Zavržené děti

Alienated Children Kizak's Weblog / Weblog Zavržených dětí Kizákových

pondělí, července 28, 2003

II.A.11. Stahovanie do Dallasu posunute???

FROM: "Juraj Kizak" | Save Address
DATE: Mon, 28 Jul 2003 01:47:56 +0200
TO:
SUBJECT: II.11. Stahovanie do Dallasu posunute???



Alienated Children Kizak's International Email Newsletter # II.11
Mezinarodni emailovy buletin “zavrzenych deti Kizakovych” c. II.11

Je jeden muz ve meste Albuquerque, ktory sa dozveda ako posledny z celeho Albuquerque, ze jeho deti sa niekde stahuju, ten isty muz sa dozvie ako posledny z celeho Albuquerque, ze sa to stahovanie posuva, pretoze to jeho ex-zena povie kazdemu – len nie jemu. Hovori tomu, “ze robi vsetko pro reintegraciu otca s detmi”… Ten muz som ja, inac by mi to bolo jendo, ved na co sa starat o druhych, ze? Ta zena je Hanka Kizakovova, matka mojich deti.

Dozvedel som sa to vcera, od Paula. Po stretnuti s demti. Nie je to prvykrat… Nie od Hanky – ved naco? Ja sa snazim zariadit vsetko v dallase od 1. autgusta – a ona vraj s demti tu este bude I dalsi tyzden mozno viac… Cim dalej tym viac vidim potrebu tejto verejnej kontroly, pretoze co sa tu deje zo strany Hanky, prerasta cez vsetky normalnosti do absurdit, kocurkova, ci hollywoodu, kazdy nech si vyberie, co chce. Vsetko nemozem hovorit teraz, cakam na dalsi vyvoj, ale vela dokumentarne mozem pokracovat. Pomaha mi to samemu si tiedit myslineky, ale hlavne som rad, ze to sleduje niekto iny tiez…

Ako navrhol GAP, opatrovnik deti vo svojom doporuceni sudu, ako uz bolo predtym dohodnutei s hankou aspon cez pravnikov, dokonca I je to pisomne zaznamenane, mozem s detmi telefonovat v dni, ked s nimi nie som. A tych dni je vela… V Piatok som zase volal. Dvakrat, v case dohodnutom [18.30-19.30], prvy krat 19.05, potom 19.20… Nikto to nedvihol. Hanka to chcela posunut az po 19.00, kvoli detom, preto to GAP rozsiril… Naco ale? Stejne to nedvihli, nechal som okdaz, ze volam, ako dohodnute, a ze mam deti rad… Poviete si, “no a, par min t telefonatu s detmi, to je toho…” Wrong answer. Bojujem o kazdu minutu s nimi, o kazdy kontakt. Jedina prekazka, co tomu brani, za kazdu cenu – je bohuzial stale – matka deti. Hladam kazdu malu, malilinku skulinku v irracionalnom chovani deti, snazim sa – podla doporucenia warshaka napr – o male veci, proste je potrebny casty kontakt. Hanka brani tomu osobnemu, zdrzuje to, neberie riesenia co su k dispoozicii – lena by sa tka stale nedialo… Obiera ma o peniaze. Opakovane, I po sude mi moja pravnicka I GAP Richard pootvrdili, ze proporcionalne platenie bolo dohovorene z Hankinym pravnikom martinezom[ ten co nevie, ze sa ceskoslovensko rozdelilo]. Hanka to nerespektuje. Paulovi dava 50 percent, teda ja musim druhu, Paul s tym nema nic spolocneho, je to jeho zivobytie, takze za 1.5 hod, mu dam 18 dolarov. Po tejto dohode to boli uz tri stretnutia… Ano, financne ma to ruinuje, preotze na to jednoudhco nemam uz ani s pozcanych penazi – ale zrusili by ste kvoli tomu sttretnutie s vlastnymi detmi, snazili sa to obmedzit? Hanka vie, ze som na dne po financnej stranke, vie to dobre, preto to robi, chce ma tym tu eliminovat, aby som sa nedostal ani do dallasu potom… Jej martinez povedal asi len mojej pravnicke, myslim, ze nie priamo na sude, ze nevieme o vsetkych svojich financiach – uz zmenil I on zda sa zase, co dohodol predtym, hovorim, je to clovekodevka - a ze teda nevie, nevie… martinezi, martinezi, do neba asi ty nepojdes koli tomu, ako pomahas tomu, aby deti nemohli normalizovat svoj vztah s otcom… Ale peniaze su “len peniaze” a ja verim, ze to vesmir nejako zariadi, aby som sa I cez vsetky prekazky hanky do dallasu dostal, a I bez koruny v kapse zariadil vsetko potrebne. Vrati sa Ti to Hanka… trpiet za to budu nase deti ale jedneho dna, nevidi to vsak ona dnes, je mi to luto, tolko slepoty na plnom slnku… A tak platim dalej vsetko na deti potrebne tu, pre to, aby sa vsetk odalej pohlo – a moje osobne “expenditures” here su casto nulove denne, viete si teda asi predstavit, ako zijem. Nie, nestazujem sa na svoj styl zivota tu... Dokumentujem pre svoje deti jedneho dna. Nikdy som na peniaze neveril, ked som raz drzal milion vlastnych penazi v ruke, nic som necitil, nula bodov. Vsetky isli na nas byt, pre moju rodinu. Ten v ktorom dnes byvam, predtym to bola kancelaria nasej rodinnej firmy, v tom mi “dovolila” Hanka zostat, po tom, co ma vystahovala [pocas mojej lyziarskej dovolenky s demti na Slovensku] bez mojej pritomnosti, zneuzijuc dalsi car papiera, ktory odo mna dostala v mojom stave nesudneho konania… Zaujimave je, ze dnes stale tvrdi, ako som bol cvok stale od zaciatku, ale ked som mal soferovat sam s detmi tisic kilomtrov v tom case je rozvodu uz, v snehu a lade – na to som bol stale dost dobry “cvok”. Dnes tu na sude minule hovorilal, ze nemozem soferovat, lebo to neviem, a anviac ze v amerike je to ine… Hmmm. Volant tu maju tie auta stale rovnaky, zda sa… Akoby zabudla, ze som pred rokmi, pri nasom spolocnom pobyte tu s detmi, soferoval tisice mil s automatickou prevodovkou tiez, zatial co ona a deti spali…

Takze Hanka z nejakych dovodov zatial sa nestahuje od 1 augusta aby bola v dallase, ale az neskor. Preco neviem, ale len tak to zase nie je, suvis s o mnou a demti to ma… Je to divne. Tiez dala jasne najavo, ze deti tam este nemaju skolu, ze nevie, kde budu byvat… Predstavte si, ze dnes je 27. jula, deti za dva tyzdne zacinaju skolu [tu okolo 15-19.8.] – a matka deti este nevie, kde budu do skoly deti chodit. Co by na to povedali I tie najhorsie socialne pracovnice ceskych sudov” {K slovenskym sa nevyjadrujem, pretoze neviem ani z rozpravania, ako funguju, ale predpokladam, ze podobne, ako v CR]. Ako by sa na taku matku divali? Co na to povie institucia na ochranu prav deti, ci ludksych prav vseobecne? Proste Hanka si robi co chce, asi v duchu hesla, ze “v amerike je vsetko mozne” – alebo ze nase deti znesu vsetko… Ved sa za 4 roky s nimi prestahovala asi patkrat, co viem len ja… Amerika je “zemi neobmedzenych moznosti…” Ano, ale len do urcitej miery. Potom to sklapne. Som dnes uz presvedceny o tom, ze Hanka bude mat jedneho dna obrovske problemy s tym co robi. Nie, nerobi mi to radost. Lebo na to trpia nase deti, tie si to odnesu… dokumentarne dalej, ze si podkopava pod sebou konar – a nase deti nebudu stastne, spokojne s tym, ako sa chova… Hankin laurenzo, dnesny “otcim” mojich deti, vraj ma dom niekde v oblasti dallasu. Divne, preco nie je jasne, ze sa hanka a deti stahuju tam, k nemu? Mne by to divne bolo, ale ja ako uplne do toho zapleteny ako druha stran som mozno prilis zaujaty… Ze byto uz laurenza prestalo bavit? Nie je to divne vam? Preco si muz nenastahuje svoju zenu k sebe, ked ma dom? Tiez som sa dozvedel dalsie veci, mozaika sa sklada, kazdy kus z ineho zdroja, nepriame informacie od deti, ludi okolo nas zapojenych v tom… Hanka na sude tvrdila, resp. v tej Ziemanovej zprave uviedla [psycholog, co si ho najala, aby deti “vysetril” pred mojim prichodom prvym do USA, aby ociernil od vrchu po psodoch a pootm sa to snazila “predat sudu” ako “objektivnu spravu”], ze vraj s nou laurenzo byva v New mexico… teda snaha zo strany Hanky ukazat na “plne funcnu rodinu”, teda sa v lepsom svetle... Ani to nie je pravda, ze by s nim byvala “na hromadce”… Z neuplnej mozaiky zatial vyplyva, ze to tak nebolo. Len kedy tedy… Laurenzo s nou nebyval, pravdepodobne byval I nadalej v texase, len “dochadzal” raz za tyzden na vikend, resp. raz za dva tyzdne… Takze moje deti vlastne boli a su vychovavane len matkou, len s nou, muzsky prvok [I ked laurenza za mua povazujem len z titulu toho, ze nie je zena, inac len za americku rozhyckanu babovku napchanu peniazmi…] len sem tam, mozno najviac asi ten cernossky ucitel telocviku v Dallase, ktoreho mal, poodbne Nina... Ani to zase ale nie je az tak pravda, ze by hanka bola vzdy s nimi. V New Mexico – a po celych USA – je viac menej nejaky zakon, ze o deti sa musite starat do cca 13-15 rokov. Teda pokial sa im pod tou hranicou nie co stane – ste za to zopdovedny vy ako rodic. Ta vekova hranica sa lisi, tu je snad 13 rokov. Preto matky si pre istotu davaju deti hlidat, babysitting, len aby neboli same… Uz mi to tu jedna matka povedala, co zije sama, ma spojenis s mojou pravncikou, odtial to viem, potom som si to overovlau pravnika… Uz som identifikoval konecne pani, co sa s Hankou vozi v jej JEEP Liberty 3.7l SPORT. Je to “pani na hlidani”, ktoru pouziva Hanka na Ninu… je tsam casto, to znamena, pouziva ju pred alebopo otm, co ja vidim deti, inac by si ju predsa v aute nevozila, svoju “zamestannkynu”… Pretoze Hanka fakticky zije sama cez tyzden, a deti maju prazdniny, samozrejme pracujuc pre velku prekladaterslku firmu Tizoc Intrantional, see www.tizoc.com, nemoze si dovolit byt s demti stale ani cez prazdniny. Viem co to je prekladatelsky business, riadil som nasu rodinnu prekladatelsku firmu…. Hanka tu bola prakticky sam cez tyzden, cez skolsky rok deti, viete, co to znamena… Ked je pride z nicoho nic 10, ci tridsat stranok – musi ich prelozit, deti-nedeti, to jej zamestavatela nezaujima... V New Mexico je sama, account manager, ci project manager, akokolvek sa nazve. Americky business nestrpi rodine veci, osobne, nioho to nezaujima… Ako vysledok je, ze nase deti su casto hlidane babysitterkou… To som nevedel, skutocne som predpokladal, a ani na ookamih nezavahal, ze Hanka s nimi je stale, ako vsade dookola hovori, pise… Ze robia rozne veci spolu s ddetmi, ze sa s nimi hra cele dni a tak, atd… trochu som mal podorzenie, kdyz mi to deti pred mesiacmi hovorili, ze sa viac menej hraju casto z PC, maju asi dve ci tri konzoly na hranie hier, viete co to znamena? Ze staci dietatu dat vzdy novu hru, a mate od neho pokoj, za mesiac zase kupit novu, 30 dolarov… Predtym sme sa o to delili dvaja, viem, ake je narocne dat decku jeho cas, co potrebuje od raodcov, I preto potrebuje dvoch – pretoze to jeden nezvlada, preto sme to shankou sa delili predtym o vsetko v tomto ohlade… Preto som nakoniec I ja prestal pracovat pre velke fimry, s tymto nasim cielom, a dal sa full-time na podnikanie, teda zivnost, aby sme boli flexibilny… Prave kvoli detom. Uz mi je tiez o to viac jasne, ze deti su vychovavane chuvou, americkou, ktora nema ani ponatia, ani paru o niecom evropskom, o nasich inych zasadach, vychove deti… proste konsum nad konsum. Tiez vic chapem, ked som videl poreklad hanky z tohoto obdobia, ze mal dalkeo k perfektnosti, a preciznosti, z emal vynechane vety… Nema cas to vsetko stihat, kontrolovat, byt do piuntiku odsledna, ako bola predtym… Proste ma toho viac, ako by si priala. To je novy prvok v tom, co si skladam z tych criekov, ako zila Hnaka s demti tu, a ko ziju nase deti kvoli tomu dnes… Ked si vybavim ,ako unavene vyzera, tak je obrazok kompletny. K tomu sudy, kotre neche konecne ukoncit… A cely obrazok je skoro na taniery… Ked tera napisem, ze si skutocne prajem, aby bola na tom Hanka lepsie, tak si pomyslite, ze ju milujem, a chcem, aby sa vratila… To nie. Ja jej jej stastie, po ktorom v amerike tuzi – prajem. Ale cely jej zivot, stres, sposob zivota sa tiez odraza v nasich detoch… V ich zivootch. Nemusi “jej stastie nicit stastie nasich deti” – a mna” tak nejak v globale…

Ked si k tomu zoberiete, ze Hanka naviac systematicky deti tlaci k tomu, aby zabudli na svoje korene, cestinu, Cechy, integritu… Nedivte sa, ze proti mne stoji moja dcera Nina s nenavisotu v hlase hovoriaca o cestine… Kto je schopny taketo nieco robit? Nie su predsa vsetcia ludia hrdy na svoje korene, z laskou si neschovavaju par malych veci zo svojej minulosti, neprenasaju svoje pribehy, zivot na dalsiu generaciu, nezachovavaju tradicie, jedla, zvyky – len aby to prirodzene preniesli dalej, aby sa zacovalo kontinuum? Nase deti nemaju byt hrdy na svoju minulost, krajinu, v ktorej sa narodili, jeden stat, potom dva, odkial su ich rodicia, maju mat tuto cast svojej minulosti vygumovanu, vymazanu, brainwashed… kto z vas to robi so svojimi detmi, vnukmi? Urcite sa podelte s Hankou, aby vedela a videla, ze nie je sama v tomto ohlade. Je mi z toho smutno, ked vidim, dozvedam sa krok za krokom [nic pre to nerobim], ako sa informacie u mna zbiehaju, ked tie male kusky damvam dohormady, aby som porozumel Hanke, nasim detom… Mam sa divit, ze je Hanka vsetko ostatne, len nie stastna, ako pozorujem? Nedivim sa po otm, co som sa dozvedel tie posledne informacie, kusky puzzlu. Mnoho ich vsak este v zivote mojich deti chyba, o com neviem, ako zili, co robili, aby som s apokusil pochopit, preco su taky dnes, aky su, a opat sa s nimi skamaratit.

