budu mit rad az do konce... Ze se chovaji ke mne, jak se chovaji, jako zavrzen deti druhym rpodicem – to jim vycitat nemohu, protoze oni za to nemuzou. Ale je mi nanic, kdyz vidim, co jsou schopni delat i dalsim lidem… Samotne deti si nepomuzou z tohoto kola ven. Bohuzel Hanka dela vsechno proto I nadale, aby to tak zustalo.

* Dnes rano v sobotu jsme pak tedy po devate I ja vytocil mobil deti. Presne v souladu s rozhodnutim soudu – jinak by to deti nezvedli. Stejne to nezvedaji, kdykoliv chteji, nebo zvednou – aby to vzapeti hned bez slova polozili.

Zvedl to Adam a hned na mne zacal Speak English! Tak jsem poslusne zacal po te, co jsem mu rekl Ahoj Adam, to je Oco… Kdykoliv se snazim o ceskou ci slovenskou vetu, okamzite mi vojensky rozkaze Speak English… Kdybych pokracoval – polozi.

Pred par dnema mi to Adam zvedl I kdyz nebyla sobota [to mi to nezvedaji vubec… Kdyz jsem byl minuly rok za nima v americe, tak jsem jim mohl volat kazdy den, schvalil to dokonce americky soud v New Mexiko, jinak by to Hanka nedovolila, podobne jako ted, protoze rozhodnuti americkeho soudu o tom neni], a opet mi rozkazal abych mu uz vubec nikdy v zivote nevolal – a polozil. Volal jsme proto, prtoze jsme je nevidel, neslysel, ani nezvedli telefon minulou sobotu, nedeli, ani je nevidel, jak Vam napisi pozdeji…

Ted zvedl Adam prez to vsechno, ze to naposled odeprel “uz navzdy” - a byl schopen se se mnou bavit o necem chvili. Dokud asi nepochopil, ze to “neni dobre”, ze se se mnou bavi uz dlouho – a predal mne Nine. Bavil se se mnou zase drze – ne jen drze z titulu toho, ze je v puberte – ale proste neslusne, nevychovane, proste jako zavrzene dite - z titulu sveho zavrzeni. Zeptal jsem se ho slusne, jeslti jeste dlouho bude na mne tak drzej, chovat se ke mne takhle… Chvili jej to zarazilo, pak rekl, ze si to rozmysli… Mluvil jsme na nej klidne, citil, ze neco neni v poradku s nim, s jeho chovanim, jakkoliv se snzi o to, aby mel pravdu… Tak jsme se dostali na tema “pravda”. To jak jsem mu strucne rekl, z e jsem tady v souladu s lidskym a pravnim systemem, tak neco… A on ze lzu, jako obycejne, to je jejich odpoved na vsechno, kdyz se jim to co mluvim, nelibi… Rikam, ze mu mluvim pravdu. Jakou pravdu, Tvoji? On na to. Ne rikam, objektivni, rikam fakta. Ze jsem to Mamince rekl predem, ze „instituce“ to dovolili [nemohu se s nimi bavit na tema „soud“]. Adam, a podobne I Nina, kdyz vidi, ze jsou v koncich, ze nemaji logicke argumenty na to, co se deje – tak mi naridi zmenit tema… Tak jsme tema pravdy museli nechat, ale snazil jsem se, aby to v Adamovi ta “pravda” zustala, mlcel jsem chvili, nechal to viset ve vzduchu, “pravdu”… Tak jsem tema zmenil a zeptal se, jeslti dostali me baliky. Jeste jsem Vam to nenapsal. Detem jsem prinesl 21 kg knih z Cech, co jim kupuji cely rok, a neposilam, protoze je to proklate drahe z CR a stejne by se cestou otloukli. Posilam jim proto z CR kazdy tyden dva casopisy, o hokeji, psech apod… Ted, protoze Hanka opet jako I minuly rok v NM odmita jakykoliv muj kontakt s detmi, a do konce se bude snazit, abych deti ani nevidel, ani jim nemohl predat darky – tak jsem se rozhodl, jim ty knizky po dvou vzdy posilat balickem postou. Vcera, patek 16.7. jsem poslal treti balicek. V tom druhem byl fotbalovy mic Nike pro Adama a ruksacek pro Ninu… Adam na muj dotaz, ci to dostali, odpovedel, ze nevi… I don’t know. Vratil jsem se u toho opet k tema “pravda” Strucne jsem mu jasne rekl, ze kdyz se brani pravdu prijat, ze to neznamena, ze neexistuje nezavisle na nem. Ze to, ze rekne ze nevi, taky neni pravda, at se to mu postavi celem, kdyz me rika o “pravde”, sam by nemel lhat, a I don’t know je taky lez… A jako spravny pubertak, ktery mimo to, ze je vzdorny, chce byt tu a tam taky spravedlivy, velky, odvazny, primy – a navic je to muj syn s mymi geny – tak se taky zasekl, a bojoval ze sebou… Slysel jsem to, citil, muj syn bojuje sam se sebou, se “svoji pravdou”, s objektivni pravdou, citl jsme, jak si uvedomoval, ze nema pravdu, ze ne vsechno je tak, jak rekl… Ano, dostali jsme neco, rekl konecne muj syn… [Byl jsem rad, jako JEHO OTEC, na to mne tady ma, a bude mit po zbytek meho zivota, aby mu ukazoval pravdu a ne loz, neucil jej byt neprimy, krivy – ale naopka. Postavit se pravde celem. Tak jsem to obe nase deti ucil predtim, a je to ve mne stale…] Huraaa, pokrok, v duchu jsem zajasal, muj syn bojuje, I kdyz nevi jak, a ma to tezke, a stejne sam tu valku proti svemu otci nemuze ukoncit, protoze to jednoduse nejde, nevi jak, potrebuje pomoc, nezavislou pomoc, pane boze ky uz prijde a ja prolomim ten neskutecne nelidsky postoj hanky … To jsem pochopil ja, ctouc Warshaka, ze tam musi byt nekdo treti, odbornik, kdo udela tu praci, reintegraci, co zavrhujici rodic stale posiluje prave naopak… V tomto duchu jsem se jeste chvily bavili s Adamem, o pravde, ale nakonec maji me deti vzdy navrch. Kdykoliv si usmysli – polozi... Mohu je prosit, na kolenou – nic to s nima nedela. Prave naopak. Maji radost, ze si se mnou delaji, co chteji… To je v poradku, odpovida to syndromu zavrzeneho rodice – nejhorsi na tom je to, ze matka deti stoji vedle nich, to jsem citil I ted, ze je tam, jak se na ni Adam referoval polovetami, kdyz uz chtel se mnou skmoncit, a ja mu rekl, ze chci mluvit s Maminkou… Opakoval po mne, aby to Mamince rekl, a ona mu evidentne hlavou ukazovala, ze nechce, nac to Adam rozkazem sebe vlastnim mi tlumocil, jako ze ne… Nevadi, Adame, stejne Te mam rad. Ty za nic nemuzes. Ani Nina. Adam me predal Nine. Opet jsem ji cesky rekl Ahoj Nino, to je Oco a uz mi naridila mluvit naglicky, jinak ze polozi… Nina ma na mne novou hru uz mesic dva, kerou zacala pouzivat z niceho nic, a kvuli cemu se se mnou nebavi… Pry az kdyz se zlepsim, improve. Jak, v cem, proc mi nevysletli, kdyz se ji ptam, jen se me zepta, jeslti jsem se pry zlepsil uz konecne za posledni tyden, co naposledy se mnou telefonovala, resp. jen zvedla sluchatko… A ja ze ne, ze jsem stale stejny. Pripada mi pod moji uroven lhat a rikat me desetilete dceti, jen aby nepolozila telefon, ze jsem se za posledni tyden zmenil, zlepsil… Na to Nina tedy rekne. Tak kdyz jsi se nezlepslil, tak s Tebou nebudu mluvit. A polozi. Dnes vsak s touto hrou neprisla. Ovsem diky teto jeji hre jsem s ni posledni dva mesice nemluvil mimo pozdrav a prave odpoved primou a pravdivou na tu jeji otazku, nevim jak aproc s ni prisla, ale Hanka s ni evidentne souhlasi, protoze ji nerika, ze se mnou ma mluvit…