Vysledkom je, ze makta deti radsej necha deti s chuvou – ale urcite ich nedovoli aby boli deti s otcom vlastnym, ktory ma cas, cely svoj cas tu v USA len pre deti, ktory presiel polku sveta kvoli tomu, “preplaval ocean” vsetkych prekazok, ktore mu matka deti nakladal – a stale kladie – do cesty – len aby ich videl, pocul… a bol s nimi par hodin, pocita minuty, a za kazdu je stastny, aj ked vie, ze potrebuju byt spolu 100 krat viac, aby sa ich spolocny cas upravil… to vie I Hanka… Tam sme. Tam je dneska Hanka, vo svojom “bezmedznom usili vratit detom otca, reintegrovat deti k nemu…” ako je nikede na sude americkomc rozhodnuti – slova bohuzial len pre Hanku stale…Na ako dlho to vidite, tu reintegraciu Vy? Rok? Dva? Pat? Desat? S tymto pristupom Hanky to je na desat rokov… Bohuzial, “prirodeznu reintgraciu”, to uz su deti dospele, a statistiky hovoria ale, ze ked su tak dlho vedene proti svojmu jednemu rodicovi – nemaju uz zaujem sa velmi vratit s nim do normalneho vztahu, ved ho vnimaju tych desat rokov ako “obludu”, co im druhy rodic serviruje tisickami roznych sposobov kazdodene k ich hamburgerom… Ved kto by mal zaujem sam vidiet, prist k “oblude”? Tam sme dnes. Bohuzial. Myslel som, ze uz je Hanka inde, ze konecne sa v nej nieco zmenilo…

Zatial mam len otazky, preco sa Hanka nestahuje do dallasu hned 1 Aug. ako hovorila, ked ma v rukach dopis – ja tiez – predlozila ho sudu – kde sa hovori, ze ju Tizoc Intrnational potrebuje mat 1. augusta v Dallase… Firma neodpusta oneskorenie – [pokial nie je nejako do toho sama zapletena, alebo pokial jej – tejto konktretne - za to Hanka nestoji… ] Uvidime. Tizoc ma co povedat do toho, ze skryval predo mnou Hanku, ked som deti zufalo hladal, Hanka ich “pouizila” vtedy proti mne, aby ju zapreli, ked zmizla na konci roku 2001, a mne povedala, z e deti do dospelosti neuvidim, na moju priamu otazku, mi klamali, ze Hanka tam uz nepracuje… Ukazalo sa, ze pracovala I nadalej, len ju “vyslali” do New Mexico… Pan President Tizoc International mozno este bude mat moznost svoje lzi na sude skor ci neskor obhajovat, aj ked buyy som nerad este oslovoval I jeho, staci, ked sa ne neho pozriem jedneho dna, kto mi to klamal do oci… Samozrejme im Hnaka povedala len to, co sa jej hodilo, a ani pozdejesie im neukazala dopis od Ceskeho helsinskeho Vyboru, ktory monitoroval pripad, ze deti uniesla, preot je to Hagksy pripad o medzinarodnych civilnych unosoch deti stale tu…

Viem uz ale s istotu jedno, ze si Hanka urcite nepraje, aby som videl deti v Dallase, a ze mi bude klast dalsie obrovkse prekazky, az sa tam dostanem. Dalsi clovek v Dallase,, mi zisitil z verejnych informacii dostupnych, behom par minut, bez toho, aby om ho o to poziadal, dalsie miesto minuleho pobytu mojich deti v Dallase. Hanka mi ziadne to miesto nepovedalal – a to ani teraz, ked som si ho prial vediet, aby som sa mohl ist nadychat ich minulosti, pochopit, kde a a ko zili… Ani ziadnych ich klubov, kde hrali hokje, tnacovali atd… Ze vraj je na to este “prilis brzo…” Aby mi to pomohlo sa k nim vratit v ich dusiach a srdciach. Sice Habka povedala, ze “nema rpblem mi tie informacie dat” do oci pred david lavinom – bohuzial zase su to len jej slova, slova, slova - askutek utek… Nic neviem, kde zili tri roky, kde chodievali… Tiez Hanka hovori, ako ma informuje o detoch. Uz sa tak nestalo cely cas, co som tu. Polsedny mail Oznaceny “Info 11” z 24.6, teda viac ako mesiac… Dobre pri tom vie, ze mi deti nic nepovedia – lebo im to tak nariadila, ci vedie ich tak, aby som sa “nahodou neieco nedozvedel”, proste ma tym tyranizuje… – takze neviem ani co robia, co robili vcera, pred tyzdnom, kde boli na prazdnianch od 15 maja do dnes… Trapenie, tryznenie ludi? Alebo chcem vediet tak vela? Vy by ste nechceli vediet nieco o svojich detoch, aj ked idu len na pionierksy tabor, ci k babicke, co robia, s kym su? Tak zlvastne informacie chcem o s vojich detoch? Aby som sa o tom s nimi potom mohol rozpravat? Aby mi to pomohlo s a knim dostat blizsie? To su fakta. Nic neviem. Hankine extremy medzi tym, co hovori a co robi zostavaju rovnake, alebo snad sa este zvacsuju? Ze neviem stale velkosti deti, siat a topanok aby som im mohol nieco kupit v CR? Divite sa? Ved ked niekho chcete trapit, robit mu napriek – tak si najde kazdu prilezitost, aby tak robil, nie? Da sa to urobit v kazdej jednej veci ohladne deti, v kazdom riakdu, slove, cine? Ako vidite, da. Ako to nazvat, co mi Hanka robi, schvlane naschval? Nenazvem. Nemam uz sil ani na to.

Vcera som zas e videl deti, 1 a pol hodiny, po sieste, predtym ale uz v Utorok, zase az po 4 dnoch, je to malo, zalostne malo, potrebujeme viac byt spolu…

Vcera to bolo po siesty krat, isli sme hrat minigolf. Predtym som sa snazil len byt t votm parku, aby sme sa neroptylovali, aby si na mna zvykli, aby sme interagovali viacej, aj tym mlcanim… Predtym este im v Utorok sme boli v tom parku u hostelu, “piknik” styl. Kazde nase stratnutie nakoniec prinesie par momentov, ktore si malickymi krockami k normalizacii. Zbieram ich ako perly, malicke poklady, ktore m I davaju vieru v tom, ze sa nam to podari nakoniec. Par tych peral, drahokamov peknych cvhil s demti uz mam… Znova jasne a jendoznacne opakujem, ze jediny clovek nam brani vtom, aby tych momentov bolo tisivkrat viac – je to Hanka, tazko sa mi to hovori, pise, viem, je to tvrde, nedivim sa, ked ma za to zeny, matky nebudu mat rad… Ale su I take, co by hank “nejrdeji vyskrabali oci” za to co robi… Ale je to tak, nemozem si pomoct. Nevysadne Hanka zo svojho Jeep Liberty 3.7l SPORT, nepride, nepovie “Ahoj”, “Hi”… “zde mas deti, prijdu za dve hodky, neco si mezitim nakoupim… Deti, mejte se fajn s tatou/otcem a uzijte si to, vite ze za chvily zase odjede brzo… A poslouchte, anezlobte, tak pa deti…” Vite co takova zprava pro vnimave deti znamena? VSECHNO! Pro zacatek by stacilo I to “Ahoj” aby slyseli, nebo jen aby vysla z toho Jeep Liberty 3.7l SPORT a kyvla hlavou, ale prisla s detmi az ke mne… Je to tak nemozne lidi, ptam se? Co tomu muze branit dospele zene, ktera miluje sve deti – aby tak ucinila? Jak to nazvat? Jejich pristup ke mne by se otocil o stoosmdesat stupnu, pokud se mylim, panover psychologove a terapeutove, opravte me, rad se necham… Zatim mn e nikdo v tom neopravil a z tech malych veci, kdyz ja mohu ted rici detem, ze “maminka se mnou se potkala”, vidim, jak deti positivne reaguje, nejsou tka agresivni... Ne, neudela to. Vcera taky, stejne, matka vyklopila deti do naruce Paula ktery mi je pak “donesl”… Co vidi deti – to pak dealji. Vcera mne presli jak malinu zase na zacatku, jako bych nebyl, neexistoval stale, ani jeden neodpovedel na muj pozdrav… Dobry zacatek, pomyslel jsem si… Vztycil hrde hlavu a nechal se dal urazet a ponizovat… Myslic na lespi casy, az nam je vesmir da jednoho dne…

Ale nakonec jsme meli par hezkyvh interakci, za ty jsem vdecen, to ostatni potrebuje cas, jenze ja potrebuj I ten cas doslova a do pismene “ukradnout”, protoze Hanka jej “dobrovolne” mne a detem neposkytne, pokud ji k tomu soud nedokope… takze jedine prez soud I nadale, za kazodu malinkou vec, ajko cisla bot deti – sou, jednani, tisce dolaru, ja, hanka…

Na zacatku nikdo nechtel psat skore na minigolfu, tak jsem se toho ujal. Pak si Nina uvedomila “vyznam” tohoto, a slusne me pozadala, ze to bude delat ona… Byl jsem rad, netusic zadnou zradu… Ale oni josu uz tak na tom spatne, ze se chovaji skutecne “nenormalne”… Az pak jsme si uvedomil, ze Nina to vzala proto, aby mohl “svindlovat” s cilsy, skore, jako minule… Bylo to smutne. Nina to delal opakovane, Adama zase musim pochvalit, a beru spet, ze to delali obaA”, adama jsme sledoval a dal mu moznsot “svindlovat, menit skore, lhat kolik mel – neudelal to ani jednou, byl jsme na nej potivchhu hrdej, apk jsme mu to naznacil, a nokonci mu to jasne a otvoren rekl,a pochvlail jej za to, ze hral fair… Za to Nina ne, to me mrzi, protze jake morlani hodnoty v sobe pestuje, jake dusevni problemy, a vztashove ji cekaji v jejim zivote, kdyz ve svem usili “aby Oco nevyhral” jen, bude sobe “ipravovat skore smerem nadol, a otci psat zase vic? Byl jsme moc milo prekvapen, ze dokonce I Adam ji jednou dvakrat upozornil, co dela, a to v obouch typech priapdech… Proste nebyl ochoten se podridit Niny manipulaci, o kteoru se pokousela, hledajic Adama jako sveho “svedka”… Adam byl fair. Prekvapil mne. Jjeich male dialogy tohoto typu sjem nekomentoval, nechtel jsme prilevat na ohen… Ninu jsem opakovane upozornil, slusne, s rodicovskou autoritou, kdyz jsme zjisitli ze lze… Taky mne potesilo, ze to alespon vzala, videl jsem na ni, ze se sice zlobi, ale ze je si vedoma, ze dela spatne. U toho jsem zustal. Udelala to znova. Nevadi. Chce to cas. Jen jej ziskat, pomozte mi nejak, potrebuji hodiny byt s nimi, presvedce nejak Hnaku, co dela pro nase deti – at konecne zmeni svuj pristup - a udela dnes jednoho dalsiho cloveka stastnyho – a zitra dve krasne deti zdravymi dospelymi – vlastni deti. Jeste jendou Nina akceptovala uz moji autoritu, jako alespon dopseleho cloveka, pokud nereknu ze otce… Bavili jsme se s Paulem na necem, ohledne deti – a Nina po ousku poslouchala, pak nas opakovane prerusovalal, pak chctel a vedet vic, protoze to bylo o nich… Slusne jsem ji rekl, ze to se bavime o “dospelych vecech”, dva dospeli, a ze to neni poro jeji usi, tak neco, slusne… Paul mlcel, nechal to na mne, schvalil, co jsme rekl, byl jsme rad, ze do toho nezasahoval, snazi se, zacina chapat woco tady jde… Nina to prijala, neodmlouvala slovne – ikdyz v body language ano… Bylo to temer na konci celeho setkani, byl jsem rad…

Ne neobvinuji svoji dceru Ninu z niceho. Dokumentuj I stav, ktery je hrozny nekdy v tech miniinterakcich, co mezi nami probihaji… Nemuze byt dnes lespi, zavrzeni je stransejsi nez rakovina pro mne ted, nikdy bych tomu neveril… Deti jsou obrazem matky dnes, o tom neni pochyb… Dokud si nenajdou vlastni nazor - a to jen vekem, v dospelosti nakonec – tezk o se neco pzmeni, pokud se nezmeni jejich “vzor”, Hanka, vlastnmi maminka v tomto ohledu… Vsechno co Hanka dela vuci mne – je videt v jednani deti, maji to napsano na celel, proto temer nemusim videt ci slyset Hanku, vidim ji prez deti… Mylim se panove psychologove a terapeutove? Opravte me…

Nina je vic zavrzena dnes nez Adam. Adam zacina pomalu pouzivat rozum, ma jej logikcy vic, 13 lety kluk, vstupujici do puberty… tri roky rozdilu je videt mezi nimi. Jeho puberta se uz projevuje, to taky vidim, ze ne vse mohu pripocist z jeho “spatneho chovani” vuci mne jen odziceni, zavrzeni… Chtic,nechtic dava pak ve svem bodylanguage, ale I slovech zejmena vuci Nine najevo, ze “neco je jinak”, nez si preje Nina, nebo dokonce I jinak, nez se jako nasledek chovaji oni… Hanka jim evidennte ruznymi spusoby natloukla do halvy, ze jsem chtel deti zabit, samy mi to rekli, I kdyz mi nerekli, jak na to prisli, bylo jasne, z eje to od Hanky, maximalne od jejich rodicu… S timto handycappem tedy bojuji na jejich strane… I kdyby to tisikrat byla pravda – nejsou to slova pro deti, co maji slyset. Ze to neni pravda, vi jen Ten nahore a Vesmir… Vyrovna si to, jak uzna za vhodne.

S Ninou jsme meli postupne na tom golfu nekolik dialogu, malych, obycejnych, nevinnych, “o nicem”, kde jsem jeden druhemu nekdo se enco zeptal, pak nedko z nas rekl “dekuji”, anglicky, striknte za tim zneuzivaji to, z eme nuti mluvit anlgicky na ne, ne cesky… predstavte s I, jsem jediny cech z deseti milionu], z kterym nebudou mluvit cesky, z kazdym jinym by mluvili… makta je v tom podporuje, tech tisic duvodu jsem uz naznacil, z e si je najde…

Byl jsem za kazdy ten malinky slusny dialog s Ninou vdecen, myslim, ze si ona ani neuvedomila, jaky pokrok jsme dosahli, I prez vsechnu jeji vnitrni snahu “skodit” nasemu vztahu za kazdou cenu… Vidim ten rozdil ted, moc to vnimam, prozivam, – i mezi Adamem a Ninou… kazdou sekundu s nima se snazim venovat celou svoji mentalni energii jim Nina ve sve male hlavicce premysli u kazde me vety, hned a okamzite, jak by ji vetovala, mne shodila, proste skazila to, kazdou malinkou chvilinku… Zatimco Adam vice ci mene – se radeji rozhodl se mnou prkatikcy nekomunikovat, takze na vsechno odpovi radsi “I don’t know”, “who cares”…… Citite ten rozdil? Tam uz me znalosti konci, cim to je, a proc je to tak, jeslti se tam projevuje I rozdil mezi kluky a holky, nebo je to I vekem… Ale je to tak… Hlavne u Niny se mi to nelibi… Z jeji rozboru presonality, z dostupnych veci, co mam, co byl ovyhodnoceno vyplyva, ze je daleko vic citliva nez Adam… Co to asi z 10 letou holkou udela dal, kdyz je jeji citlivost tak “nabourana”, ztvrdne, zhrubne, zchladne, proste se obrni? Nebo to jednoho dne pak v ni propukne, nejak? Jake to bude mit nasledky na jeji psychiku kdyz je ted nucena byt tak tvrda, a dokonce tomu veri, ze to tak ma byt? Se I dohlednout, co vsechno to muze pro ni znamenat, kdyz se tak velmi zmeni oproti sve prirozenosti, kdyz je ve stavu, co ji neni vlastni… Co delat? Warshak doporucuje jasne terapii, omezit styk se ZAVRHUJICIM rodicem, tedy tim, co to zpusobuj, co nedel nic proti tomu, aby to prestalo… N aopak, intensivni kontakty se zavrhovanym rodicem, aby se to upravilo cim driv… No jo, ale tomu Hanka brani, a me spolecne terapii s demti deli tech 6.000 mil oceanu – a nedostaek penez, abych tady byl… Ziskat povoleni k praci? Tezke. A navic? EmHanky proti tomu, kdyz me bude I nadale pomlouvat po amerikcych uradech - oto tezsi… Nezapomente, ze amerika stale bojuje svoji svetovou vlaku s teroristy, zbranemi hormadneho niceni a vice mene nakonec s celym svetem, nebo ve jmenu celeho sveta, jakkoliv to vezmete, a mysleni americanu je paranoicke, jak mi rikaji I samotni pamericani, jak jsme vam psal…

Jeste vam popisi jednu prihodu, z meho pateho setkani s detmi, v parku… taky uz tam me Adam jendou podrzel, kdyz Nine jinymi slovy rekl, ze at toho necha, kdyz zase na mne utocila… ne ze by byl na me strane ovsem… Ale ne to jsem chtel rici. Snazim se detem rikat veci z nasi spolecne minulosti, neco, na co by jsi molhi spomenout… Doporucuje Warshak, snazil jsem se o to uz pri prvni navsteve deti v USA. Tak I ted, tuhle prihodu jim predkladam vice krat, ale obycejne mne umlci hned na zacatku, ted ne, z nejakeho duvodu, dosli jsme dal… taky jim vic mam moznost rici, ze nas vztah nei “normalni” ted, a ik kdzy frflou, alepson mne aktivne neatakuji v tom uz velmi.

“Nina pamatujes, jak jsme hrali ty hadanky, jaks mela tu hadanku o mne?” Nina ze ne, ze jsme si to vymylslel, ze se to nikdy nestalo, rekla jako bycejne, kdyz jsme se o tom cvhily bavili… Ma rad tuhle prihodu, rika mnohe o nasi rodine vtedy v ruznych souvislostech reknu Va ji. Jendou si ji mozna prectou nase deti…

Kdyz jsme jezdili autem na dlouhe cesty, na slovensko ci do evropy, s detmi jsme hravali za jazdy hry ruzne, aby se nenudili… znate jak je to s demti v aute, jak je to nekdy tezke jit nekolik hodin s nima… Jedna je, ze si nekdo vymysli vec ci zvire, a my mu davame otazky, na ktere on/ona rika jen ano ci ne, az dokud neuhodne… Nina mela asi tri roky, a asi Hanka si vymyslela neco jako – je ted mi vypadlo to ceske slovo – panbozkova kravicka, lienka sedmobodkovana, to je po slovensky, no uz vite, ja si vzpomneu… Proste ze je to cervene a leze to po travicce”, tak nejak jsme to uz meli castecne jasno v tom, a na to Nina bez pripravy vybafla na nas: “Jelen”! Vsichni tri my zbyli, jsme se zacali strasne uprimne a spontanne smat… na coz se Nina zas e strasne pro jistotu urazila ve svych trech letech, znate to… Tak se to samozrejme urovnalo za par minut, ale jeste dlouho jsme to s Hankou usmevne rikali ruzne ve spolecnosti… Adam taky, ten uz tomu rozumel.

A tak pozdeji jsme to zase hrali, ted to byl o doma, u nas vkuchyni, v Hornich Pocernicich, a Nina si vymyslela hadanku, to uz ji bylo 4 ci pet, tady je:

“Ma to bryle, nosi to kufr a mluvi to slovensky, co je to?” ;-) Odpoved byla pak jeji, ze “Oco”, kdyz jsme vsichni rikali, z enevime ;-) Tak krasne hezky “si mne Nina popsala, v tom roku 1997/98 cca. Tak jsme rano odchazel a vecer prichazel obycejne. Ano, vjeji hadance bylo, ze mluvim slovensky… Ano, prkatikcy jsme na nich mluvil jen slovensky v te dobe, od jejich narozeni. Hanka cesky, noi problem, deti na Slovenku taky vzdy zacali mluvit s babickou a dedeckem slovenksy sem tam slovo, vetu… cim dele tam byli…

Ted tady je velky issue, problem jazyk, jak s demti mam mluvit, jak jsme psal. Nina zaryte a presvedcen tvrdi, ze “slovennsitna s eji mnikdy nelibila, ze slovo :Oco” nemeli rady atd atd”…

Znate neajou pomixovanou rodinu v cechach ci na slovernksu, kde by mezi rodicmi a demti byl problemem, kdyz deti a rodice, nekteri z nich mluvi cesky a nekteri slovneksy? Nebo ze by kvuli tomu rozdmychavali narodnostni vasen nebo jak to nazvat? Ze by dite nerozumelo jednomu svemu rodici, protoze na nej mluvi cesky, resp. slovenksy? A znat nakonec nekoho, kdo by po rozvodu z toho udelal takovouto nationalistivckou vec, aby deti nemolhi mluvit na sveho vlastniho rodice a to ani v jeho rodnem jazyku, at jsou uz duvody jakekoliv? Ja si dnes preji detem v maximalni mire zachovat jim jejich puvodni indetitu, cestinu, cechy, jen aby na to nezapomneli, nosili si to nekde v sobe, nic vic, nic min – I kdyz ja jsem puvodne ze slovenska, netlacim to tam uz… deti mi rozumeji, kdyz ted na ne mluvim 99procentni cestinou, co nerozumeji, jim jsem schopen vysvetlit jinymi slovy, ale to uz neni moji “spatnou cestinou”, ale tim, ze jsou z CR dlouho, tak vsechny slova nevedi, resp. si nepamatuji… deti pry I ctou cesky, a samozrejem tak mluvi se svojimi prarodci Barcalovymi, bez problemu, jsme presvedcen, ze na telefon je nezadaji, aby mluvili na ne prarodice anglicky… citite tu stransou vec co se tady deje? Jak jsme tim pokorovan? Navic, snazim se to delat I proto, ze cestina, resp. slovencina patri k nim a ke mne, k nasi spolecne minulsoti, proto tam vzdy neco zamycham, do me “povinne anglictiny”… –aby se jim neco nejake naznaky, vzpominky objevili… Uz reagovali I na to, jsem rad, za kazdy moment jejich reakce, kdyz s ejim neco tam zaryva, co a jak bylo… proto to delam… taky, nejsem schopen leckdy vyjadrit mnohdy to co chci rici tak jasne v anglictine.. deti s e mi pak posmivaji, a taky rikaji, ze “nejsou mi ucitele”, kdyz jsem jej poprosdil, at mi pomuzou se slovickem, prelozeji to do naglictiny… Hanka vsechny ty duvody vi – zase neudela nic proto aby se situace stale normalni, naleznouc tisice duvodu proti radsi… Zbavit deti lidske integrity? Jak strasne… Umluva oi pravech ditete o tom taky mluvi [jazyk, stat puvodu, prarodice, srisi rodina…] – ale USA ji nepodespali… A co tak jen obycejny lidsky sedlacky rozum? Delai by jste to to VY/Kdo? Podelte se znova s Hankou, urcite bude rada, ze neni jedina, co tak dela…

Myslel jsem, ze si dnes, alespon v nedeli v klidu napisi par stranek, co se deje, a poslu Vam je. Neda se. Musim delat, jako vcera, uz vcera jsme chtel v klidu psat, maily prichazeji, lidi se ptaji na informace, snazi se pomoci, oragnizuji, zadaji dalsi informace… Ted je mym prvnim ukolem Dallas, Hanka to zase skomplikovala tim, jak nechce jasne rici kde a kdy odejde odtud, snazi se z toho udelat zas ekovbojku, rekl byvh na zaklade minulych zkusenosti, citim, z e ma za lubem, abych se do Dalalasu vubec nedostal, resp. tam deti nevidel, I kdyz doporuceno GAL, budu prijemne prekvapen, kdyz to nevyplave na povrch pri jednani nasich pravniku pristi tyden ohledne toho court order, to bych byl skutenc moc prijmne prekvapen, kdybych se mylil… Vite, ze si ohledne toho, co se tady deje, nekdy strasne preji, aby s e mylil, a aby to, co si mylsim, ze se stane, nebo se prave deje, co dela hanka, abych deti nevidel, aby nebyla pravda, aby se to nestalo, aby to tam nesmerovalo, aby to tak nebylo jak bohuzel, I prez veskere me usili – nekdy smeruje? Mezitim co pisu tech par stranek, snazic s e u toho vytridit myslenky, co vsechno se udalo, deje – a si taky udeje – odpovidam na maily, pracovne, zejmena ohledne “veci Dallas”… opet nemohu nic a nikomu potvrdit tam, jsem uplne zavisly na tom, kdyz Hanka prestehuje nase deti do Dallasu –a kde presne. Uz dnes je jasny, ze to muze byt alespon na tri ruzna mista, ktera se pak lisi svoji soudni prislusnosti… ach jo!

Nina mi dnes rika z e si pamatuje vsechno “od kolisky”, to kdyz zduraznuje, ze tedy co rikam, neni pravda… Klasicky symptom odcizeneho ditete, iracionalni zduvodnovani vlastniho chovani… Kdyz jsme se bavili o “tom ocovi v brylych a kufrem”, tak tvrdila mi do oci, ze se to nestalo, ze jsem si to vymyslel, Adam sedel na houpacce vedle, sledoval to, apak, kdyz Nina na nej ze at rekne, ze se tak nestalo, proste at ji to odkejva – neodkyval. Dal jasne najevo, ze se tak stalo, ze s tou hadankou to tak bylo... Nepokracoval jsme dal, byl jsem rad, ze se Adam zachoval po dlouhe dobe taky jako fair chlap [to bylo pred tim minigolfem…]. Chtel jsme Vam taky rici, ze jsem na sve deti moc hrdej, ze stale za ne udelam cokoliv, bez ohledu na to, co mi dnes delaji. Neni to z jejivh hlav, same se ji mto tma nedostalo. Jsou obeti. Nastroje zloby a msty. Do kdy jeste?
Uz to na nasi navseve v parku taky vypadalo, ze se tam neco strhne, byl tam nejakej opily mexiakaenc, trochu se tam rvali s dalsimi, ne ze bych byl rvac, ale uz jsm epremyslel, co a ajk, kdyby zacali otravovat nas, deti…

Potkal jsem tady jedneho polise, policajta… Prvne, kdyz jsem sli vecer z toho koncertu na verejnem prostranstvi [Homage to Bee Gees…], jak jsme Vam psal. Cerne tricko, napis Albuquerque Police, kratasi, frajer, siroka ramena, blondak, vysoky jako ja, neco prez 180 cm… Za pasem mobil zahackovanej, v pouzdre, v prave ruce na voditku psa velikosti vlcaka,, ale bileho, rasu neznam. Policejsky. Presne pred nama uprostrred central, plno baru kolem, se zastavil, a slusne domluvil jednemu mladikovi s lahvi piva v ruce, ze na verejnem prostransvti se nechlasta, ze at to vylije nebo zahodi. Stalo se. Odesel. Pak jsem jej videl z a par dnu, kdyz jsem pred navstevou deti jendou odpoledne se prochazel po Central a nakukoval do restauraci, abych vedel, kde bych mohl vzit deti misto McDonaldu. Sel zase kolem. Ted bez psa. Vsiml si mne, jak tam okukuji, tak ze “if you need help”, “no” a “where is your dog”, ze dnes nema doga, tedy psa sebou… nebyl ani ve sluzbe, jak jsme pochopil, tricko ted nemel to policajsky, jine… ze odkud jsem, ja ze z cekrepublik, on ze jeho predkove z finska, podal mi svoji lopatovitou ruku, stisknul, prezil jsem to, ale jen tak tak, proste chlap jak ma byt, darmo jsme ja vypinal svoji astenickou tintitkovskou hrud… ;-) Tak jsem se jej zeptal, ze kde ma pistol, protoze jsem ji nevidel u nej ani tehdy, kdyz byl ve sluzbe, pak jsme se o tom bavili sklukama… A on na to jako spravny maco [s hackem na “c” prosim], tak nejak blahosklonne, ze byl sest a pul let u marinaku, az e teday abych chapall, ze tu bouchacku proste nepotrebuje, “OK”, ja taky blahoskolnne, jako ze rozumim, taky maco [s hackem nad “c” ;-) ] jsem mu odvetil… prima chlapik. Pak jsem jej zase videl na obchuzce, zas nechal sveho doga odpocivat, daval si hamburgra na Central a kdyz jsme se spolu zastavili tak zacal “mens talk”… Mike se jmenoval. Dobry chlap. Mle svoji praci rad, co delal, bylo na nem videt.

Taky jsem si vsiml, ze deti obycejne kdyz prijdou ke mne, tak s kelimkem od “burger king” nebo neco podobnyho, je to fast food konkurence k mcdonaldovi… Evidente tam chodi casto, jak jsem pak se dovedel o tom, jak se zda, ze Hanka je busy, tak urcite je to jejich dnes uz standradrni styl zivota, patrici k tomuto konsumu, ne jen jednou za tryden ci dva, ci mesic, jak to delaji rodice s demti u nas snad... Jsem presvedcen, ze jim Hanka vecer samozrejeme neco uvari – ale prez den honicka, deti jsem, deti tam, preklad, chuva, dalsi krouzek… Fast food urcite mnoho vyresi v tom shonu, to urcite... Sam jsem se rozhodl, ze deti do fast foodu bravat uz nebudu, maj I konsumu I beze mne dost. Budu se snazit jim ukazovat alepson trochu aletrantivu v tom, co se da, jak se da… mam pocit, ze zatim, kterym jsmerem to jde – nemamj imoc na vyber, at si jednoho dne vzpomenou alespon na neco jineho, nez konsum spojne s mekdosemi.

Vcera, kdyz jsem cekal na deti pred minigolfem, tak jsem pul hopdinu mluvil s majitelem. Dobrej chlap. Koupil to cca v roce 1998, miniatur golf ma temu New Mexico, proste takova vlastivedna proichazka, zmenseniny znamych pamatek, bylo to hezke, Nine se to libilo, obdivovalla to. A s tim chlapem jsme “vyresili” “mnoho svetovych problemu”, pocinaje “kdo vlasnte volil Bushe”, prez krizi z naftou za 100 let, po sucho a monzuny v Albuquerque, [prijdou za tyden pry…] az po nedostatek vody ve velkym americkych metropolich jako je San Francisko, plytvani vodou v Las Vegas I americke firmy INTEL, pry spotrebuje sama denne, nekolik milionu kubiku vody [!] jen v usa nekde, wow! Golf jej pry nezivi, dela I dalsi veci, co to nevim… Bylo videt, ze t odela s laskou… Taky rikal, z e americani uz nevyrabeji vlastne nic, ze neprodukuji zadnou hodnotu pro sebe, svet, ze v McDonalds delaji ty nejhorsi socialni vrstvy, ze ani mekdosove, ani wallmart se o lidi vubec nestaraji, myslim tedy zamestance… Je to videt, v tom mekdosovi urcite, ve wallmarte jsme ted jeste nebyl, co tam, minule t o bylo tak ruzne, jak se tam o mne jako o zakaznika starali… to vite, kdyz jsou tam nizke platy, tak kazdy udela jen to, co musi, nic vic, znate to z prace, ne? ;-)

Viete, vobec Hanke nezavidim, po tom, co som sa dozvedel, ako teda zije, ci zila, tu v ABQ, je mi luto nasich deti este viac… Matka sa musi postarat och zivobytie tu, teda pracovat, je na vsetko sama prez den, musi platit chuvu, kdyz musi do prace, za klientem, co s detma, pak je odvezt, proste honicka az na pudu.. Stale poctive vozit nase deti na vsetky kruzky, tanecky, golf atd… To, ze ji laurenzo dava penize na soudy, nebo neco navic – myslim ji nevytrhne. Prachy jsou jen prachy, v jeji tvari jsme videl, z ema toho “plne bryle…” u davida… ale to je napsane jinde, nebo bufde… V projekci par let vsak pred nami terapie deti v cene nekolika tisic, monza desetitisc doalru, dalsi desetisice na soudy – pokud t o konence neprestane, o oco se zoufale snazim… tady v USA I v CR. Kam to vede? Do kdy? A proc vlastne? Kvuli jedne jedine veci, ktera je jasna nad slunce? Ze otec ma pravo byt v zivote deti stejne, jako matka, resp. ze oba rodice maji pravo – a povinnost vychovavat sve deti? Naco jsou zakony, kdyz se nedodrzuji? A nejsou schopny o tak jasnych vecech udelat jasno a poradek? Jen aby meli pravnici co delat?

Vim ze nutne potrebuji tech desetisic dolaru pro deti na terapii. Nebo alkespon pet. Jak jsem Vam uz psal o tom uctu, uz jsem to dotahl alesopn v myslenkach trochu dal. Protoz e je evidentni, ze Hanka ani penize nasi rodinee firmy, [ani zadne jine] co meli jit detem a jen detem –na jjeich terapii neda. Nebo aby prodala sve tricetitisicove auto za dvacettisic, a koupila si auto za desetisic, a to dokonce nove, jne mensi, ci ne tka honosne, protse ala fabii tady nebo neco. Ten rozdil by dala na terapii, kdyz uz nechce za zadnou cenu dat nasi firmu, alespon muj podil, co jsem ji na to dal, [8.000 x 4 roky = 32,000 USD] resp. me o ni obrala pod podruskou prave tohoto… kdybych ji mel, nevahal bych ani minutu. Hyundai Accent tady stoji kolem 8.000 USD, novy. Toyota Corrolla kolem desetitisicu, takze by to nebyl problem, jen kdyby Hanka trochu chtela a zalezalo ji na tom, aby deti byli cim driv v norme znovu, “zkamaradeny s otcem”…

Taky je tady neziskovka, jmenuje se United Way. celonarodni Je to takova velka nadace, ktera shromazduje penize od lidi, a”prerozdelovava je” pak do neziskoveho sektoru. Nekdy se da pod ni zridit ucet, ze tam muzete vkladat penize presne pro nekoho, nebo pro konkretni ucel, duvod. To mne napadalo pri koukani se na nejakou podobnou vec v TV, kdyz nekto otevrel ucet za tim ucelom pro nekoho pod United Way kridly. Pokusim se tady otevrit takovy ucet, aby lidi na to davali penize – na “terapii Adama a Niny Kizakovych…” Nevite, kdo by takoveto neco mohl delat v CR? Potrebuji tuhle prekazku financi nejak prekonat - a vydealt 300.000 jen na terapii deti by mi trvalo pri soucansem stavu tipuji alepson 5 let, a to deti nemuzou cekat. Na Hanku jsem prestla spolehat, pokud tu terapii nezaridim – a hlavne nezaplatim ja – nic s e neudeje, deti budou odzizeny I nadlae a trpet jako ja…. Navic, driv nebo pozdeji budu muset u te terapie byt, musi byt mezi mnou a demti, aby terapeut videl nasi vzajmenou interakci a mohl na tom budovat. To znamena, byt zase za mesic ci dva, cim driv, v dallasu. Snad uz v rjijnu? Za co ale? ale za sebe neprosim. Ja si na tu letenku nejak za dva-tri mesice zase vydelam snad, do dallasu by to taky melo byt trochu levnejsi nez do ABQ…. Uvitam tedy jakekoliv napady, jak mi pomoci “sbirat penize” na terapii nasich deti, ano je to spatny, kdyz jsem nucen o to taklhe zadat, jinou cestu vsak dnes nevidim. Hanku musim nechat jezdit v jejim Jeep Liberty 3.7l Sport, z prestiznich duvodu. Je to vec spolecneske vrstvy tady, kdo se jakym autem vozi, chapu ji - I kdyz ja bych to za ten hyundai vymenil z fleku… Dokud se v ni vsak neco nezmeni – o to tezsi a desli bude terapie deti, a o to vic penez na ni budeme muset ziskat a dat nakonec…

Jo, jeste jedna malickost u toho golfu sdemti vcera… Na te karticce, kde jsme psali skore, byly zase kolonky, ze kdo hra… Kdyz jsem to zacal vyplnovat, to uz Nina se hlasila, ze to chce ona, tak jsem ji nechal. Vypsala to nasledujic: Nina, Adam, Paul, ?. Ano, mn e urcila otaznik. Ale I za to jsem vdecen, povazuji to za pokrok. Pamatujete? Predtim, pri me prve navsteve, kdyz jsme byl na minigolfu s nima, tak mi tam opakovane napsala “Juraj”. Pak jsme ji jasn rekl, ze pro ni nejsem Juraj, ale jeji tata… Dnes si netroufla to naspat znova, Juraj... Jsem pro ni otaznik. Hleda, kdo jsem, ve svem zivote, kdo je jeji tata, oco. A verim tomu, z e kdyz ji ktomu uz hanka nebude nutit nikdy, aby me tak volala, a nebude pred ni se ve vztahu ke mne vyjadrovat, jako o Jurajovi, ale o “tatovi”, uz nikdy mi “Juraj” nikdy nenapise… Deti jsou cistsi nez dospeli, daleko cistsi… Nase deti jsou ovsem strasne dnes ve svem nitru zaspineny, pospineny, znasilneny ve svych dusich a srdcich… Ale ja verim, ze se jejich srdce a duse daji jeste “vycistit”, jen na tom musime zacit oba pracovat, vzit cisty flanel, a ne to delat stejnym cernym a spinavym hadrem, kterym s e nam povedlo duse nasich deti tak zacernit… Mam jeden flanel takovej I pro Hanku, kdykoliv jej bude chtit… Jmenuje se Laska. Nasel jsem dva takove. Lidska laska. Ne ta mezi muzem a zenou. Odpusteni. Ne oko za oko.