* Dnes prisla Nina s necim jinym. Vysvetlim nejdriv. Zjistil jsem, ze novy mobil deti, co mi dala Hanka, na ktery jim muzu volat [pry vylucne zrizen kvuli mne], je uz GSM system, takze umoznuje prijimani SMS zprav. Detem tedy odkdy jsem tady, cca od nedele minuly tyden, kdyz se mnou ani nemluvili, ani jsem je nevidl, posilam kazdy den zpravu. Rano nebo vecer. Ze jim preji dobre rano, nebo hezky den, nebo pekny vikned. A ze je mam rad. Jednu zpravu denne cca... Nina ted zacal hned. [anglicky samozrejme].Vis, ja s Tebou nebudu mluvit, protoze ty jsi si jiz svych par minut se mnou vycerpal pres tyden… Ja? Jak, cim, ptam se. No precy temi SMSkami, cos nam poslal. A BYLO TO. Zakoncila to pohrdavym Bye bye… Polozila. Vytocil jsem to jeste jendou, zvedl Adam, chtel jsem Ninu, Maminku, to probihala nase konverzace castecne popsana vyse… I kdyz byl Adam drzej, vzpurnej, neslusnej – mluvil se mnou. Pak polozil. Zavolal jsem opet. Zvedla to Hanka. A ze pry ji to delam jen lehci, tim ze volam opakovane, tim ze posilam detem SMSky. Ze je to “stalking”, tedy obtezovani, harasovani a ze je to na federalni soud, protoze ja nejsem US obcan… A ze ten pripad ma otevreny, a ze tedy federalni soud… Rekl jsem ji, ze klidne, ze kdyz chce me kvuli SMSkam posilanym detem soudit a nechat odsudit, ze to klidne na ten federalni soud muze dat… Co pak znamena americka sparevedlnost, kdyby me za to skutecne odsoudili. Pres to vsechno, jsem I s Hankou dospel k dohode.