Nine jsem nic nerekl na to, ze mi napsala ten otaznik, I kdyz byl ovidet, ze ceka na moji reakci, chtela “se prat” i za ten svuj otaznik… Mam Te rad, Nino, Mam te rad Adame. Nino, dekuji Ti dnes I za ten Tvuj otaznik, udelal mi velkou radost, mas v sobe srdicko, jen jej potrebujem najit a pomoci Ti jej vycistit… To moje tluce taky I pro Tebe, vis?

Nina byla na tom golfu vcera moc netrpeliva, moc. Vic nez jindy. Jindy jsme si to ani nevsiml, takze mozna ani jinak neni tka netrpeliva… Dokonce kdyz se ji nedarilo, tak “vyjizdela” ne jen po mne, ale I po Adamovi, to tady taky jeste nebylo… Proste si prestala davat “bacha” na to, ze pre mnou museji vystupovat navenek jako uplne idelni “par bratr-sestra”, pokud rozumite, co myslim… jak znamo, deti v jejich veku se navzajem hasteri, popichuji, proste je to normalni, taky to delali pred tim… – co do ted nikdy nedelali. Se mnou tady. Taky si troufnu to pripsat tomu, ze se uvolnili, byli vic samy sebou, protoze to bylo tehdy, kdyz jsem do jejich vzajmenych interakci nevstupoval, nebylo potreba… Snad malicky krucek se opet udal, ze s ez nich stavaji obycejne normlani deti, jen at to nezareknu, klop, klop klop…. Jednou jen vcera jsem si dovolil Nine rici, kdyz jsme videl, jak nedovoli micku na kurtu ani zastavit, jak jej rychle chtela do te jamky dat – a nevedlo se ji to, byla uz rozcilena, a to jeste sledovala, ze se na I divam, jak hraje – a na moji slusnou poznamku, ze to potrebuje klid a trpelivost, jsem byl zase znicen serii poznamek o tom, ze se nemam do jejiho golfu michat… Nemam. Neni to dulezity. Ale I to, ze se namam michat, uz nejsou slova o tom, ze jsme “pan nikdo”, ale proste jen ze se namma michat… tak se nebudu.

Jo, taky mne moje dcera upozornuje, kdyz si nedam ruku pred pusu, kdyz kaslu. Jak je tady to sucho, tak jsem tam na mne prijde takovy kasel suchy, kousavy – a priznam se, ne vzdy si tu ruku pred pusu dam… Podekoval jsem ji, rekl, ze jsme rad, ze mi to rika, ze se ta ruka pred pusu ma davat, kdyz clovek kasle… I kdyz je to tim, ze Nina chce mit nade mnou za kazdou cenu navrch, ukazat, ze delam chyb, potesi to, ze se o vas vlastni dcera stara, ne? Ze Vas sleduje, I ot je znak, ze “ji stale jeste zajimam”, jakkoliv mne do sveho zivota zatim necche pustit… Verim, ze mi jednoho dne, az to budu potrebovat, taky ten hrnek s vodou k puse poda, a neda mne hned do domova duchodcu… ;-(

Vse dobre vsem, kdo to ctou, at jsou jejich umysly jakekoliv…

Juraj
ABQ
27.7.2003

čtvrtek, července 24, 2003

II.A.10. Soud dnes, 24.7., 11.15, Aluquerque

FROM: "Juraj Kizak" | Save Address
DATE: Fri, 25 Jul 2003 01:21:04 +0200
TO:
SUBJECT: II.10. Soud dnes, 24.7., 11.15, Aluquerque



Alienated Children Kizak's International Email Newsletter # II.10
Mezinarodni emailovy buletin “zavrzenych deti Kizakovych” c. II.10


Soud nic nerozhodl. Zatim. Dnes byl. 11.15 am. Ctvrtek. Rano jsem se modlil, nevedic, co proto jeste mohu vic udelat. Ne. Svaty se necitim. Jen bezmocny.

Zato se ale dle meho nazoru zatim vsechno alepson zdanlive pohlo kupredu. Pred soudnim jednanim se sesli ma pravnicka s Hankinym pravikem Martinezem [ten co nevi, ze se Ceskoslovensko rozdelilo], s opatrovnikem deti a chvily jim o mediaci reportval vsem David Levin nejdriv. Vcera jsme mu mailoval, ze se takove setkani chysta, at jim sdeli, pokud ma co. On to chtel puvodne delat i s nama... rekl jsme mu, ze to nema smysl, ze bychom "jen prekazeli..." Vzal to.

Pak jsme prisli na soud, jina jednaci sin, soudkyne Nash, co minule. Prisel jsme driv, sedel na lavicce an chodbe. Pak prisla Hanka. Nevidela mne. nebo nechtela videt. Sel jsme kolem se napoit vody. Pozdravil jsem ji. "Ahoij Hanko". Polootocila se, stojic ke mne chrbte. Nic. Mlceni. POkracovla jsme dal. Vratil se. Sedl si za sloup. Nic. Mlcel. Zadny kontakt. jakykoliv pokus o rozhovor by skoncil u toho, ze by zavolala justicni straz, apak me obvinila z obtezovani. Asi. Ne. Nestoji to za to. Kdyz bude chti, vi, ze jsme ji k dialogu vzdy k dispozici... ted jsme tam byli, dva "cizi" lide, ktere spajela jen jedna vec. Nase deti. Smutne... Hanka mela hezkou zelenou kabelku. Ale to tady nepatri. Priste.

Principilane se nasi pravnici domluvili, ze behem tydne pripravi new court order, kde se pokusi domluvit na vsem, a predlozi to soudkyni. Ona pak rozhodne jen v tech vecech, co se nedomluvi… Tak uvidime. Navic, pro soud vypracoval zpravu opatrovnik deti Richard Stoops. Musim rici, ze jsem rad, ze se nedal strhnout "ani jednou ze stran", a zprava vypada pretty good. Vsechno je zatim predbezny, ale v jeho navrhu pro soud je, ze matka deti by mela zahajit s detmi terapii… To je pro mne balzam na dusi, ovsem uz mam zkusenost, ze se jednou tak stalo, minule, pamatujete... – a ala “terapie” byla jen plastik, zasterka, jen proforma... – a nic se nestalo, nic se nepohlo. Druhy krat se uz napalit nedam, doufam, ze to soud taky prokoukne, kdyby se melo dit zase neco podobnyho… Taky opatrovnik deti navrhuje soudu, ze mam videt deti I pak dalsich 14 dnu v Texasu po jejich prestehovani… zatim to vsak neni portvrzeny, zduraznuji, muyslete na nas, modlete se i dal, prosim, potrebujeme to...

Kdo se vsak opet ukazal, je Martinez [ten co nevi, ze se Ceskoslovensko rozdelilo]. Ano, nemam jej rad, to jste asi pochopili, aprozc zase a znova, je nize. Na konci, kdy se zdalo, ze vsechno probehne konecne prvne v miru a klidu, bez slovnich prestrelek i na soudu, ktere nikam nevedou, povstal, a ze pry jej klientka vyslovne pozadala, aby neco sdelil soudu. A tak soudu sdelil, aby I v Texasu byli aplikovany “saveguards”… To jako, aby mi vzali pas a podobne… Samozrejme narazajic na to, ze Hanka neustale do kolecka se snazi kazdemu vnutit, ze jsem prisel, abych deti unesl… sama to ovsem nerekla, jen prez pravnika vzdy. Ach jo! Dobry Martinezi, jsi za to placen, ale stejne… To mu vsak nestacilo. Jeste si musel pichnout… Picha, lze v odpovedich me pravnicce, pisemne, kdyz se prez nej pta Hanky napriklad, kdy mohu vidiet deti. V kazdem jeho dopisu je lez, dva, ci tri. Fakticka. Manipuluje. Napriklad v tom poslednim dopise, odpovedi me pravnicce, uplne s klidem tvrdi, ze jsme “nechal deti po dobu nekolika hodin na slunicku…”. A pak ji mz typoho bylo spatne doma... Tak poprve, Martinezi, deti jsem “po dobu nekolika hodin”, jeste ani nemel, maximalne hodinu a pul. Vis to dobre, lhari jedna! A po druhe, Martinezi, hned na zacatku meho setkani s detmi jsem detem [za pritmomnosti Paula] rekl, ze kdyz nebudou chtit byt venku, ze muzem jit hrat hry do obyvaciho pokoje hostelu napriklad… Paul byl behem cele hodiny a pul s nami, byli jsme ve stinu, detem jsem zabezpecil ovoce, piti, hry v parku, proste piknik, basketbalka a futbalka k tomu… Kdyz se je zeptal, chcete jit dovntior, odmitli... paul mlcel, jako clovek urcen soudem by asi neco rekl, kdyby neco bylo spatnyho... Uz nerekl nic hodne dlouho, tedy mimo naposdled, kdyz zastavil deti, kdyz se na konci rozetekli k autu, a ja jsme je maren zastavoval svym hlasem, rikajic jim, ze se s nimi chci rozloucit. dal jim jasne najevo, ze se maji vratit - a slusne se se mnou rozloucit. Hanka jim to do dnes ani jednou nerekla... Kouka se na to z poza volantu sveho JEEP Liberty 3.7l Sport, vsechno vidi - a mlci... Kdybys vedel cesky, Martinezi, tak si to prectes, co ted tady o Tobe pisi, kdyz ne, spolehej na nekoho, ze Ti to prelozi… To jsem se vsak jeste nedostal k tomu, co Martinez rekl dal… Mozna jste si vsimli, ze Martinezovi nerikam titulem, ani slovem pravnik, ani “pan”. Neni pro mne “pan”, lharum tak nerikam. Taky jim obycejne pisu malym jmenem… Tak martinez dal “nezapomnel soud” informovat, ze podle ceskeho soudniho rozhodnuti, co mam ted sebou tady, predbezne opatreni, mam deti videt jen v cervenci 2003, a tedy uz ne v srpnu. Manipulator martinez “zapomnel” ovsem taky soudu sdelit, ze to stejne soudni rozhodnuti rika, ze jsem deti mel videt od 1. cervence, zatimco jsem je videl prvne az cervence sedmyho… A taky zapomnel rici, ze deti vidim daleko min, jak to jeho zminene ceske rozhodnuti soudu… I diky jeho lzim. Diky Tvym lzim martinezi... Je to clovek, co je proti tomu, abych videl deti, jakkoliv je za to placen. Ja takym lidem rikam clovekodevka. Martinez takovym je. Dnes se mi uz neodvazil ani podivat do oci, a uz vubec ne mi nabidnout ruku. Nepodal bych mu ji. Dobre to vi. A rekl bych mu do oci, ze s lhari si ruku nepodavam…

Jeste se netesim, neraduji. Je brzo, a mnoho se jeste muze obratit proti, mam skusenosti uz. A Vase rady taky. Ani kdyz bude soudni prikaz nahodou v tak hezke podobe, jak jej navrhuje opatrovnik deti, ohledne deti… Jo, taky rika optrovnik ve sve zprave a doporuceni soudu, ze kontakt s prarodici telefonikcy doporucuje! To je bomba! Konecne snad se I moji rodicove pred smrti jeste dockaji, ze nase deti snad uslysi po telefonu – a snad jeste jednoho dne I uvidi… Nevim, co bych jednoho dne rikal detem, kdyby se tak nahodou nestalo, a oni uz nemeli moznost se svymi prarodici mluvit vubec... Moji rodice trpi, prede nou vsak uz delaji, ze ani ne... Dnes Hanka stale dela vsechno proto, aby to zdrzovala i nadale, ze pry at si zatim jen dopisuji s demti… Ano, az do smrti mych rodicu… Mimochodem, zatim jim deti nenapsali, aby jste taky vedeli, jak je to s tim dopisovanim taky ve skutecnosti... Slova, slova, slova... Vsechno to jsem mel moznost zazit na sve kuzi nejdriv, ted se to ma opakovat s mymi rodici… Vcera mi psali znova, taky. Ze pry jsou na chate. Tesi se na "Prince Adama", "Princeznicku Nininku", zavaraju kompoty, delaji marmeladu… Mam je pozdravit, i Hnaku, byt na ne hodnej... Modli se za nej taky, i za Hanku, neprestali, hlavne moje Mama, j v kostole vic nez doma nekdy... Tolik touhy a prani v tech slovech, aby sve jedine vnoucata videli, slyseli… A deti? Vzdy, na kazdem mem setkani s nima je pozdravim od prarodicu Kizakovych, Babicky Maji a Deda Misa… Nic, Tma. Reknou mi rovnou a primo, ze "nemaji takove prarodice…" A schvalne zacnou mluvit o “prarodicich” Zimmermannovych, co jim je Hanka "urcila" misto mych rodicu… Je videt, ze Hanka ani jednou za tu dobu deti neopravila, nerekla jim, ze maji nejake prarodice v Presove, na Slovensku, a ze jsou to rodice my… Co rici? Ja uz jsem vsechno rekl. Modlim se. Jina cesta nevede. Laska. Kdo zna jinou cestu, reknete. Nejlepe primo Hanke, ja to slyset nemusim. Hanka, po prejmenovani firmy ma asi dalsi novou adresu mailovou mim ote, co jsme nekdy na zacatku uvedl, bude to hana.kizakova@spark-prague.cz. Jisto jiste se to k ni ale dostane prez “centralu” nasi firmy, mail spark@spark-prague.cz, vice na http://www.spark-prague.cz. Ruska vlajecka stale nefunguje, uz tri roky, to jen tak na okraj, psal jsem o tom uz vice krat… Ach jo!

Jo, jeste neco navrhl opatrovnik deti. Aby rodice deti navstevovali nejaky “parenting training”, kurz nebo tak neco… To se mi taky libi. Kvuli cemu je to tak, je snad kazdemu zucastnenemu jasne. Kazdy je tady moc slusnej, nikdo nechce jednoho pred druhym ci pred soudem shodit, tak nam vzdy to rikaji tak nejak oboum, abychom si nemysleli, ze se to tyka jenom jendoho… Tak u toho zustanu taky I ja ted. Budeme se skolit v oblasti rodicovstvi... Kdo ma pro mne kurz, tip v Praze, rad se o tom dovim, a hned jej zacnu navstevovat, az se vratim… Asi se tam zacne panenkou, jak se prebaluje. Kolik zadku a kolkrat jsem ja uz prebalil… ;-) Ale ne, sranda na tak vazne misto nepatri. Jsem rad, ze tam ta klauzule je, doufam, ze vydrzi I do soudniho rozhodnuti. Doufam, ze “nam” tam taky na tech kurzech v praze a Dallasu reknou jasne, ze “do zivota deti patri oba rodicove, a to I tehdy, kdyz jeden rodic uz toho druhyho rodice nechce videt, protoze si mezitim nasel tretiho rodice…” Nebo taky I tehdy, kdyz si tretiho rodice nenasel…

Kdybych “chlastal”, tak se pujdu vecer “schlastat”. Nepiju. Tak jsem prisel po soudu do hostelu, a pomodlil se. Buh tam byl dnes, alespon trochu u nas, v soudni sini… A ja Vam vsem dekuji za to, ze jste jej tam poslali, ze jste na nas mysleli, vesmirni energii, a doufam, ze ne jen na mne, ale I na Hnaku – ale hlavne na nase deti… A jejich budoucnost.

Nakonec Vam prikladam jeden z tech mailu, co jsem obdrzel ted, od lidi ze sveta, co zazili neco podobnyho... Jsou to silene story, co lidi zazivaji, vzxdy mne to dojme, jak jsou ti lidi silni I po tolika letech odlouceni o deti, tolika trapenich, co museji prezit, kdyz si jejich byvaly partner, druhy rodic , smysli, ze by uz nemeli videt sve vlastni deti, milovane, milujici - doikud je nezavrhne ten druhy rodic od nas… Neznam snad duvod, lidksy duvod, kteri by opravnoval jednoho clovek k takovemu cinu, vzit dite druhemu cloveku, milovane dite, milovaneho rodice diteti, bez ohledu, jeslti je to otec, ci matka… Deti bere valka, nemoc – te se tezko da branit nekdy. Nase rodice nam bere stari obycejne… Ale delat to sam? Dobrovolne? Jaky duvod k tomu opravnuje? Ano, urcite kazdy nejaky najde… V kolika pripadech je vsak skutecne opodstatneny, a v kolika je to jen obycejna lidska zvule, zvrhlost, egoismus,paranoia, silena nemoc bez jmena a zarazeni do mezinarodni Klasifikace nemoci…? Jeden z tech amiku mi nabidl pomoc. Penize pry… Sam splaci uz leta – a leta jeste bude pry..., po te, co pred lety zazil to stejny, co ja dnes… Je z Texasu. Houston. Mozna ma to velke texaske srdce, o kterem se pise v te brozure… Odmitl jsem. Podekoval. Jeho "Good Luck" pro mne znamena vic... Dalsi se mne pta, co za “mental problem” moje ex ma… Pise o ni jako o "x' jenom, skratka... Ja pevne verim, ze nema zadnej problem "ma "x" nakonec, ze ji to uz brzo prejde, ze s ez toho vyspi, ze to vsechno je stale jen sen, ktery jednoho dne skonci, a deti se mi za jeji pomoci vrhnou znova do naruce uz brzo… Ale asi to bez toho, abych na tom stravil jeste nekolik let meho zivota – neprijde. Pripravuj ise na to. je to beh na dlouou trat. Por nasew deti to ry ale stoji za to, rikaji oni. Ja s nimi souhlasim... Tady je dalsi pribeh zavrzeneho rodice. Jmeno jsem dal pryc... Verite, ze se takove veci stale deji? Proc?