* Hanka, kdyz si to uvedomila, ze jsem s ni souhlasil, a navrhl lidske reseni, bylo videt, citit, jak je nesva, hned to shodila a opet me urazela… Protoze jsem jednu ci dve SMSky detem tenhle tyden poslal az kolem pulnoci, aby ji nasli, kdyz budou vstavat rano, a ja je posilal, az kdyz jsem sel spat [myslic si, ze to deti nezobudi, ze bud maji vyply telefon, nebo to maji potichu], tak mi Hanka opet pohruzkou soudu vytkla, ze jim “telefonuji o pulnoci’, co slusni lide nedelaji… Asi pet minut mi trvalo se s ni domluvit, ze “telefonovat” a posilat SMS”, neni to stejne, ale priznal jsem, ze kdyz to nase deti pry zobudilo o pulnoci me SMSky [ja stale verim vsemu, co mi Hanka rekne, nejak jsem se tak narodil…], ze jim SMS nebudu posilat po devate hodine vecerni, a pred osmou hodinou ranni. Hanka vsak vycitila MOMENT MOZNE DOMLUVY, a ona se se mnou NECHCE DOMLUVIT NA NICEM, ani ohlende deti. A tak mi vzapeti rekla, ze NIKDO Z NAS Z TEBOU NECHCE MLUVIT, NECHCE TVE SMS.. Ja rikam, ty mluvis za deti? Ano, mluvim, odpovedela, nechteji sTebou mluvit, nechteji Tve SMS... Jak tomu rika Warshak presne, “ukradene duse”, ukradla duse nasim detem, vzala jim nazor, srdce, lasku k jednomu rodici, kterou meli uplne stejnou k obema predtim… Zopakovala mi, ze jsem clovek, co chtel sve deti zabit, a ze si nase deti tedy nezaslouzim, ze se mam jit lecit a ze jeslti nase deti uvidim, ze to zalezi jen a jen na mne… S tim to polozila. [Jak vite, dal jsme se kvuli Hance vysterti petkrat, nikdy by nebylo narizeno zadne leceni, a navic, kazdy doporucil muj kontakt s demti, ach jo Hanka…] Ze bez rozlouceni, ze bez pozdravu k telefonu prisla I odesla nemusim zduraznovat. Deti to pak kopiruji po ni… Mezitim jsme vsak jeste resili s hankou dalsi veci. Ty baliky. Pry je nemam posilat. Jen po te, co budou mit hygienickou inspekci. Proc ja na to. Protoze muzou byt plne stenic ode mne. Proc? Ja zase s udivem… Pry baliky, co jsem posilal z Albuquerque do Albuquerque minuly rok byli plne stenic… A taky ze mam tedy stenice doma v Praze, a ze urcite jsem je prinesl I ted a ze je mohu poslat ji do bytu… A ze tedy baliky deti dostali, ale ze jsou v garazi u nich, a deti si pry s nima muzou delat co chteji [pokrok?], nerekla, jeslti otevrene, nebo ne, ale Adam nerekl, ze by je otevreli, tak jsem mu rekl, ze tam ma balon Nike v barvach FC Barcelona, maznal jsem se s nim v praze, pohledem jenom, nedovolil si do nej kopnout, jen aby prisel neporusen memu synovi. Jen s mym duchem, trochou lasky, kouskem me duse, srdce, co jsem mu s nim poslal… Vymenil jsem jej s e svym klientem Nike za moji praci, nemel na to rozpocet, co jsem pro nej delal, penize, tak jsem si vybral misto toho neco pro deti… Sobe bych nikdy Nike nekoupil, me staci socky z vietnamskeho trziste. A tak mi tedy Hanka behem par minut zakazala 1. posilat detem SMS 2. telefonovat detem 3. posilat baliky a samozrejme po 4. deti videt. To na muj primy a jasny dotaz, kdy deti uvidim. Co se tyce SMS rekla, ze “to neni narizeno soudem” a tedy ze na to nemam pravo jim posilat SMS. To, ze zase soud naridil, z e deti mohu videt – TO IGNORUJE. S tim nesouhlasi. To, ze deti maji otce, a maji mit otce – to nevidi, nechce videt. Proste, jak to tady v USA uz nekdo ted skonstatoval s udivem – co ja uz davno vim – matka deti si nepreje otce v zivote svych deti… Vubec. Cekaji nas tedy soudy, ne jen ty, co uz bezi, ale dalsi, federalni v USA, jak mi Hanka vyhrozuje. O lidksem pristupu ze strany Hanky stale neni ani reci – I proto pisi tyhle radky pro dokumentaci – I kdyz se o to muj pravnik v uSA snazi, aby se uz to silenstvi konecne skoncilo jak v USA tak v CR. Hanka vsak na kazdou snahu odpovida stejne. Zepta se me obrazne, jeslti je ten pohar poloprazdny nebo poloplny. A cokoliv reknu, odpovim, udelam - vzdy rekne, ze je to prave naopak… Chapete? Dnes uz vim, ze cesta soudu nikam nevede. Ze konec je jedine v rovine lidske, cokoliv si pod tim predstavi kazdy z nas, vas… Prestat zit vsak nemohu. Sedet v praze rikat, ze “uz nemam deti”, ze jsem na ne zapomnel – to nedokazi… A tezko si vim predstavit, ze by to udelal kdokoliv z Vas, kdo dostava tenhle email – I kdyz mi to nekdo radite... Nebo se v nekom mylim?

* Mimochodem, Hanka na mne mluvi stale cesky, to se divim, ja na ni slovensky, nema problem mi rozumet… To se zase neni co divit, to jen dokazuje jak paranoicke nazory rika na ceskem i americkem soude, ze me deti nerozumeji ani cesky ani slovensky mne, a jeste nazor Hanky, ze slovencina je uplne odlisna od cestiny. Hanka ji pri tom taky nestudovala, jeji jedine studium , jako kazdeho federalniho cloveka byl film a televize a pak zivot po mem boku deset let, podobne jako nasich deti se mnou, Adam 8 let, Nina pet let…

* Me pocity z Hanky jsou po tech nekolika hovorech [asi tri celkem za posledni dva mesice] nasledujici:

*Hanka mluvi za deti, jakoby byli jedna osoba. Deti zase mluvi vsechno, jak mluvi Hanka…
*Hanka se exklusivne odvolava na soud – zejmena kdyz neco neni explicitne dovoleno mne.
* Hanka vubec neuvazuje ve vztahu ke mne a detem v rovine lidkse… Horrible.
* Hanka o mne uvazuje stale a jen a jenom jako ocloveku, ktery neni clovek, nezaslouzi si videt deti, byt v jejich zivotech – dokud se “nejak” nezmeni.
* Hanka – ani deti – nevedi jak by se mel otec zmenit. Vedi vsak, ze se musi zmenit [taktika poloprazdna-poloplna sklenice, co Hanka stale pouziva]
* Hanka je ve svem nitru hluboce nestastna osoba, nevyrovnana sama se sebou, ktera se hra pred lidmi a svym okolim, ze je stastna, spokojena a ze ten, kdo ji nici stesti – jsem ja, dokud jsem v okoli nasich deti, at jiz telem, nebo duchem.
* Hanka se nechova jako normalni clovek [freneticky smich vuci mne opakovane v telefonu, vyhorozvani…].
* Hanka se vidi ve vsech materialnich vecech a zaklada si na nich... To bud predtim nebylo, nebo jsem byl slepej, nebo to byl jeden z duvodu jejiho rozvodu, protoze ja jsem na to nebyl?

* Po tom telefonatu s detmi a Hankou dnes rano, po complimentary breakfest v male lobby hotelu kde bydlim, jsem se po obbyklych par minutach papirovani roxhodl, ze pujdu opet trenovat golf. Me natazena rameno mi vsak nedovoluje trenovat udery na training ranche, a tak jsem dnes se rozhodl ze budu jen tak “zakoncovat”. To je to “putting”, a ja se omlouvam, ze jsem to predtim napsal spatne anglicky, takze zadnej pudding… Muj uz stary pritel spravce – ma 73 let – je bilovlasej, prijemnej, mi dnes pujcil tedy opet dve “clubs”, hulky, jednu na zakoncovani, na ten putting, a jednu na ten “chipping”, to je to, kdyz jste se jeste nedostali po te prvni dlouhe strele na green, a potrebujete jen tak trochu s tim balonem “povyskocit” na green. Na to maji taky cvicni green. Je tam asi pet jamek. Zacal jsem tam trenovat ja, pak prisel jeden kluk, John, jak jsem se dovedel pozdeji. Taky delal ten “chipping”. A tak slovo dalo slovo, a ja ze jsem Juraj a on ze je John. A on ze dela golf, navstevuje kurz nejakej. A bylo to videt na nem. Ja ze kolik ma let. Ze 13, jako muj Adam a ze jde do osmicky, jako muj Adam… Mel rovnatka – to muj Adam nema – alespon o tom nevim :-( A tak mi John ukazal lekci s chippingu, jak se dostat na green. Pochopil jsem , podekoval. Celou vahu na predni nohu.pak jako by jste chteli ten balon seknout, a seknete sikmo do travy a do nej. A ten balon vyleti a padne na green, podle toho, jak silne seknete… Proste chipping ;-) John zase rikal, ze mi ten putting jde celkem dobre. To se mi nahodou povedlo dat balon do jamky z celkem velke vzdalenosti. Tak jsem mu rekl, ze mam uz nove jmneo. „Lion Woods“ ;-)))) Zasmal se.

* John odesel. Podekoval jsem mu, on mne taky. Bylo to fajn, mily kluk, slusne se choval k cizimu cloveku… Videl jsem v nem Adama jakej byl predtim, slusnej, vychovanej… Jo ted jsem si vzpomnel, z e jsem dnes do telefonu rikal Adamovi, ze trenuji golf, to jej na chvili zaujalo, ale kdyz si to uvedomil, tak opet chtel zmenit tema… tak jsem jej zmenil. Ale jeste mu stihl rici, ze hram a trenuji proto, abychom si to jendou rozdali, a on ze ted ne, ja ze to je pravda, ted urcite ne, ale ze jendou, ze k tomu ddjde, a ze ja budu moc dobrej… ;-)

* Na training range zase [pro zmenu maminky privezli tri divky, ktere tam trenovali udery na dalku, taky kazda plny kosicek balonu a strileli jedna radost. Tak jsem popri mem putting se snazil tu nejlespi z nich odkukavat, jak to dela… Byla drobna, stihla, snad deset jedenact ji mohlo byt, z dalky taky vypadala jako ma Nina… Byla dobra, mrstna jako luk, kdyz se s tou club ohanela a striulela balon za zabalonem… Ucila svoji kamaradku, ta evidentne na tom byla asi tak, jako ja… Pozdeji se dovedel, ze jsou clenky klubu, hmm, rodice jim to plati, evidentne zadne socky…

* Psal jsem vys, jak na mne pusobi dnes Hanka, z toho co dela, jak dela, jakym tonem, o cem mluvi, jak reaguje… Pri mem hovoru minuly tyden s ni, kdyz to opet zvedla misto deti, mimo jine veci, co uz jsem napsal vys, opet reagovala divne v jedne veci. Rekla mi “Ty zavidis I Adamovi ze hra hru, kterou hraji jen ti bohati, ty dve procenta lidi – golf…” Tak nejak znela ta veta, vyzitka dalsi na moji osobu – a mne vyrazila vsechna slova z pusy… Videli jste uz rodice, ktery by zavidel svemu diteti uspech, radost, jeho rozvoj, proste dobre veci? Ja ne… Tak jenak dnes mysli Hanka, a ja se jen divim, kde se to v ni vzalo, ze ji takoveto veci muzou vubec napadnout.

* Hanka mi taky rekla, kdyz mi rikala o stenicich v mych balicich detem, ze ty baliky jsou tedy v garazi. Ja na to, ze kdyz jsou ve vlhke garazi, ze tam urcite za chvili stenice budou, nebo nejaka haved… Hanka s e na to urazila a pustila do mne: Co ty vis, jako my mame garaz! Nase garaz neni vlhka, je klimatizovana, a je v ni stejna teplota a sucho jako v nasem obyvaku!!! Mlcel jsem. Ani klimatizovanou garaz ani cely barak Hanke nezavidim. Nasim detem vsak ke stastnemu zivotu nepomuze… Miti sveho milujicicho otce opet ve svych zivotech by jim padlo jedneho dne vic nez vzpominka na klimatizovanou garaz v jejich zivotech...

III.W.1: Weatherford. Volby. Trampolina. Karolinka...

Alienated Children Kizak's International Email Newsletter # III.W.1
Mezinarodni emailovy buletin Zavrzenych deti Kizakovych # III.W.1


Kde zacit dnes? Jsem opet v USA. Uz paty den [Streda, 14. cervence, 2004]. Deti jsem stale nevidel. A podle chovani Hanky [matky nasich deti], zda se, ani tak brzo neuvidim... Kdo vi, co vsechno se udalo minuly rok, dokud se mi povedlo deti videt, vi, co tim myslim… Proto o tom ani nebudu snad moc mluvit, protoze je to smutny. Moc smutny. Nemam na to sil, odvahu. Zacnu necim jinym. Snad se dostanu i k mym detem...