FROM: "KKKK" | Save Address Bottom of Form
DATE: Fri, 18 Jul 2003 14:20:09 -0400
TO:
SUBJECT: Fw:


----- Original Message -----
From:
kkkkkkk
To:
juraj.kizak@centrum.cz
Sent: Friday, July 18, 2003 1:22 PM

dear juraj

My name is KKKKKKKKKK. I married to RRRRR who went through a similar situation in 1985. He was allowed no visitation and they systematically fled from one country to another. I really know how devasted you must be. RRRR's three children were first abducted to turkey and then to sweden. It was a very long road ....frustating, gut and soul wretching. Still RRR never gave up. It took over 14 years before he would ever see them again. After they turned 18 years old, it became easier. Never give up and stay in touch with them. One of the best things we did was to insist that erica the youngest go to psychological counseling. She was the one we had a break through with.

It was mandated by the courts.
Look at the website
www.takeroot.org you will see the memories these adult children of PAS have. It is unreal. RRRR's daughter, Linnea(one of her abducted names.. real name is Annika) has a few of her writings on the website.
My husband is away but he will be home this weekend.
He is a wealth of information and support. I will have him write to you. God bless you and do not let this woman destroy your spirit and soul.
Love faith KKKKKK

KONEC

Na konci ta dobra duse mi pise “nenech si od te zeny znicit ducha a dusi…” Nevim, nekdy mam namale, je toho moc, nevim, kde nabrat novou silu, jak, kde ji vzit, mam pocit skutecne, ze uz me drzi nekdy jen Vasi andele… Ja mam jeste jedno prani navic… Aby se duse matky mych deti, jakkoliv se bude I nadale vzpirat lidskosti, normalu, obycejnym vecem jako je otec u svych usmevavych deti… - neznicila sama, aby to vsechno prezila, jeji duch a jeji duse se opet ozvala, vzbudila – aby nase deti meli stale matku, jakou si zaslouzi... – ne takovou, jaka se zda byt dnes, s dusi a duchem ktere stale spi, srdcem, ktere neciti, nevidi, co citili nekdy nase deti vuci obem a rodicum, ona jako milujici matka. Aby jim zustala stale milovasnou maktou, aby se od ni neodvratili, nezapreli ji jednoho dne. Opatrovnik deti se vyjadril opakovane dost jasne, ze “ta zprava ji byla recena…” co by mela delat, respective, jak se chova dnes… Opkaovane. Vice lidma. Pry i jejim martinezem...

Protoze jsou na tomto mem mailingu taky odbornici z oblasti dusevniho zdravi, socialni pracovnici, pravnici, rozvedena zena, ktere muz v case rozvodu miril pistoli na bricho [a prez to mu to jejich dite dava na navstevy a Hanke nerozumi, proc to dela vsechno…], zeny, muzove, rozvedeni, I ti, co to jen – bohuzel, jeste ceka - mladi, cte to 14 lety kluk od sve maminky, duchodci, cesi, slovaci, “jihocech jirka” ;-) , moravaci, dokonce I slezane, lide co me znaji rok, dva tri, nebo 20 let, dalsi zena, po ktere strilel muz na chodbe jejiho bytu po rozvodu - avsichni nevedi, proc to Hanka dela, stejne jako to nevim ja..., budu rad, kdyby me upozornili, kdybych svym konanim chtel ublizit matce nasich deti nejak. Mym umyslem, jasnym a jednoznacnym, je, ukoncit to vsechno smirem, jak to jen pujde. Dnes uz jen za verejnehom auditu, abych zabranil manipulaci. Hanky nazor bude tady publikovan beze zbytku, kdyz se ke mne nejak dostane... Zatim to nejde, mediace na mrtvem bodu dovite se proc, co jak, v dalsim dokumentu co pisi zatim offline, kdyz bude po vsem.... Ti lide kolem se snazi, kdyby jste citili tu energiii kolem nekdy, Davida Levina … Hlavnim cilem mym je dusevni zdravi mych deti, at se cim driv dostanou do normalu. Dokud nenavidi vlastniho otce, nemuzou zit jako dospeli pak normalne, bez vlastnich podobnych problemu, na ktere jim dnes zadelavame my, ja, Hanka tim, ze to nejsme schopni ukoncit, znormalizovat… Tomu podrizuji vsechno sve snazeni. david to citil, videl jak sem znicen fyzicky, energeticky na te mediaci, co vsechno jsme to mu dal, rekl to. On slusne. Ze jak jsme "oba zniceni..." naproti mne usmevava Hanka ovsem... Necitim nenavist vuci Hanke, citim vuci ni litost… Opakuji to znova a znova, sam sobe, Vam, abych se podle toho ridil, nedal se strhnout jinam… Preji si, aby z nasich deti vyrostli poctivy a radny lide, to jsem si vzdy pral, a nic na tom nezmenil, kteri neznaji, co je nenavist pokud mozno, pomahaji jinym, kteri se driv nebo pozdeji dusevne vzpamatuji z toho, co ted musi prozivat, kdyz “musi nenavidet” sveho vlastniho rodice… Nepreji si, aby jendou stejne nenavideli Maminku, jen aby ukazali, ze uz konecne vsechno pochopili, jak to bylo, to by mi radost neudelalo… Oko za oko - ne. Byt tri a pul roku bez deti, nevedet kde jsou – Na to neni pomsta, neexistuje velikost nenavisti, ktera by to vyrovnala. Ta odpoved je Odpusteni. Ja jsem ji odpustil, I ted, vidic ji sedet proti mne na mediaci, vsechno jsem v ni videl – jen ne stesti, po kterem tak prahla… Je to stale matka mych deti. Prosim Te, Hanko, zabran uz tomu, pomoz mi zmenit konecne, lidksy, smerovani nasich deti na Lasku. Jen ta jim pomuze prezit, co ted prozivaji, najit mir se svetem, lidmi jendoho den – a se mnou ted… A TY snad najdes taky svoji Lasku, kdyz detem vratis otce... Jak muzou precy milovat svet, vsechny lidi, kdyz je ucis nenavidet sveho vlastniho otce? To, ze reknes, ze “to oni samy…” mi jako odpoved od Tebe nestaci. ONY, nase deti - jsou dnes TY. V dobrem – I zlem… dealji, co vidi. Precy deti se "hraji na rodice", od malu, napodobuji je... Vesmir Ti tu odpoved jednoho dne snad rekne… Nechces ji sama nalezt uz ted? Predbehnout Vesmir? Ne mnoho lidi ma tu sanci... Tobe ji dal dnes, myslim, mas ji v rukou. Nase deti stale cekaji. Oni ovsem nevedi na co. Ty to uz vis?


Juraj
ABQ
24. cervence 2003

PS: Taky je tam odkaz na dalsi stranku o Parental Alienated Children, viz www.takeroot.org, to je pro odborniky, co se tim zabyvaji zejmena...

II.A.9. Amerika...

FROM: "Juraj Kizak" | Save Address
DATE: Thu, 24 Jul 2003 00:13:27 +0200
TO:
SUBJECT: II.9. Amerika...



Alienated Children Kizak's International Email Newsletter # II.9
Mezinarodni emailovy buletin “zavrzenych deti Kizakovych” c. II.9

Dlho som sa neozval, viem. A naviac, nebudem vam pisat velmi o tom, co sa tu deje. Rozhodol som sa pred par dnami, ze s tym pockam, az to skonci, ta mediacia a tak, aby som nedal Hanke dalsiu zamienku k jej preruseniu. Kazdy tento mail s a k nej totiz hned dostane, k mojmu prekvapeniu, sa ani jeden z ludi, co su sno u v kontakte, z toho newslettru neodhlasili, ako mi Hanka vsade vycita, ze im to zasielam. Po dovodoch nepatram. Kazdy sa moze odhlasit, neurazim sa, skutocne. Tieto zapisky su nakoniec pre moje deti, az budu velke, aby sa k nim dostlai od niekoho. Mozno to budete prave Vy, pokial to bude potreba, a ja nie okolo nic nikede z nejkaeho sovodu. Dnes sa s nimi o tom, co sa deje, rozpravat neda, aj ked sa sami snazia uz…

Budem vam teda pisat nieco dalej o amerike, o tom, ako na mna posobi.

Len dokumentarne zatial teda poviem, ze som videl deti celkom 5x, celkom 6.5 hodin. A vidiet ich pre mna znamenalo vynalozit obrovske kvantum energie, aby sa tak stalo… Kebysom to nechal volen plynut, asi by som ih este nevidel, alebo len raz, dvakrat… Ako to teda zatial vyzera, si asi dokazete domysliet. U toho skoncim. Ten zbytok pisem, resp. drzim v hlave, po tom, co som zacal pisat, sa k tomu uz sam tyzden nemozem dostat, aby som zariadil vobec, aby som ich videl – a za lepsich podmienok skor ci neskor v Texase, a vobec potom dalej… Dozviete sa. Moje deti sa to potrebuju dozvediet, ked budu cchiet, a budu vacsi. Tiez, aby si ini dali pozor, a nezabrdli do dotoho ako ja od zaciatku vo svojej az prilis naivnej viere v lasku, pravdu, spravodlivost… Tak radsej zatial k tej Amerike…

Jak jsme Vam uz psal predtim, ABQ je mesto snad poctem obyvatel velikosti Brna. Mistni zpravy, noviny, hlasi kazdy den nejakou vetsi policejni akci, nasilni utok, zharstvi, strelbu, unos deti…

Predstavte si, jak by se asi lidi chovali u nas, v Brne, kdyby to tak bylo tam… Zatloukali si okna? Nebo to tak je I tam, jen to nase zpravy az tak dobre nepropaguji? Cim dele jsem tady, tim vic se ze mne “stava taky American”. Zacinam uz byt taky paranoidni, a kdyz vidim priblizujiciho se hispance ci cernocha, tak se rychle koukam, jak bych utekl v pripade potreby, a zejmena ostrazite koukam, kdy na mne vytahne bouchacku nebo co… taky se doporucuje mit porke par dolaru, aby jste je rychle vytahli [nebo je on rychle nasel ve vasi kapse, jinak vas odstreli…] V tom filmu, co jsem o nem psal, ja jsem je videl pred odletem do USA, “Bowling for Columbine”, to nejaky vyskumnik pise… Ze americke zpravy jsou umele vytvareny tak, aby automaticky kazdy podezreli, kdyz jej hledaji – byl cernoch co tak neco… Proste to lidi vzdy svedou na cernochy. Pak v povedomi celeho zbytku “dobre populace” – hmm, cele, kdyz snad je jiz tretina hispancu a portorikancu, a tretina cernochu a aziatu – to tedy te bile “vetsiny” moc nezbylo, zda se… No, prez to vsechno, nazvu je tedy “vladnouci bila trida”, protoze povetsine tak to asi kazdy citi, I kdyz to nikto tak nenazve, a kdyby to nekdo ted tady zverejnil, co pisi, a jak se vyjadruji, tak me asi zaradi mezi nationalisti a rasisti. Naopak. Ja se snad kazdy den pobavim z nejakych hipsancem, co ode mne chteji ctvrtak… Jsou slusni, pristupuji s umsevem. Ja jim vzdy kazdemu vysvetlim svoji situaci, a pak se jich z legrace zeptam, jeslti tedy nepomuzou oni mne… Nekteri mne objimaji, nekteri delaji “give me five”… pak se v klidu a miru rozejdem, jest e jsem nenarazil na nasilnika. Mozna bych Vam ale asi nepsal, kdybych uz narazil, ze… ;-)

Tak v tom Albuquerque napriklad je povylepovanych plno “inzeratu” na zmizele deti. 12 leta holka, 14 leta slecna, 16 leta zena… “Missing”. Na ruznych mistech, od supermarketu po neziskovky, ve kterych jsem byl ohledne nasich deti… Ta posledni, to je z pred tydne. Zmizela myslim 15.teho ci 16.teho cervence, streda, a jak jsem se docetl na plakatku jejiho otce, na koncertu v Sunshine Theatre… Hip Hop koncert, jak jsem se dovedel pak, delaji tam ruzne moderne druhy hudby a tak. Posledne videna ve 24.00 toho dne. Pak par dnu ticho. Pak snad v sobotu nasli telo. V Sun Shine Theatre. Den vyckavani, identifikace… Je to ona. Hezka divka. Ze Santa Fe… Za den, dva se priznal ten, co to udelal. Sexualni uchylak. Byl v Sun Shine Theatre zamestnan. Divka se behem koncertu dostala mimo sal, neco potrebovala, on ji rekl, ze je strazny, zatahl ji nekde. Pak ji nasli “zastrcenou” za automatem s Coca-Cola… Nahou. Detaily nevim, ani nechci vedet, mne to staci… Ten clovek, 22let, byl alespon 5x s necim podobnym na policii, odsouzen atd. Snad pokud jsem to dobre pochopil, tak sexualne zneuzival 4letou holcicku, opakovane, predtim… Soudce, nejaky Sanchez, jej vsak pak nejak propsutil a tak… A ze se slusne choval I pak v ramci “kontrol”… To tady je ted, pomalu to uticha… Pred mesicem ten basketbalista z misnti university, co je stale nezvestnej. Dennehy. Na celonarodni urovni je to ted ten Kobe Bryant, co se vyspal v hotelu s recepcmi, a ta je udallaz a sexualni znasileni, nebo tak neco… Ale to jsme uz zacal psat v tom dalsim dokumentu, tak to dostanete pozdeji…

Je tady plno “mistnich stanic”, televiznich, rozhlasovych… Na urovni vysilani pro Brno, predtsavte si. Musi se necim zivit, Strach, zloba, nenavist, pozare, krimi… To je to, co lidi poslouchaji, koukaji se. Proto je toho polno, kterykoliv kanal mistni zapnete… A kdyz se uz vydaji do “sousedniho statu”, tak to zase je jen o krvi, znasileni, unosech, vrazdach, rekneme v Chicago, Illinois… Prachy vladnou, nebo si tomu rikejte jak chcete, kazdy ‘sales manazer” ci “account manazer” takove TV stavice musi ve svem propagacnim kitu v prvcni rade ukazovat potencilanim klientum, kolik lidi se na jeho stanicu diva v “prime time”, snad nekdy mezi 18-21.00… Videl jsem uz pred lety takove kity, tim, ze budou vysualt “dobre zpravy”, je nikto poslouchat, coi divat se na ne ne – nebude. Ten zbytek znate uz I od nas. Reklama na nejbelesji zuby, mistni dealery aut atd atd… “Nemam rad ameriku”, rekl by asi smoula mrzoun, a ja se jen pridavam. Mne vzala deti. Nekomu zivot, nekomu otce ci brachu ci manzela ve vojne s iraqem… A kazdy den prichazi amerika o jendoho vojaka prumerne. Neni jen vojak. Je to otec, druh, mazel, bracha, synovec, vnuk… taky dedecek, otom vam taky pisu v tom dalsim dokumentu…

Snad nejvice k smichu, kam az amerikcy konsumni kapitalismus muze jit, byl billboard, ktery jsem pozoroval z auta, kdyz mn vzali vecer v den nezavislosti na ten ohnostroj. “Funeral Preplanning”, predem naplanovani vlastniho pohrbu… “Do it NOW” Hlasla plakat… Krasne. Ne jen ze nas pojistovaci agenti tlaci “co kdyby”, abychom mysleli na nase deti – ale urcite usetrime, kdyz si predem nejakou rakev objedname, zaplatime… Muzem si samy urcit barvu, drevo, vypolstrovani… Mozna si ji taky vyzkouset. Jeslti se nam bude “pohodlne lezet”, jeslti nas nebude treba tlacit… ;-) Welocme to America, zeme to neomezenych moznosti… Staci Vam to ke stesti aby jste vzali sve svsetsky na hrbet a vydali se za valkou louzi jakmdelali nasi dedove, otcove pred pul staletim? Hledam duvod, proc tady lidi stale chteji zit, byt… Nenachazim. Znate jej? Dejte mi vedet, budu premyslet… Pro mne je to zatim jedno velke pozlatku, polzacene, a hrzavejici, jako skutecne zelezo… a cim dele tady jsme, tim vic s tim souhlasim

Taky je tady v ABQ novy zakon o cistem vzduchu, to ma neco spolecneho s tim kourenim, ale na to jsem se jeste nemel cas podivat, ale urcite to bude zajimave, jak t o funguje…

Jo, zitra je court hearing tady, v pripadu nasich deti, konecne, ja uz nemuzu, jak jsem tomu a detem do ted venoval vsechnu svoji energii do ted tady, proto Vam pisi… taky se pristihuji, ze jen sedim a jsme uplne vygumovanej, neschopnej uz nic delat. Takmse projdu z knihovy do knihovny a cestou najim u toho.