* Vcera jsem byl na verejnem koupalisti. Utery, 13. cervence. Cca 16.00. Weatherford. Dira sveta. Plno deti. Pripravoval jsem se do vody. Vesel. [S hackem nad s]. Vesel jsem nebyl [bez hacku nad s]. Vedle ve vode stali dve divky. Jedna blondynka jako ma Nina. Koukla na mne a beze vseho hned rekla. Koukej co umim. A udelala ve vode neco jako premet vzad. Wow! Rekl jsem obdivne a pochvalil ji, jak je sikovna. Dekuji, rekla a usmala se na mne. Evidentne ji pochvala chybela. Nevim uz, co jsem rekl ja – ale evidentne mi chybi nejake ditko chvalit… Mluvili jsme dal o nicem. Byla asi o rok starsi nez ma dcera Nina. Ale zrovna tak uzvatlana, vesela, bezprostredni. Rekl jsem ji neco jako ze je ta voda na mne moc “wet”, na coz se chvili zarazila, co to jako myslim, pak to pochopila a rozesmala se. To druhe devce, jeji kamaradka, portorikanka nebo mexicanka nebo tak neco, se na nas jen tak divala, nezasahovala do hovoru. Ja ze bych potreboval “suchsi” vodu... Odkud jsi? Zeptala se me ma nova znama. Uz jsem ji chtel odpovedet, kdyz jsem si to rozmyslel, a ze udelam test vedomosti 11lete skolacky-americanky. Hadej, rekl jsem. Z Anglicka, vypadlo z ni. To asi ne, to bych mluvil daleko lip anglicky ;-) ja na to… Hmmm. Aha, ze ano, rekl jeji bodylanguage. Tak odkud. Hadej jeste, ja na ni s usmevem. Ona nic, zamyslene ovsem. Z Evropy, naznacil jsem. Ktere tam znas staty? Hmmm, zadny, rekla. Nevypada pritom, ze by chodila poza skolu a chybela, kdyz se to ucili. Vypadal moc bystre. To jste se jeste o Evrope neucili? Moc ne, rika. Ufff! To jsem tedy zalapal po dechu zase ja, po dlouhe dobe exponovan americkou ignoranci sveta. Urcite ovsem vi jmena texaskych indianskych nacelniku ci desperadu divokeho zapadu jako Billi Kid… Tak jsem zacal vymenovavat ty nejvetsi, Francie, Nemecko… Se zajmem mne sledovala. Prestal jsem ji natahovat, a rekl Czech Republic, Slovakia, former Czechoslovakia… A pro zmenu ji pak ukazal, co zase umim ve vode ja. Kotoul napred pod vodou. Taky me pochvalila. Hodna holka ;-) Tak jsme si tam plavali, ona si skamaradkou odbehla sem tam skocit na prkno dvoumetrove sipku ci premet do vody, a kdyz se vratili, tak jsem ji ze sveho plaveckeho repertoaru ukazoval to, co nemohu ukazovat sve dceri… Prijimala to – a ja byl rad, ze tady na svete jsem par minut opet nebyl zbytecnej. A tak jsem ji naucil si nedrzet nos zacpanej rukami, kdyz skace, nebo se ponari. Delala pry taky gymnastiku – jako ma dcera tancovani pro zmenu – a ja ji rikal, ze gymnastky si taky nedrzi nos, kdyz delaji salto ci premet, I kdyz to neni ve vode. A aquabely taky ne. Po hodine a pul se s kamarakdou odebrali neznamo kam ven z koupaliste. Nezeptal jsem se ani, jak se jmenuji, protoze amerika je tak crazy, ze hned by si o mne mysleli mozna, ze jsem nejakej uchylak… Mozna jsem, protoze me to napadlo, kdo vi? Wellcome to the world of neomezenych moznosti, nasi krasne a vdecne vseobimajici ameriky cely svet…

* Moje cesta zacala slibne. Uz koncem kvetna, kdyz cesky soud opet schvalil moji zadost, abych deti videl v USA.

Co ovsem bylo cely ten rok predtim? Mnohokrat jsem to mel napsano, co vsechno se deje s mojimi detmi a se mnou behem roku, od meho posledniho pobytu v USA v lete 2003 – ale nemel jsem sil Vam to poslat, otravovat Vas svymi city, bolistkami, aby jste mi jej pofoukali. Bolelo to. Prekousl jsem je. Nechal si je uvnitr. Prehlusil je. Praci, praci, praci. Stava se ze mne cynik. Schovavam se za slupku za kterou neni videt. Vypada to, jako ze jsem stastnej, spokojenej navenek. Mozna taky uspesnej. A pritom myslim na sve deti, kdykoliv na chvili nemam co delat. Proto delam. Abych nemyslel. Abych zapomnel. Na chvili. Da se zapomenout? Ukazte mi to, byti na mem miste…

* Co se udalo ten cely rok? Hanka mi znova nedovolila s detmi mluvit prez cele Vanoce napriklad, ani jim poprat na Novy rok. Nemel jsem penize jit za nimi do ameriky. Taky mi pro jistotu Hanka napsala, ze kdyz prijdu, ze uz mne oznamila na policii, sherifovi, rangers apod. Co vic rici? Takovych veci bylo plno, kazdy tyden udelala horror z meho telefonovani z detmi, kdykoliv si zmyslela, deti jsem neslysel, i nekolik tydnu…

* Kde znova zacala ma cesta za nimi? Koncem kvetna. Mel jsem v ruce zase papir od soudu, ze deti mohu videt. Kde znova temer skoncila hned moje cesta? Mohla hned druheho sedmy. Otevrel jsem dalsi dopis od soudu. Nic jsem od nej necekal, a tak jsem zacal cist… Vecer, prichazejic do prazdneho bytu unaven. Hanka zadala soud opet, aby mi vzali pas… Soud ji pro zmenu nevyhovel. Ale pro mne to byl zase sok. Jak muze jednym dechem rikat, ze se snazi o reintegraci otce deti – a druhou rukou delat vsechno pro to, aby jsem se k detem nedostal? Stale me prekvapi, necekane, rana do zad. Kolikrat jsem si uz rekl, ze me nemuze nicim prekvapit, vic nicit – a stale se ji to povede. Myslite, ze to bylo vsechno? Ne. Dalsi privitani me cekalo od Hanky hned v USA… Pri prvnim slusnem pokusu videt deti, slyset je, snazis se o to obycejnou lidskou domluvou. S kym? Precy s matkou mych deti… Hanou Kizakovou-Laurenzo.

* Letel jsem v patek. 9. cervence 2004. Rano. Praha. Frankfurt. Dallas-Fort Worth. Byl jsem tak unven, na tele I na dusi, ze jsem celej let z Evropy do ameriky proklimbal, na letusky se jen pripitomele usmival a pohybem ruky rikal, kdyz neco rozdavali, co si preji. To se mi jeste nestalo byt tak totalne znaven nekdy. Citil jsme jak dlouhodobe ztracim sily a jedu na rezervu Telo se zacinalo ozyvat, sem tam mi rano odpadla ruka, sem tam noha, zub… Proste kazdy den neco. A dokud jsme se dal dokupy, tak to vzdy trvalo o chvili dele… Do posledni chvile vecer pred cestou jsem resil veci pracovni a ostatni, abych si mohl dovolit na mesic a neco odletet, a pritom mi neskrachovali me projekty, ktere me zivi, abych se zase k detem mohl opet vydat… To je muj zivot. Kolecko bez konce – dokud se nezmeni neco v nasich zivotech, ktere se nam odpiraji spojit od jedne, jedine osoby na celem svete…

* Ve Frankfurtu se do nasho letu pridala kopa Indu. Jak jsem zjistil az tady v americe, F. je hlavni prestupni stanice pro ne z Indie do ameriky a naopak. Tady je jich pak plno. Recepcni v hotelu, uklizeci a uklizecky v hotelu, prodavaci v obchodech. Poznate je podle jejich kraSNE MEKKE ANGLICTINY pokud je nerozeznate vizualne. Poznal jsem jich Uz v USA za ta leta mnoho, jsou mi sympaticti svym pristupem. Ten posledni byl prodavac v obchode z mobily tady ve Weatherford, ktereho jsem spovidal, jak to tady funguje s mobily. Trpelive mi odpovidal, a slovo dalo slovo, a mluvili jsem o vsem moznem, kdo odkud je, a co dela. On na to, ze jeho bratr vlastni retezec motelu pod nazvem Motel 6, a ja, ze jsem tam prave byl kdyz jsem hledal levne ubytovani. Na mn e byl moc drahej jeho bracha, tak jsem sel do levnejsiho. Toho nejlevnejsiho, co jsem zase nasel v sirem okoli. Ale neni to muj zlatej Hostel Route 66 v Albuquerque, za cca 11 dolaru I se snidani. Tady je to za 169 dolacu za tyden, co jsem ukecal. A to mi jeste dali posledni pokoj, a ze pry ma vetsi postel, tzv. “king size”, a ze ta je o deset doalru drazsi, tedy 179 za tyden... Ale ja, ze ze nejsem zadny king, a ze vetsi postel nepotrebuji, a ze chci tu cenu puvodni, tech deset doalru, at si strci za klobouk, ja je nezaplatim… A tak jsem ve vetsi postely, ale za normalni cenu I ta “normalni postel”, se americky rekne jeji velikost jako “full size”, tedy je to radna manzelska dvoupostel podle nasich meritek… V pokoji televize s uhloprickou 70 cm alespon, kabelova televize s raz dva tri ctyri… dvaCETI programy, airconditioning, sprcha s takovou tou polovanou, zachod… Stul, kozmeticky stolecek, 2x stolecky u postele, dve kresla… Proste pro mne pohodli az nad hlavu. Asi ctyri lampy kolem dokopla… Nemam je rad, takove to gycovite po zdech zbytecne velke… A to jsem byl asi v deseti hotelech, kde se cena pohybovala od cca 40ti dolaru za noc az po 100 dolaru, a vsechny vypadaji vice mne stejne. Ten nas hotel see Bestvalueinncom, ma taky malej venkovni bazenek. Jako vlastne vsechny... Plivatko, navic rozdelene na dve casti s mensi vodou pro deti, takze kdyz se odrazite na jedne strane, tak si na strane druhe prerazite o zed hlavu, pokud se na sekundu zamyslite...

Venku uz zuri leto. 100 stupnu Fahrnheita, 40 nasich. 97 procenti vlhkost. Clovek je unaven Uz jenom z toho horka, nemusi se ani hybat. A jak jsem prisel z chladne Prahy, na takove horko nepripraven, tak jsem stale unavenej. Ani se nedivim... Rano pokud si nezapnete airconditioning v pokoji, tka mate pradlo vlhke, jako kdyby bylo nedosusene... Ale ja precy nepral?!? Kdyz zase zapnete airconditioning, tak Vam to huci celou noc. Vyberte si... Welcome to America and Texas!

* Zapl jsem televizi hned. Jo, to ale Uz byla sobota vecer, prvni noc jsem stravil skutecne v poslednim pajzlovem motelu jak z americkych filmu, kde prespavaji tiraci. SleepGo se jmenoval, a taky stal 30 dolaru, tady si nevyberete… Jo, ten majitel, protoze se z recepcniho schovaneho za okynkem vyklual primo majitel – ze pry byl prvni v celem USA, ktery udelal zamky v pokojich na kreditni kartu…. Hmmm. Ja pouzil radeji klic. Ale moc mu to asi nepomohlo, motel vypadal osuntene…

* V televizi muj prvni dojem. Zacala vazna prezidentska kampan. Oba prezidentsti kandidati Bush and Kerry vytahli do boje s celou svoji rodinou. Kazda zena a dcera se predvadi po boku toho sveho, deti davaji interview, jak hodneho maji tatu. Tradicni hodnoty pry. Na obou stranach. Vecer si pak Jay Leno ve sve kazdodenni late night show dela navic srandu z opakovanych zaberu Kerry-Edwards, jak se neustale drzeji za ruce, objimaji, potlapkavaji… jako gays. Mimochodem, velka tema, jak voleb, tak soucasne ameriky. Bush chce zakazat snatky gays, ktere jsou uz v nekolika statech US povoleny. On je chce zakazat na federalni urovni. Demokrate rikaji, ze at si to rozhoduji jednotlive staty samotne… Pry svoboda. A ze pry ze vsech cca 26 amendments v Ustave US, jsou vsechny rozsirujici ustavu – a jen jedna uprava neco zakazuje… tak uvidime…

* Dalsi TV kanal. Howard Stern. Pamatujete na nej? Mel v USA tu radiovou show, kde svlekal zenske ve studiu apod, peprne to komentoval, a muzi-ridici na ulicich poslouchajici jeho show vrazeli jeden do druheho autem, jak to zaujate poslouchali.. Dnes ma tu show spojenou I se show televizni. Prave se tam opet svlekala do kalhotek nejaka jeho navstevnice. Proste, nic noveho. Welcome back to America! Byl o nem natocen film, je v kazde pujcovne i v CR. Nahy Howard Stern na obale, myslim. Stejne jako na knizce, podle ktere to natocili Je tam jako vzornej milujici manzel... Uz neni v reale. Pry se rozvedl. Idyla skoncila. Vlasy ma stejne dlouhe, v show stale stejnou cernosskou partacku, ktera mu dela slovni narazky, na ktere on reaguje, takovou slovni zed… Prepl jsem to dal. Reklama. Reklama, reklama. Americka stupidni reklama me fascinuje. Jsou vsechny na jedno kopyto ty na auta, Zubni pasty, financni sluzby, mobily… Odpovidaji mentalni urovni prumerneho americana? Ci toho podprumernyho? Ano, ja jsem osobne zaujatej, to nepopiram, amerika mi vzala deti... ale stejne. Jsme my lide az tak stupidni, nebo chceme byt tak osaleny, saleny? Nebo je nam to jedno? Tady v americe nemate ale sanci to prepnout na jiny kanal, bez reklam. Vlastne jo. Ale za ten jeden musite zapaltit hodne penez, a pak Vam garantuji ze je bez reklam. No jo, ale to je kanal filmovej. Ale kdyz se chcete podivat na zpravy – tak to ne. Bez reklamy to nejde.