Taky jsem si vsiml, z e na ulici mne, jako chlapovi, kazdy chlap jdouci proti mne temer, rekne “Howareyoudoing”, zeny samozrejme to nedelaji, ale urcite jim to tak rikaji chlapy rovnez mistni, a oni jim na tostejne odpovidaji. Rekne vam, to ale kazda prodavacka v krame. Uz jsme si temer zvykl, a nezacinam jim rikat, kde vsude me picha… ;-)

V sobotu, uz jsme lezel v posteli od deviti, divajic s e na muj jediny program, kdyz me vytahli z hostelu, ze pry jdeme na soukromou party… Ok, nechtel jsme “rozbijet partu” a tak jsem sel… Pivo Tecane a Corona, obe mexicke. Tecane uz citornem delane, takze nemusite delat to coro moro jakoz Coronou, kde v prazske hospode za to platite stovku z apivo pak… Mladi dvacetileti, rekl bych ‘zlata mladez”, ale nereknu, protoze moc zlata nebyla… Barak patril mlademu klukovi, nebo si jej pronajal, ze tam pry udela hostel. My dva spolecnici, jedne sveta znaly Californan Alan, mi vysvetloval, jak to s party chodi… Principialnee jsou zakazany. Kvuli hluku a tak. Tak tam nemuzete venku [to bylo na zahrade] podavat alkohol, resp jej pit z flasky, jak je tady zvykem I doma… A nakonce jeste, taky to ma nejaky souvis se zakonem “o zhromazdovani”. V kazdme americkem statuj inak, ale nejak stejne zase, mimo detailu… To jsem uz temer vypenil, z e v ramci “demokraticke spolecnosti” nemuzu si pozvat kamarady a pit pivo u mne doma kdybych chtel a pivo pil?!?… Ze pry ani moc ne. A Alan na to. Ze pry ani kdybych tam delal setkani “Krouzku citatelu Bible”, ze taky to snad moc neni dovolene, protoze kdyz u je nas vic ne tri snad – tak uz je to jako “zhromazdovani” nebo tak neco, a tedy na to jsou urceny specialni mista, skoly, sdruzeni, kluby… Ze by new komunismus? Nebo se to nasi komunisti pred lety byly naucit tady? Ne. Schovana demokracie dobre, moc dobre, za policejni stat. Nebo taky naopak? Policejni stat schovan za demokracii? Nebudu se v tom storurat, ale jak se rika, “na kazdem sprochu pravdy trochu…” Pry ta mladez dela ty party, pak prijde policie, ta ale na druhe strane nemuze k Vam, na Vasi zahrtadu, protoze je to soukromy pozemek, a to si tam kazdy chrani, tohle pravo, a tak se s nimi ti organizatori bavi prez plot, neco si vysvetluji, buh vie co… To se v tomto nasem pripade nestalo, I kdyz jsem to s napetim ocekaval po te, co mi to pomalu popijejici Alan vysvetlil. Bylo po desater, hudba prez sto decibel, na sto metru od baraku hotel za 55 babek za noc. Plny. Hudba byla ziva, ten majitel tam spival nejaky bily rapp, z cakan jako klokan, z a doprovodu tvrdych kluku s kytarami a bubny, pak se zvedla nejaka divka, zaspivala jako host, do toho se lidi [po 22.00] na predem pripravene vodni klouzacce, ktera celou dobu strikala, namaceli, proste “sranda”. Mozna je to sranda pro nactilete, ja jsem po hodine mel dost, poznal zase dalsi stranku mistni spolecnosti [vetsina lidi tam byla hispancu] ted pro zmenu te mladsi. Jo, pry se tam nahore nekde v tom baraku taky ‘delali drogy”, jak mi naznacil Alan, ale to jen tak na okraj asi, to je v americe bezne jako pro mne rohliky… Jeden z kluku, co si tam zacali davat ‘givemefive’ s nami, ze on uz ne, ze za to dva roky sedel, ze s tim nechce mit nic spolecneho. Po jedenact nula nula jsme vypadli. Postel mi chutnala jako sladky vanek, drogy sem, drogy tam… Ale to s tim, ze si clovek nemuze udelat ani zadny “spolecensky krouzek” doma, to se mi tedy od tech amerikancu nelibi, to mi mneli rici predem, ani bych mozna neprisel… ;-)

Jsem tady uz v kontaktu s par lidma ohledne deti v texasu. Muj pritel Philippe, krasny clovek, meho veku, z francie, deti matkou uneseny do sousedni belgie, chodi z a nimi kazdy dva tydny, krok za krokem upravuje svuj v ztah, jeho ex vsechno proti stale, s nejstatrsi dcerou to uz upravil, s mladsimi jeste ne, ma tri holky, krasny, vid… ktereho jsem poznal ve Franfurtu mna podzim 2002, kdyz jsme se tam potkali na Konferenci prvni svetove o zavrzeni deti jako syndromu, tedy Parental Alienation Syndrome, kdyz se dovedel, jak jsem na tom ted tady s tim dallasem, zorganizvoal svuj mailing a jeho americky kolegove, stejne postizeni rodice, otcove a matky, se mi zacinaji ozyvat, snazi se pomoci. Jendoho uz znam od minula, dala mi na nje kontakt dalsi oprganizace za prava detim a rodicu… Kazde slovo pomuze, rada, ci jen sdeleni, co prozili ci prozivaji oni. Od Michiganu, prez Svedsko, kde mu pro zmenu unesli deti dalsimu z ameriky, svedovi… – az po Houston v texasu. Jendo snad maji spolecne. Rikaji. Vydrz, nevzdavej se, deti Te potrebuji videt jako vzor, ze jsi se nevzdal. I to pro ne neco znamena. Por jeich zivot, vychovu. Pouziji to pak ve svem zivote, Te, jako vzor. Prekonani prekazek. Nevzdani se. A ze jsi u nich, zes na ne nezapomnel. Ze vedi, ze te stale najdou nekde kolem, kdyz te jednou nakojnec budou potrebovat… Budou stale vedet, kde jsi… Nikto se nevzdal z tech, co pisi… Pak jeste vsichni rikaji o penezich. V americ enei nic zadarmo… No jo. Taky neco je, kdyz jsou lidi dobri, a ti jsou vsude, bez ohledu na penize… Ale taky o tom, ze v texasu soudy se snazi byti vuci rodicum otec-matka spravedlivesji, nez jinde. Tak uvidime… V kazdem pripade to potesi, kdyz clovek vidi ze neni sam s posobnymi problemy, ikdyz to neni nic potesujiciho videt jine je mit stejne smutne… Ach jo! Ziji dal, ziju dal. Zvykl jsme si.

Slnko je tady temer v nadhlavniku, nebo snad je? Asi ano, proste mi pali do cela a na ples, prez den, kdyz se presouvam z z kniznice do kniznice, to jsem jeste nezazil za svuj zivot, tak na jihu jsem snad jeste nebyl, anu kanary tak nejsou,m nebo jo? Taky ted ctu dal tu brozuru o texasu, nemam ji tady u sebe, takze nemohu citovat, ale jsou to zajimave veci. Napriklad tam s hrdosti v hlase oficialne jako o chloube sve pisou, ze texas, nebo nejaka jeho cast “temer nema dress code”, a tedy ze muzete jit v triku a kratasech tam do divadla… Hmmm… To jakoze jine staty USA to maji, ale Texas ne, a oni se tim chlubej, jakoze si muzete chodit kdekoliv a jakkoliv. U nas by to byla znamka dobreho vychovani snad, nebo etiky, nebo neco takovyho, prijit slusne oblecen do divadla – u nich v texasu to je vyhoda, ze nemaji dress code… Wow! Vidim Ninu, jak by se u toho tvarila a delal gesta, jak dela mne, kdyz se mi posmiva z neceho, co rikam, ci jak mluvim… Jiny kraj, jiny mrav. Welcome to Texas, protoze texas je srdce ameriky, nejvetsi americani. Kdyz pisou o lidech, co tam zili ci byli ci tvorili, tak v brozure jsou odkazy maximalne na hrdiny filmu, nebo ze se tam natacal film z hollywoodu ten a ten dokonce predstaavte si - a tak… Vsechno spojeno s konsumni kulturou. Ze by tam vspomneli nejakeho spisovatele… Asi tma zadneho nezanji,nebo ten, co psla brozoru chybel ve skole… ;-)

Na mnoha strnkach je tam napsana historie texaskych “rangers”… Celkem pravdive, zda se. Jendou to byli ‘vrahove indianu”, pak az druhy extrem, pomahaci lidem pod nejkaym “public uradem”. V kazdem pripade hrdinove z casu Wild West prezili do dnes, podle mne hlavne z tursitickych duvodu... Dneska jich je asi stovka jen totiz, reknete mi, na co je nekde stovka rangers… Poznate je podle bileho klobouku snad, tmave kosile. Kruhove placky s texaskou hvezdou uprostred, a nekde tam napsano Texas Ranger. Best of Best. Uvidime. Premyslim, protoze se taky v te brozure pise, podobne jako asi v kazde americke, ze amerika je mixomatozou vsech kultur, ze vstrebava, resp. vsechny nejak asimiluje nebo co… predstavte si, ze jeste pred 150 lety, nebo kdy to bylo cele devatenacte stoleti, bily americane, tedy puvodne zejmena my evropane, jsme vyvrazdili –nevim kolik – ted placnu, milion indianu? Dva? Nebo o tech milionech se mluvi jen o bizonech? A vzali jim vsechnu zemi. Tem indianum. Roztahli se po tom zbytku, tech par prezivsich nahnali do rezervaci, a pak zacali rikat svetu – podte k nam, je nas tady malo, prijde. K tomu zacali “dovazet” cernochy, protoze najednou nemel kdo delat, zeme bylo mnoho… Pak se pry v historii ameriky ruzne menili imigracne zakony, ktere napriklad meli po prvni svetove valce chvily napriklad nedovolovat chudobnym irskym imigrantum, aby sem prijeli a zili tady… prootze se tsady svym ‘socialnim slozenim” nehodili, chudi, nezis socialni vrstvy… Ruzne se to menilo, podobne jako role rangeru… A ted je tady tretina cernochu, tretina hispancu a aziati… Americane, ktere tady potkavam, ted ne ty “bile limecky”, ne tedy manazery, mi vsichni reknou, ze amerika je rasisticka, no doubt about it… Vzdyt na rasismu vznikla, viz indiani, viz cernosi, proc by taky tedy nebyla, nazveme t o jakkoliv… Jak se to dal pise? Cim clovek zbohatne, tim taky sejde, tak nejak? Co ceka ‘bilou ameriku” a kdy? Mnozstvi “nebilych” obyvatel, uff to je termin, ten se mi libi, nemusim je vsechny popsat - se zvysuje – na ukor te “bile…” Kdy pujde “posledni bily obyvatel” ameriky do rezervace? A jakova bude v tu chvily amerika? Preberou vsichni ti “nebili” celou tu konsumni spolecnost, se vsim vsudy, tedy nasadi si bile limecky, budou ridit NYSE? Nebo zmeni “konsum” v neco jineho? V Co? Vzdyt kdyz se podil “nebilych” obyvatel zvysuje, logicky pri stejnem trendu musi jednoho dne nastat situace, ze ze stoprocent bude stoprocent “nebilych”, protoze me ve skole ucili, ze procent je vzdy jenom sto, a to se mi libi na tech procentech, ze se nemuzou rozmachnout… Tak to necham na futuristi dal, at se s v tom placou dal, uz beze mne… ;-)

Mejte se vsichni fajn, v praze, bratislave I vsude jinde. Vse dobre lidem dobre vule – I tem ostatnim.

Juraj
ABQ
23 cervence. 2003

úterý, července 15, 2003

II.A.8. Ludia. Mediacia dnes. Zmysel zivota-londynsky ucitel autoskoly

FROM: "Juraj Kizak" | Save Address
DATE: Tue, 15 Jul 2003 21:34:21 +0200
TO:
SUBJECT: II.8. Ludia. Mediacia dnes. Zmysel zivota-londynsky ucitel autoskoly



Alienated Children Kizak's International Email Newsletter # II.8.
Mezinarodni emailovy buletin “zavrzenych deti Kizakovych” c. II.8.


Krasne rano dnes. Na streche vedla hostela sa bozkavaju hlasno holuby. Nezostavaju len u toho. Isiel som pre noviny, ktore tam rano hadze vzdy zasielkova sluzba pred hlavne dvere, priamo z Central. Na stole v kuchyni v hosteli este neboli. Horuco uz. Tesne pred siedmou Vstavam prvy, zidem dolu, do obyvacej casti hostelu, najdem kavu od vcera, taku, co uz amici obycajne vyleju. Mne staci. Dam si dve topinky do hriankovaca [to aby cesi I slovaci rozumeli ;-) ] v kuchyni, studenu kavu do mikrovlnky. K tomu maslo, niekedy dzem. Dnes som ho nenasiel, tak z medom. Europske ranajky, ako od maminky… Len biela kava mi chyba, ako mi robievala stara mama na Ciernom Balogu… A k tomu vyborny biley chlieb peceny v malej pekarni na dedine…

Vstavam obycajne prvy, spat chodim tiez snad prvy, nie som tu “na dovolenke”, ako vacsina. A slnko a veci okolo deti ma riadne vyceraju cez den dusevne. Vcera sa ma s prekvapenim na to opytala nova prichodzia do hostelu, tipoval som jej na sedemnact, ked sme sa stretli u vecere. Studeny salat, nejake cestoviny, v tom zelenina. Morgan. Jej kamaratka a spolucestujuca, neprirodzene stihla cernoska, usmeivava, vesela, plna pohybu… Tej som tipoval na devetnact, ked sme sa po par minutach zdvorilostneho “otukavania” dali do volnej konverzacie. Ze vraj aby som hadal, kolko im je. Tak som hadal, samozrejme vsetko wrong… Morgan, ma osemnact, neposedna cernoska 26, to by som nepovedal. Neviem odhadnut vek u cernochov, hispancov, mexicanov, proste neviem. Stacey, ten krasny svalnaty cernoch, co som Vam o nom pisal minule, ma tridsat pat, ja som mu hadal tak o desat menej… Ta cernoska sa vola “Iowa”, krasne meno, nie? ;-) Nosi okuliare, tiez nie typicka vec u cernocha. Keby ste dnes povedali cernochovi v amerike “cernoch”, teda “black”, je to na sud snad… Tak ako v petdesiatych rokoch, ked u nas sa zatvarali predstavitelia komunismu a chytali duchovia a burali stalinove sochy, tak sa este bezne pouzivalo tu slovo “Negro”, tedy “negr”, “neger” vo volnom preklade – pouzival to slovo este I Martin Luther King Jr. bezne vo svojich kazaniach ci reciach, dnes je I slovo “black” praktricky zakazane. Jedine dovolene je “afro-american”, to je “politicallycorect” teda spravne slovo... Ja to vsak nemyslim zle, nie som tiez american, apisem to povacsine bratom cechom a slovakom, tak prosim, moje slovo “cernoch” berte len na oznacenie mentality, jej zdoraznenie, nie v spatnom.

Boli sme po par dnoch nehrania ziadneho sportu s Alanom “oddychnuty”, tiez je na tom ako ja, ze ked sa raz dvakrat znici pol hodinu, potom potrebuje par dni “oddychovat”, tak sme sa rozhodli zase sportovat. Morgan a Iowa ze pojdu s nami, ze sice basket nehraju, ale ze su sikovne. OK. Ze su sikovne, som pochopil hned u vecere, ci po nej, ked mi povedali, ze su z Floridy, roommates, ze studuju. A ja ze ci strednu skolu… ;-) Umsev. Ze nie. Obidve studuju tanec. Hip hop, Rapp, Salsa, vsetko. Ze kvoli tancu urobia vsetko, 5-6 hodin tanca im nevadi, to nespia, len aby mohli tancovat. Tak ja som sa hned pochvalil, ze som “za mladi” tiez tancoval, ludovky, v slavnom to predkomunistickom subore pod VSE v Prahe, Myslim ze sa volal VS subor Zdenka Nejedleho. Bol som tam ako “krovi”, krovie, do poctu, pozadie… Chlapcom brali, a ja som po roku “namlouvani”, od mojho spoluziaka na VS neodolal. Tam som sa vlastne zoznamil s Hankou… Ale to je ina story, o tom teraz nechcem rozpravat. Iba ze, Hnaka bola casom jedna z hviezd, solistka… Iowa ze uz bude promovat, dostane titul MFA, teda Master of Fine Art. Wow! Ta skola sa vola nejako ako American Dance School, ci University ci nieco take. MFA je nieco viac ako MA, teda Master of Art, co je bezny titul po skonceni master programov v USA, nieco ako Mgr. u nas… Po MA este je mozny PhD, Po MFA vrsaj uz nie…

Este vecer o 20.00 bolo horko, okolo 95 stupnov, tak I nas basketbal tomu odpovedal. V plucahc ma cacalo pichat po piatich minutach, ak ked to bolo o nicom, nas pohyb, skor “sranda match”…Cez den bolo vcera [pondleok, 14. jula] 104 F, teda presne 40 C, na mna celkom dost. Po par minutach, I ked sme sa pohybovali len tak aby sa nepovedalo, som aspon ja pocitoval nedostatok kysliku, a tak sme kazdu chvilu mali pauzu, time out. Nie len ja, vswetcia postupne… Este u vecere, ked sme sa bavili o tancovani, tak ja ze nas vsetkych ucili klasicke tance na tanecnych ako valcik a polka, a oni ze polku tiez vedia. Valcik so m nevedel prelozit, tak som im to musel nakoniec ukazat… Iowa hned vstala, tak klasicke drzanie a raz dva tri, raz dva tri, snazil som sa rychlo pripomenut si a zopakovat si valcikove kroky… Asi sa mi to nejako podarilo, pretoze o tom hned v teoretickej rovine zacali debatovat a ukazovat si ako a comu sa to podoba, ze valzu, a ja ze ano, ale ze valz je pomalsi… Alebo sa mylim? No, tanecn uz mam daleko za sebou, a vela tych plesov som potom neabsoloval…

Rano tesne pred ci po osmej som v kniznici UNM, otvaraju cez prazdniny o osmej. V TVI ale uz o 7.00. B Public Library az o 10.00. Ze na tom UNM neni najlepsie tiez financne, alebo jej na image moc nezalezi, svedci I fakt, ze na takom tom hlavnom universitnom namesti v campu, krizovakte chodnikov, bycikol, rybniku, kacic, vodotrysku…, su take hodiny, ala replika z rokov tridsiatych, na stlpe, kde z kazdej svetovej strany su velke hodiny. Uz ked som tu bol pred par mesiacmi, na jednej strane tie hodiny neisli, stale ukazovali pol druhej. Nezmenilo sa to. Stale ukazuju pol druhej. Je to podobne, ako by niekto mal hodne nakrivo vyvesny stit dlhe mesisace, a tvrdil, jak je perfektny, alebo jedno pismeno chybajuce v napise v stite vlastnej firmy. Pre mna je to rovnake, ako v nasej rodinnej firme Sun Interpreting & Translation, teraz ju Hanka premenovala na SPARK Interpreting & Translation [vraj z dovodu, aby nedoslo k sudom ohladne znacky, tradmarks…], see www.spark-prague.cz, je ruska vlajocka vyjadrujuca, ze nasa firma robi I preklady a tlmocenie do ruskeho a z ruskeho jazyka, co robila, to je pravda. Ma tam byt text v rustine, podobne ako kje v cestine, resp. anglictine. Alebo tam ta vlajocka nema byt… Ovsem ta vlajocka - nefunkcna – je tam uz aspon tri roky, a I napriek mojim urgenicam Alici, a nepriamo Hanke, ze to je zla image, aby to spravili konecne [co mi dalsia nasa parttnerka slubila, ked som ju stretol, Ivana], je to stale nefunkcne. Z martektingoveho hladiska velky nedostatok… Ale co robit… Dokonca som im ponulok, aj v case, ked bola Hnka este na neznamom pre mna mieste vo svete, ze to urobim na svoje naklady ja sam… Odmietli to. Ja sa cez to vsetko sanzim nasu fimru propagovat, ma byt pre nase deti, ako mi hanka svatosvete slubila, ked si ju od mna “vzala”, propagujem ju na Babinet.cz, zadarmo, samozrjeem [napr. tady, http://www.babinet.cz/adr.php?a&SV_ccT_3a/ nebo tady http://www.babinet.cz/adr.php?2&JAZYKY_3a/ – aj ked peniaze z nej zatial neidu pre nase deti – ale proti mne na sudne vydaje Janky v CR… Ono sa to nejak vyrovna casom, verim, Vesmir si s tym urobi poriadok. Hanka vo svojich oficialnych dokumentoch na sud pise, ze “som bol jej zamestnanec v jej firme” v tejto firme, a na oficilanych sttrankach firmy najdete, ze “bola zalozena absolventkami UTRL FFUK”, o mne ani zmienka… Pravdu najdete na www.justice.cz, ked zadate si meno firmy, ale pozor, uz to nove, podla stareho uz ju nenajdete, alebo ICO 25692143. Stale ju beriem ako “nasu firmu”, pretoze ma ist na nase deti, kazda koruna z mojho a Hankinho podielu, celkom 72 percent, na ich vysloek skoly, co sa do dnes nedeje, Hanka slubila ze to pojde tiez na terapiu deti tu v amerike, tiez sa tak nedeje…

S tymi peniazmi na terapiu, pretoze Habnka odmieta dat na to z nasej rodinnej firmy, a to je pre mna teraz najdolezitejsie, ich nejako budem musiet najst. Mozno sa nakoniec budem musiet uchylit k rydzo americkym sposobom hladania penazi, znameho z oblasti neziskovych organizacii, tzv. “fundraisingu”, a v nejakej obdobe poziadat nejaku neziskovku, alebo ju vytvorit, alebo aspon otvorit ucet u tretej nezavilsej a vysoko respektovanej osoby”, kde budem nakoniec ziadat, aby ludia posielali peniaze na terapiu nasich deti… Neeticke? Bude to stat tisice dolarov… Alebo bude musiet byt ten ucet pod verejnou kontrolou, mozno dve ucty, v CR a v USA… Taky otvoreny ucet maju niwktore neziskovky, ktore chsu evidentne byt pod verejnou kontrolou, v CR napriklad neziskovka co sadi stromy v Stromovke, myslim ze sa vola http://www.3duby.cz/, ano je tam… kto by vedel o sposobe, ako to urobit, resp. mi ponukol v tomto pomoc, ci uz v USA ci CR, zastresil to nejakou neziskovkou najlepsie, budem mu vdacny, zatial sa tomu nemozem dalej venovat, ale urcite v blizkej dobe asi budmem musiet ako platit za terapiu deti. Keby som ten ucet otvoril sam, a ziadal na neho peniaze pre deti, tak si samozrjeme vela ludi bude myslit, ze to ide na moje “radovanky”… Napady, myslienky? Cislo toho uctu potom dam na Kizak.com na hlavnu stranku s kontaktom na tu neziskovku ci doveryhodnu osobu [?], ktora by ho spravovala… Prestal som spoliehat na Hanku, ze by v tomto ohlade neico urobila sama… Samozrejme, resp. dala aspon korunu na to. Zacinam “sporit” na terapiu nasich deti sam, ale to bude trvat dlho, dokial nieco v ramci mojich vracani stovak tisic korun co mam dlhov – nasporim. Deti nemozu cakat tak dlho vsak…

Tie sandale som nakoniec nepredal, boli reklamovane, ako ze su Alanovi velke, takze ich stale mam, nechcete ich ?;-) Ale zacinam pracovat na “garage sale”, Stephanie mi ponukla, ze to mozem urobit pred hostelom, da mi stol, a tak tam budem moct vycapit svojich par triciek, tenisove lotpicky, sandale a zimnu bundu, apod, brusle inline, proste veci, co som si tu nechal I od minule s tym, ze skor neskor sa tu vratim a budu zaciatok domacnosti mojej v albuquerque. Nebudu, vsetko sa stahuje, cely “Cirkus Kizak” do Dallasu. Tak som zvedavy, co bude, tahat tie veci vsetky so sebou nemozem do dallasu, naspat do CR tiez nie, a peniaze potrebujem, aby som tu vydrzal financne tiez ked paltim za to, aby som videl deti, a Hnaka odmieta “lacne rieseneie”… Uvidime…

Rano dnes u snidane, sa za chvilu objavila Rachel, dalsia navsetvnicka, vcera odisla, Alan ju gentlmansky vyprevadil skoro rano – a ona je naspat. Neviem preco, ale vecer pojde s nami pre zmenu hrat basketbal. Mozno futbal. Okolo osmej zase, o siemdej dnes vari veceru Mike, a ked vari on, nikto cely den neje, je vyborny kuchar, to je ten, co je z Texasu povodne, San Antonion myslim, potom mal bar v LA ci San Francisku, zil v Denveri – a teraz je manazerom hostelu, vyraba koralkove nahrdelniky, naramky, je vraj gay, a pre mna perfektni clovek,mudry vo svojej patdesiakte, vo zvlastnom symbiotickom vztahu zijuci so Stephanie, dusevne, bielovlasou, tiez okolo patdesiatky, rozdavajucou radost a lasku ludksu vsetkym okolo v hostely, ci je tam ten clovek den ci tri mesiace… Proste su super, take slniecka casto nenajdete, aj ked im ten hostel peniaze na zivobytie neda…

Wesley, je dalsi clovek teraz dlhodobo v hosteli, robi si PhD, doktorat, stahuje sa z dorm izby do dorm izby v ramci hostelu, stale caka na “svoj byt”, pototm si tam nainstaluje internet. Zatial sa stretavame v kniznici, tej publik. Vcera u vecere vypisoval tabulky cislami, je tiez cca patdesiatinik, biela brada, sedivy, povodom z NY, cita knihy o darwinovy, jeho vyzkum je nieco o genetike, potrebuje vzorky hispanskej mensiny… Cechov a slovakov vraj nie, hned som sa mu ponukol. Propagujem prahu, cechy, rozdavam, davam kazdemu prichodziemu tahat z krasnych prazskyvch pohladnic, co som priniesol, Slovensko ako “svajciarkso vychodu”, co sa tyka prirody… A chvalim, ake mame krasne dievcata ;-) dobre, rodinne, zatial nie velmi neskazene extremnymi myslienkami feminismu, aj ked proti rovnosti nic nemam, aj ked vzdy nakoniec poviem, ked vedieme debatu s amerikancami na tuto temu, ze “ked sme si teda rovny uplne, tak by sme mali muzi I zeny tahat v ramci nasej prace obaja 50 kilove vrecia s cementom na stavbe, a nevyzadovat ani tam ulavu…” A tak sa obycajne zhodneme, ze teda ano, ze zena a muz nie jedno su… Wesley je tiez “posuk”, mam pocit, ze tam “normalneho cloveka nestretnete v hostely… Jo, tiez im poviem ze Columbus bol Slovak povodne, co mi niektory americnania a j uveria, a o tom, ako sa mame dovre my v Central Europe im poivem, s kamennym vyrazom, ze u nas uz mame vodu v prasku… ;-)

Robert, bol tam tiez, prave v “mojom byte” nastahovany,, ked som prisiel teraz do ABQ, preto som musel zostat par dni v “dorm”, v suterenych priestoroch, nevadi, bolo tam aspon studensie, a okna to malo tiez. Ma 6rocnu dceru, o jej existencii sa dozvedel, ked mala styri, ma s nou dobry vztah, zije niekde na severe, Missouri ci kde, to dieta mal s “nahodnou znamou na vecer”, dnes ma “custody” o nu na polo jej matka a napolo matka matky, pretoze matka ma problem s alkoholom, pracou a podobne… A Robrta soucialne urady nutia, aby bol s dietatom cim viac, ze je to potrebne… Robert ma frajerku zase uz sest rokov v Santa fe, hlavnom meste New Mexico, vola ju lali, polo hipsnaka prinajmensom, ako mi ukazoval fotky, hodia s ak sebe.. Tam tiez predtym zil, cita narocne dusevne knizky, v hostely hlada sam seba, nevedel vlastne kde patri, kam sa ma vydat dalej, kde zit,, ci do Missouri, odkial odisiel si ododychnut, ci do Santa Fe… Vela hovoril, kazdemu, uz ked sa rozhodol, a isiel za svojou priatelkou do Santa Fe, pokazilo sa mu auto, vratil, ja uz nastahovnay v “jeho” “mojom” byte… On teda isiel uz do dorm po necakanom navrate. Auto chcel predat, nakoniec nepredal, opravil, jedneho dna rano zmizol, svoje tajomstvo kam - si zobral zo sebou… Co clovek, to osud tu v hostely…

Steve, jedneho dna pred tyzdnom ci dvoma som ho videl sediet v usiakovksom kresle v obyvacke hostelu, pohlad nepritomny, pozerajuc dopredu pred seba, sediac, nehybajuc sa, “just staring”. Mlady chlap, svedsky typ, stihly… Hi how are you doing a tak ako obycajne. Ze je z Californie, prisiel si oddychnut… sympaticky, prijmeny. Len vystaveny. Slovo dalo slovo, a on, ze v Californii je sialene tempo zivota, bol z nejakeho velkeho mesta, ale uz neviem, ci LA ci San Francisko. Nazval to “rat race”, “zavod krys”, proste pekelne tempo, z ktoreho potreboval vyskocit na chvilu. Tak tam stravil dva dni cez vikend, ako prisiel, taaI odisiel… “Rat race”, kto z neho vypadne na dlhsie, ako sa hodi… – pride o pracu, peniaze, postavenie… Toho sa boja americania, nemozu si to dovolit, to je to, co uz zazizvaju I cesky a slovensky manazery, pracujuci pre velke medzinarodne firmy, ci uz I ceske, v konkurencii, kde “prachy” su vsetko, etika, moralka casto asi skoro nic… Prehanam? OK, mozno… teiz vidsim zeny, ako sa boja byt tehotne, porste najrpv si vybudovat poziciu, neztratit kontakt… Steve sa asi vratil vcas, aby mohol vtom “rat race” pokracovat. Spytal som sa ho, ved predsa si mozes vybrat, nie? Vzdy su dve moznosti, a rozhodujeme sa samy, nie? U toho sme zostali, nemyslim, ze to velmi pochopil, o com hovorim… vraitl sa do “zavodu krys…”

Viac krat som si vsimol, ze do hostelu pride clovek ako Steve. Nepritomny pohlad, proste si sadne do kresla, ci lahne na pohovku, duma, ci siahne po najblizzsej knizke od cervenej knihovni, po webtserovksy slovnik, ci ucebnicu cinstiny, ci rozpravku, ci jednoduchu hru pre 5rocne deti a hlada na chvilu unik pred “rat race”… majitel hostelu ma dalsi hostel, v meste, ci lespie povedane v mieste zvanom Oskoro, je to niedke uprostred puste tiez New Mexico, proste nic okolo, len ten hostel. Kopec vedla, inac pust… Vyprhal, kaktusy, horuco ako blazon… I tam mu chodia ludia, prave z a tym ucelom, proste len si sadnu na priedomie a “cucia do blba”, v ruke vodu ci kolu s ladom, relaxujuc, hladajuc silu na dalsi “rat race”. Rat race, rat race, rat race… Neda sa toho zbavit v amerike, a podla mna, uz tazko i u nas, ked ste do toho nassdli, tazko z toho vlaku vystupit… Poznam ale I takych, ze Miro? Zobrali rodinu na dedinu, von z prahy, pracovny prostreiedok je PC, internet, sem tam schodzky v Prahe… Moj dalsi partak sa na to chysta, proste vychovat deti “na vesnici”, bez drog, sialeneho tempa v prahe a drog pre deti uz v osmej triede ludovej…

Dalsich “zaujimavych ludi stretavam”. Cestami po meste z a do kniznic, kde chodim. Zastavka u University street, smer Hostel, zapad, cas poobede po 16.00 cca, asi Sobota... Prichadza mlady blondak, svaly, vysoky, hollywood typ, kosela rozopnuta, cca 23-25 rokov. Hi, ze kolko je hodin, on na mna, ja ze tolko a tolko, a on ze je to “one horse town”, proste zapadakov, ze tu prisel na doporucenie, a ziadna praca poriadna, je z krasnych severozapadnych statov, myslim ze Oregon alebo Washigton, alebo tak nieco, proste Rocky Mountains, Skaliste hory, more… A ze mu tu ukradli hned auto, Chevrolet rocnik 66, wow! To ma hodnotu, to je tzv. “collector’s item”, uz veteran, ja ze ci si mysli, ze ho este uvidi, on ze nie, ze sa s nim uz rozlucil…

Stal tam so mnou nahodou Peter s Katkou, to tu este boli, tiez isli s kniznice, potom sa vydali peso do hostelu, na mna bolo horuco, pol hodiny do hostela sa mi nechcelo uprostred 35 stupnovej horucavy, chodnik na Vas sala forko ako keby sa mala otvorit zem bublajuca lavou zo spodu… Oni sa vydali peso, moj novy kamos, Ricky, stal, cakal na bus dalej so mnou, kecali sme… Nadaval na ABQ, New Mexico, ze je plne “zasranych mexikancov” [volny preklad este horsieho nepublikovatelneho vyrazu], nikto nepracuje, je spinave atd atd. Inac bol sympaticky, intelignenty. Za chvilu ho cakanie tiez prestalo bavit, ze pojde tiez peso. Ok, chod, maj sa a tak, podali sme si ruky. Otocil sa a razne sa vydal po Central smer West. Autobus neprichadzal, otocil som sa este za nim. Prave si dal dole koselu, nahy svalnaty chrbat, plave vlasy vlnite, na ramenach uprostred mu zasvietil napis “Fuck you”. Patril mne. Kazdemu, kto sa mu na tie zada dival… Plno americanov co tu vidavam, ma rozne tetovania, a nie male, na celych rukach, nohach… Teraz prisli dve anglicanky do hostelu pred par dnami, okolo 40dsat im je, jedna z ostrova Man, tam co su tie zavody motocyklove slavne. Cestuju po amerike, a potom o tom vydaju “cartoon book”, komiksovu knizku v anglicku, a rovno Volume II, druhy diel, ten prvy to dotoho druheho zmrsknu nejak;-) Zvlasnty ludia, tito hostelovy…

Ricky este, predtym, nez odisiel, ze pojde inam, ze z newm mexiko odchadza a ja ze kde. On, ze pocul ze v Oklahoma je vraj cele leto Rainbow festival, a ja ze co to je, I ked mi blesklo hlavou, nieco s hippies rokov sestdesiatych… A on ze ano, hippies hnutie, a ja ze ci vie kde to je, on ze nie, ale ze ked do Oklahoma state dorazi, ze mu snad cestu niekto ukaze. Wow! Proste nestara sa, nejak si poradi, niekam sa dostane, ja ze co tam caka, a on ze naked people, free life, alkohol, drugs, two months, wow!… Ok, your choice, man, go Oklahoma man! Ja zostavam…

To su ludia z hostelu a z mojich “prechadzok mestom”, je ich viac. Este jeden. To som bol pre zmenu obleceny za “manazera”, so called “dressed up”, biela kosela, kratky rukav, slusne nohavice, bez saka, to sa neda so sakom, to som uz opustil - inac chodim do kniznic tak ako vsetcia studaci okolo, kratasi, sandale ci plazove slapky, triko, that’s it… K tomu som mal tie svoje ala ‘cowboyske” cizmy, a moj univerzalny kufor, nie maly ruksak, kvoli tomu to hovorim. Nastupil som do busu zase, bolo plno, smer West, hostel, stal som, u prostrednych dveri, kufor si polozil na zem, kozeny, stary desat rokov, ale zachovaly, prakticky… A hned jeden hispanic, mlady, tipoval by som okolo dvadsiatky, ale mal viac, ze “hej man, mas krasny kufor…”, Yea, ja ze ano, chces ho kupit bro? Nie, ze nie, ale pokracoval, evidentne sa chcel rozpravat, kamaratsky, ale clovek nikdy nevie, ked povie nieco, co sa nehodi, urazi, “netrafi” sa do nalady toho dotycneho, ci socilanej ci spolocenskej vrtsvy ci prostredia, a on vytiahne pistol ci nozik, a da sa do Vas… Mam to uz v sebe, ako to maju americania, chapem ich, preco sa jeden druheho uz navzajom boja, pokila prave neis su v kruhu tom svojom, zo svojho prostredia zivota, neighborhood - nechodia na nezname miesta, vecer samy, a preco pouzivaju auta tiez – pokial ich maju, nezastavuju sa s cudzimi – to myslim ted na tu “bielu vrstvu obyvatestva’, co sa hraju na lespich, ako su ostatny, teda ti “pravi americania”… Je to druh spolocenskej ci socialnej paranoie, muj nazor, nevnucujem Vam ho, ale par “hostelovych amikov” mi ho potrrdilo… Za kazdym cernochom ci hipsnacom, pretoze na prvy pohlad vidiete, ze je z “nizsej socialnej vrstvy”, pracuje asi ako pokladnik vo Walmarte v najlpesom pripade – a teda ze nie je na tom najlpesie… vidia potencialneho nasilnika, viz film Bowling for Columbine tiez, tam je to krasne vysvetlene, ukazane sytatisticky, nejaky socilog z LA to hovori….