* Jak jsem vam psal uz minuly rok urcite, a jak vite stejne, americka kuchyne je zalozena na hamburgrech a hranolkach. Nebo kureti na stejny zpusob fast food, tady na jihu jeste neco smrncnutyho spanelskou stravou, ale vse fast food. Jakkoliv to nazvou jinak, je to furt stejne… McDonald, Burger King, Whataburger, KFC, Taco Bells... A kazda ta stupidni reklama rika, ze prave ten jejich hamburger ci kure je to nejlepsi, a kdyz by jste si dali vsech deset reklam vedle sebe na deset televiznich obrazovek, vidite, ze vypadaji UPLNE STEJNE. Ale navic, ONI CHUTNAJI UPLNE STEJNE!!! ZKOUSEL JSME JE JEDEN PO DRUHEM… Welcome to America! Kde jsou mamincine buchty, segedinsky gulas, vepro knedlo zelo, bryndzove halusky….

* Muj znamy z Dallasu, cechoamerican, ktereho jsem potkal uz minule leto, taky si uzil sve po soudech ohledne sve dceri Karolinky, mi rekl, ze Weatherford je konec sveta. A je. Dira “jako prase” to popisuje nejlepe. V propagacnich materialech se sice pise, ze tady „pry narazite na herce „J.R“ z Dallas serie o bohatejch – ale to by asi musel bejt skutecne mechem udretej, nebo padlej na hlavu tady zit… nebo je na tom az tak spatne?!? Na namesti je krasna budova soudu. Skutecne krasna, historicka a tak. Namesti je ctvercove, ale uz pulka z domu primo na namesti je prazdna, bez najemniku, for sale apod. Dalsi budova druheho soudu hezka dveste metru na vychod. A uz primo proti budove soudu opet prazdne baracky po opiustenych businesech a vedle soudu taky… Smutny to pohled. Jako slamy v NY ci nekde na Zizkove ci temer jako v cikanske osade na vychodnim slovensku… Welcome to America, zeme to neomezenych moznosti… Co se zmenilo oproti minulemu roku? Nic, zhola nic… Jak mi rekl uz davno jeden muj amerikcy znamy – amerika je “boring”, nudna… Znudena sama sebou? Nevim, to tajemstvi si asi sama hlida, necham jej tedy byt jejim tajemstvim I dal, mam svych veci dost nez se starat o americke hodnoty zivota…

* Na letisti me cekal ten muj znamej, bez Karolinky. Mike. Potreboval jsem auto, protoze ve Weatherford neni zadna hromadni doprava. To jsem si zjistil uz z CR. Kde je muj zlatej Albuuquerque… I kdyz to byla taky dira, ale alepson vetsi… Tohle je skutecne mala dira. Oficialni strnaky see http://www.ci.weatherford.tx.us/

* Slunce, teplo, zadny autobus, zadny taxi, zadny chodnik ani... Kdo nema auto, je ztracen. Protoze musim hlidat kazdy dolar, byl jsem pro vsechny rent-a-car tezkym oriskem. Ja proste musel smlouvat z principu, pokud me chteli za zakaznika, protoze by mne jinak za zakaznika nedostali… Zacal jsem uz v Praze. Hertz. Kdyz mi nabidl auto na pet tydnu za 2.500 dolaru a k tomu slozit 2.5 nasobek jako deposit, tak jsem si chvilky myslel, ze je Silvestr nebo prvni april, a ze si ze mne delali soufky… Nedelali. A tak jsme sli s Mikem primo k jedne pujcovne, a ja chtel uz odsud tolikrat odejit s neporizenou, az to nakonec psychicky nevydrzeli, volali dalsi a dalsi vyssi manzaery, az mi nakonec to auto dali za roUzmnou cenu. Na tyden. S tim, ze pak s nimi budu moci vekslovat dal. Ja byl spokojen – a oni taky. Alespon to je tady jinyho uz nez u nas – ze se snazi o Tvuj dolar, pro tvuj dolar, aby jej ziskali, neco delat. Konkurence je velka, ja kdyz rekl, ze jdu naproti k jejich konkurenci, kde byly dalsi dve pujcovny, tak zacali neco znovu a znovu mACKAT na pocitacech, zhavit draty, aby mi tu cenu jeste vylepsili. Mike do toho volal sve cestovce, at mu daji jeste cenu dalsi pujcovny. Mel jsem dostat Dodge Neon, auto v americe malo cenene, takoveto to auto pro “socky”, neco jako nase Skoda Felicia, proste to nejlevnjesi, ale z niceho nic nebylo ani to, jak jsem dlouho vekslovali, vsechny rozpujcovali, a tak mezitim se jim vratil uplne novej Mitsubishi Lancer, s pritlacnym kridlem dokonce, stribrna metaliza, a tak jsem z pujcovny odjizdel jako ze jsem snad bohatej, ze jsem si takove auto pronajal… Ctyri hodiny odpoledne, 40 stupnu, ja nevyspalej [ve svem puvodnim case uz mam pulnoc], a navic ridim v neznamem 3 milionovem meste Dallase nezname auto navic s automatickou prevodvkou s kterou jsem naposled ridil pred deseti lety… A to jsem jeste nevedel, co me ceka dal, ze za hodinu budu hopsat z osmiletou Karolinkou na jeji trampoline na zahrade ve ctyricetistupnovem vedru oblecen v dlouhych kalhotach… Posilam fotku nekde, kteru hned Mike udelal.

* Karolinka je prima holka. Pro zmenu tmavovlasa, ale mne stejne pripomina moji dceru Ninu. Kazda mala holka mi pripomina Ninu, prominte… Parkrat na mne vyplazila jazyk, dokud jsme se seznamili, ale za par minut jsme byli kamaradi... Je to Uz mala americanka, narodila se tady. Ale otce ma Cecha, mluvi na ni taky cesky sem tam, aby nezapomnela… Hmm, proc Hanaka naopak se snazi, aby deti zapomneli na sve koreny, zemi kde se narodili, odkud pochazeji jejich predci? Karolinka mluvi krasnou hatlatilkou ceskou, kdyz se snazi mluvit cesky. Ma tady taky ted ceskou babysitter. Taky s nami skakala na tramploline… ;-) Karolinka bydli s otcem, soud ji dal otci, ne mame. Proc jak a co jsem nepatral, ale pochopil jsem, ze matka dela stale otci problemy stejne, I kdyz se o dceru sama nedokazala postarat… Pred mesicem ci dvema jsem dostal od Hanky opet par fotografii deti, na jedne z nich muj syn Adam jak skace na trampoline… Maji ji taky na zahrade ve Weatherford. Uplne stejnou. Parada. Na trampoline jsem neskakal od svych skolskych let, a to byl dobrej zacatek na zapomenuti na celej silenej svet kolem konecne, na chvili na minulost, a na chvili na budoucnost… A jen si tak skakat. Na trampoline. Prumer pet metru. Ohrazena pletivem z bezpecnostnich duvodu. Podobne jako vsechn plovarny a kouplaiste otevrene. Zakon v USA.

*Pak jsme se s Karolinkou nahaneli po byte, za tim co babysitter odpocivala a otec Karolinky selk jeste neco nekde pracovat.... Pak Karolinka chtela, abych s nima sel na druhy den na plovarnu uz... Ale to ja uz mel jeste hned vecer namireno tam, kde bydli me deti. Po roku opet videt misto, kde a jak me deti ziji, dychat stejny vzduch… Weatherford. Na druhem konci, na zapad, 70 mil od vychodneho Dallasu, kde Mike se svoji dcerou Karolinkou bydli…

* Mike mi ukazal cestu na mape, ja si mapu rozlozil vedle sebe, zapl airconditioning v aute a vydal se na cestu. Prez Fort Worth, po mnoho krizovatkach na okruhech a dalnicich, uz ve tme dorazil na odbocku s motelem u Weatherford, kde speji kamionaci. SleepGo. Okenko otevrene, Hi se ozvalo, jak se pry mam, mel jsem chut dat mu do nosu, jak nemam rad tu frazi, ale rekl jsem si ze ne, ze budu slusnej, a ze se mam fajn, at mi ukaze, co tady ma volnyho… Ukazal. Nelibilo se mi to, ale jasne mi rekl, ze to je nejjelevnejsi na sirem okoli, a to jsem mu veril A bylo tak. Zadny airconditioning. Smrad, zatuchlina. Prezil jsem do rana, nevedel o sobe... Dal si sprchu. A rano se vydal do Weatherford. Na benzince si dal kafe, vypil jej u auta a vesel do centra zivota meho pristiho mesice… Unaven – ale stasten. Dychal jsem opet vzduch mych deti. Sobota rano, 10. cervence 2004. V dire sveta zvane Weatherford. V americe, zeme neomezenych moznosti. Na miste, kde jsem si tak zoufale pral byt po cely rok ze vseho nejvic na svete abych mohl obejmout jednoho dne sve deti jako otec…


Juraj
Weatherford, TX
14.7.2004

Priste:
Hanky “privitani”
Policie Weatherford
Knihovny
Skoly deti
Terapie deti atd
baliky z Weatherford do Weatherford
Mobily
SMS
cestina/slovencina=dva cizi jazyky

VYSVETLENI:
Poslanim tohoto bulletinu je informovat o pripadu zavrzeni deti Kizakovych, Adama a Niny, oba ceske obcany, od jejich otce Juraje Kizaka, ceskeho obcana, matkou deti Hanou Kizakovou-Laurenzo, obcanky CR. Bulletin bude vychazet do te doby, dokud budou deti zavrzeny, nebo do te doby, dokud bude alepson jedna osoba, ktera jej bude ochotna odebirat. Jedna se o vydavani elektronickeho informacniho media, podle platnych zakonu CR s tim souvisejicich. Dalsim cilem tohoto media je zabezapecit verejnou kontrolu nad chovanim obou rodicu deti. Kdokoliv chce do tohoto bulletimu prispivat, jeho prispevek bude v needitovane podobe zverejnen, pokud k tomu da svuj souhlas. Vcetne uvedeni jmena a spojeni, at je to vsechno pruhledne az na pudu. Dalsim cilem tohoto buletinu je snaha o navazani lidske komunikace mezi rodici deti ohledne deti a jejich zavrzeni, ktera stale v tuhle chvily temer zadna neexistuje, protoze se ji matka vsemi zpusoby na urovni lidske brani, i prez opakovanou snahu otce deti prez vsechny zpusoby. Autor bulletinu bude vdecen za jakokouliv legalni snahu jinych osob a instituci, kteri se budou i nadale pokouset o lidske reseni a reintegraci deti k otci, kteremu matka stale brani
>
Copyright: Juraj Kizak, 2004. Sireni tohoto mailu elektronickou formou je dovoleno na konkretni emailove adresy, neni k nemu potreba souhlas autora. K umisteni na web je potrebny souhlas autora. Tiskova verze rozsirovani mozna rovnez jen se souhlasem autora. V pripade, ze nechcete bulletin dostavat, odpovezte prazdnym mailem, nebo mailem se slovem ZRUSIT, z adresy, kterou chcete odstranit, na emailovou adresu juraj@kizak.com. Z rozesilani bulletinu budete okamzite vylouceni. V opacnem pripade souhlasite i nadale se zasilanim tohoto bulletinu na Vas email, na ktery jste jej obdrzeli do ted.


0063-trampln-100704.JPG (Binary attachment)

--
"Hate Cannot Drive Out Hate; Only Love Can Do That." M.L.King Jr.

Juraj Kizak
Trytova 1123/1, 198 00 Prague 9, CZECH REPUBLIC

juraj@kizak.com, juraj.kizak@babinet.cz
Mobile Czech Rep.: +420 608 767 786
www.kizak.com, www.babinet.cz, www.hospice.cz, www.b3net.cz