Tak I tento moj hispanec. Za chvilu sa uvolnilo miesto v rade pred nim, sadol som si. Do ruky som si vybral broskynu, svoju svacinu, olovrant, vystaveny za par hodin na interete bez jedla a cakania sice v tieni, ale pri 35 stupnoch… “Moj kamarad”, Juan, ja ze som Juraj, spanelsky Jorche, ci Jorge… - sa na cely autobus zdravil z dalsimi sediacimi ci prichadzajucimi, Hey, man, ako to ide, k tomu “Give me Five” adalsie rozne zlozite zdravenie celymi rukami a telom… A dalej ze “Prave sa vraciam z prison, z vazenia,” [ja ze wow! sam pre seba] zacalo vo mne rast napatie, on ze prave ho pustili, hey man, zase na mna, otocil som sa k nemu, “Give me five”, on mne, zavretou pestou mi mieriac na hrud, ja vediac, ze je to pozdrav, co som sam ucil pred rokmi svoje deti v amerike, tak som zatal past a nase paste sa zrazili, kamaradi, ok, dobry bro… Otocil som sa znova dopredu, on pokracoval svoje oznamovanie najsirsej a najvacsej mensine v New Mexico, ale I v Texase, ako som sa uz dozvedel z mudrej prirucky - tej tej hispanskej mnesniny - alev buse je to povacsine majorita, ze sa prave vracia z vazania… Uz som sa chystal sa zahryznut do tej broskyne, ked on na to, ze hej man, to co mas v ruke, som nemal osem rokov. Hey… Ok, rodicovske pudy sa vo mne znova prebudili, ked s a nemozem starat o svoje deti, task som mu po maminkovsky ponukol tu svoju bropskynu, hey, ze ci skutocne, ja z e hej, len si vezmi, nevedel som ci mu to nedavam preto tiez, ze sa ho zacinam bat a uz aby som z tohu busu vypadol… “…ked si to osem rokov nemal…man to ma nezabije…” Ok, vzal si, a ja zvedavy, ze za co si tam bol, on ze za vrazdu, wow, napatie vo mne znova vzrastlo, wow, ze co si urobil, aaaale ze “po jeho zene niekto isiel”, snad jej ublizil, nebo ju znasilnil,, detaily som sa uz neodvazil vypytovat, a on mi zacal ukazovat, nieco na hrdle, dva body, ako ze mu nandal, zabil ho, ale nepochopil som, ci to bolo vystrelmi ci dobrymi ranami pesti, ako viete asi, oblast hrdla, hrtam ohryzok a tak su smrtelne body karate apodobne, hovoril tou svojou spanelskou anglictinou, ktorej moc nerozumiem, silny prizvuk, rychlo, nebral ohlad na to, ze potrebujem “high english” aby som mu rozumel… Moja stanica na 10th street and Cooper sa blizila… Poprial som mu vsetko dobre do noveho zivota. Vystupil. Ufff. V hostli mi potom povedlai, ze mam aspon kamarata, keby nieco… Ok. Dobry. Beriem.

Julie, pekne sympaticke jemne dievca, zena, dama zo San Franciska, ma jasno v zivote svojom, tiez bola dlhodobo v hostely, pred par dnami odisla naspat do San Francisco, California, studovala tu na UNM nejaky program na indicku medicinu, mam je vizitku pred sebou, “Ayurvedic Specialist”, nemoze byt doktor, ale moze davat rady, ale len tak nejak neoficialne, ak o zit, spravat sa, ktore bylinky ci co pouzivat, kazde rano – ona jedina vstavala asi skor ako ja obycajne, lebo priprava jej zdravych ranajok trvala najdlhsie, plno tych zdravych veci indickych, co treba uvarit, pomist, z mixovat, roztlct atd – sme sa scukli v kuchyni. Vecer tiez. Ked mi povedala ze je “Julie”, prve co ma napadao, ze “Julie in the Sky with Diamonds…” Usmiala sa, ze vraj nie, tma je ine meno…;-) Ach ano, Beatles to spieva “Lucy in the Sky with Diamnods”, vraj to je o drogach, napisane Lennonom v haluckach alebo tak nejak. Ma dlhe cierne ala indianske vlasy, jemna, vlasy ovsem kazdy treti sedivy, aj ked jej nebolo podla mna viac ako tridsat, neviem cim, nikdy som sa jej na to neodvazil opytat. Inteligentna, prijemna, vecer o sme s ostatnymi americanmi pozerala na “krvak” thriller, ked s a pustal v obyvaku, tento sa volal “Ring”, Kruh, a ja len ked som citajuc si vedla v prijimacej miestnosti u manazera on duty o Texase ci Fromma – tak mi naskakovali zimomriavky po tele. Robert cital svoje “duchovno” vedla mna, spolu sme odsudzovali americky hollywoodsky priemysl s tymto typom filmov, a podobnymi terminatormi, blackmanmi, startrekmi, men-in-black atd atd.,, Julie mi pri nasich kratkych debatach potom povedala - pretoze sa snazim stale dostat americnaom na kobylku, preco je to tak, ak o je tu v amerike, alebo anspon, ako to je tu v amerike aj bez pochopenia preco… – ze v amerike “nikto neveri nikomu” uz vraj… July odisla pred par dnami, naspat do San Franciska, “round trip ticket” na lietadlo ju stal pred par mesiacmi asi cca 170 dolarov, not bad, no? Ma peknu vizitku, zeleny podklad, nalavo farevny strom nakresleny, modro, cierno, zlty. Cervena zem, zlte pozadie… Posobi prijemne, ako ona. [Vyroba vizitky online viz www.vistaprint.com, vraj je to “zadarmo”, platite len postovne, no jo, zalezi kolko…] Alan, ako mam pocit, sa stava zvykom, kazdy z tychto navstevnic odprevadza na zastavku, beruc im kufor a podobne. Asi je to tym, ze sa s kazdou znich bavi do skoreho rana, do tretej, do stvrtej… :otom vyspava doobeda, no jo… Alan is good guy, to je ten, co chce zalozit niekde v Seattle, Washington, tu neziskovku na ochranu zien a deti proti “domestic violence, krasna myslineka. Ze mna obivnila hanka v amerike z “domestic violence” uz pred rokmi, z dialky, z ameriky, a vraj to tma riesila v texase po sudoch, som zvedavy, kedy sa ktym spisom dostanem, o mne bezo mna konecne, ze som to praktikoval vraj celych desat rokov na nu a na deti - je len tak naokraj… Cakam stale na dokazy, urcite nas to na sudoch caka este, pretoze zit takto cely zivot ocierneny pred nasimi detmi si neprajem… Ale mozno sa dohodneme, uzmeirime, veszmem prec tieto sialene veci sluziace tomu, aby sme jedne nad druhym “vyhrali” [????? Kto vyhral? Vidim len samych porazenych…] dnes sa stretneme davidom Levinom, o 16.00, mediacia, a zajtra, je uz urceny datum a cas. 16.7., , 14.00 s Robertom Lewisom, family therapy, Robert [nie ten z hostelu] to nazval, “couple counselling”. Malokedy ziadam, prosim niekoho, aby pre mna nieco urobil, co ho nieco stoji, viac ako to malo, ale teraz VAS PROSIM, mpodlite sa, myslite na nas, na nase deti, aby ta mediacia mala nejaky zmysel, terpaia tiez, niuekam to viedlo, aby som I j is Hnak mali skutocny zaujem sa nieco vzdat, a nie kvloi tomu kompromisu – ale synergii - aby aspon nase deti z toho nieco mali, cim skor, ak uz nie my dvaja s hankou, myslim, ze my sme uz prehrali, aspon ja sa tak citim, ked sme neboli schopny za tie roky urobit nic pre nase deti, aby ta situacia nebola dne s taka, ako stale je… Cas je v Prahe posunuty o 8 hodin dopredu, hmm. Tak to je vlastne polnoc, ked je 16.00 tu, alebo 22.00 v prahe, ked je tu tych 14.00. Verim na Ves,mirnu energiu, Boha, Myslienku, akokolvek ju nazvete. Zazrak tiez. Neviem, ci som ho sam zazil, ale na svoj zivot sa nestazujem, nezil som si v nom spatne plno rokov, mal vsetko, nepoznal “spodinu”, “zlo”, chudobu,… “spatnosti”, drohy, alkohol… dlhe roky, ani nenavist, pomstu, proste nic… Ani v mojom okoli, zijuc is zivot strednej vrzsty zacnuv v komunisme a potom v tom nasom kocurkovskom kapitalizme… Ale ako sinusovka ma rovnaku plochu nad I pod x-ovou osou, dobro I zlo, laska I lahostajnost, cierne I biele, vsetky protiklady sa nejako v nasom jednom [cie vsetkych?] zivote musi nejako vyrovnat, byt v rovnovahe, tak si I ja dnes “uzivam” tej polovice, co mi bola v moje prvej polovici zivota odopreta… Bolest, zufalstvo, beznadej, spodina, financne ci inak sem tam, pooznal som to uz, viem teraz, akosa citi ten co skutocvne je na dne, a ked dovody mozu byt uplne ine, videl dost tych ludi okolo seba, samozrejme, mal som stael dalkeo od socilaneho dna sam… Len dufam, ze to, ako intensivne hlboko to do mojho zivota vpadlo, skokom, sokom, zo dna na den, dostalo ma to na dno, ze o to kratsie to bude trvat, teda nie dalsich 35 rokov… Ze sa tie plochy uz coskoro obsahovo vyrrovnaju a sa “prekmitnem” opat nad osu x-ovu… Myslite na nas dnes, zajtra, prosim. Dnes o 24.00 prazskeho casu, zajtra o 22.00 prazskeho casu… Aspoin na nase deti… Adama, Ninu. Nevidel som ich vcera, dnes neviem, ci sa mi to podari, vobec to nezalezi na mne, nerozpraval s nimi ani na telefone… Snazim sa to si nepripustat, ze som Ich zatial videl za 15 dni len celkom 2 a pol hodiny, ze sa to zmeni v buducnosti, ze musim sa snazit vsetko zariadit tak, aby s a nakoniec vratili do normalneho, NEzavrhnuteho stavu, ked budu vediet, ze maju dvoch rovnako ich milujucich rodicov, nie len jedneho, a ten druhy ze proste neexistoval pre nich, ze nic predtym s nim nezazili dobre, citam warshak dalej, bez pomoci odbornika sa to proste neda, musim o tom presvedcit sud, tu v v CR, I ja som si naivne myslel, z e to zvladnem sam predtym, je to horsie, ako som si kedykolvedk dokazal predstavit…

“Nase tancnice” Morgan a Iowa, ze vraj preto tam na Floride kazdy vyzera mlado, lebo je tam neskutocna vlhkost, a teda, ze je to vraj dobre na plet, ako som s a od nich dozvedel, do dnesneho dna nevenujuc tejto casti zivota, “zvlhcovaniu pleti”, teda snad anglicky “moistorizing” ziadnu pozoornost. Zeny asi poznaju kazda podla typu kremov, tiez si na toslovo teraz spominam, ze som ho videl, ale nikdy nevedel, co znamena a preco je tam ten krem v komsetickej casti mojej zeny ;-( … Vraj je tam vlhkost az 80 stupnov? Je to mozne, alebo som to zle pocul? Tak nejak to hovorili. Tu zase je niekedy len 13 stupnov vlhkosti… Oni ze ano, ze to citia na svojej kozi, je tu sucho, a zacali mi ukazovat suche ruky. Takze kto cche vyzerat mlado – hybaj na Floridu zit, netreba si zvhcovat plet velmi, a usetri sa na kremoch znackovych…

Dnes vecer teda bude asi dalsi basketball match v hostely, ja, Alan, ako vcera, proti Morgan a Iowa, prida sa asi krasny velky hromotlk Stacey s bileym usmevom Eddie Murphyho, a Rachel, co sa vratila z neznamych dovodov naspat… Kto nechce, nic o sebe nehovori, a nikto sa ho na to nepyta. Chlapci ma videli v sobotu s detmi, ked som ich mal v tom parku za hostelom, hovorili, z e deti su pekne, Julie ich tiez videla… Ukazoval som im fotky s detmi z pred rozvodu, ze vraj ak som ja tyran a “domestic violence kind” of person, tak oni su kralovny zo saby… Videli ma s demti, mozno videli aj Hanku, ked prichadzala so svojim bielym Jeep Liberty 3.7 l Sport. Prisla skor, ja som uz bol v parku, cakal na deti. Hanka pred parkom, vedla baraku vedla hostelu, z bocnej strany pat minut parkovala, az sa jej konecne podarilo zaparkovat auto tak, aby bolo schovane z adruhym autom, aby som na neho nevidel. Ok, jej slobodna volba… Paul tam este nebol, takze deti museli cakat v aute, ja nemozem k autu prist, deti si vziat, lebo by okamzite na mna volala Hanka Policiu, len keby som sa k autu piblizil, a spytla sa napriklad, hoci I len cez zavrene okienko auta, na rozmery deti… Zrusila by hned navstevu, dokonca vsetky, povedala by, ze som ju otravoval, snazil s a dostat do auta, nedodrzal podmineky navstevy, deti by jej vo vsetko prikyvli [v tomto stsdiu, len dobry destksy psychlog by poznal, ze to tak nie je…], proste sa Hanka nechce stretnut, ludsky, predavat si deti ako “normalny” ludia. Tak sme teda obaja “normalny” v amerikcom slova smysle, teda aspon Hanka dobrovlne – ja z donutenia, pretoze na tom nevidim nic normalne, chovat s a tak, a mat to zariadene tak, ako to je dnes… Paul prisiel, az potom deti vystupili, Hanka, obrovske objatie z 13rocnym pubertalnym Adamom, stylu, “mily synu”, Adame, mam Te moc rada, neboj se, tu hodinu a pol z “Jurajem [ne otcem, ale z Jurajem, viz jednu z manipulacnych technik zavrzenia {, co som popisal minule od Warshaka…] nejak prezijes, a pak se zase vratis do luna sve “milujici” maminky, ktera Te “neda” pak uz vubec zase, a udela vsechno proto, abys tama zase k tomu “Jurajovi” je kvuli tomu, ze si to on preje, opet dlouho nemusel, nebo nejlepe vubec nikdy uz…” To vsetko je v tom objati, “hug” symbolicky citit, samozrejem v dalsich asi 30tich manipulacnych technikach v tom schovane, ktore zavrhujuci rodic pouziva [vedome, nevedomky], aby ten stav najprv vznikol, a potom bol udrzany naveky – pokial ho tretia sila profesionalna, za velkych nakladov ludksych, financnych, casovych, dusevny, zmien zivota, osudov ludi - nezmeni… Tam sme dnes. Vystupila dalsia osoba z auta, mlada dama, haky vrstovnik, nepoznal som ju, tmave bryle slenecne, asi Hankina kamaratka, mozno navzteva z CR, neviem, bolo to daleko… Fromm pise niekde na strane 40-50 {Umeni milovat], ze materska laska je naplnena az vtedy poriadne, ked matka dokaze dieta “opustit”, dovolit mu zit, osamostatnit sa.. [deti potrebuju otac, muzsky vzor, otca ale..]. Byt samym sebou. Adama to caka, skoro, ma uz roky, chce byt samostanty, mat vlastny nazor. Potrebuje otca. Otcim nie je otec, ano v niecom ano, ale podla psychologov a odbonrikov nie vo vsetkom. Matka mu brani mat otca. V mene svoje “materinskej lasky” za tial…

Ze sa “stavam americanom”, viac ci menej som si uvedomil aj minule, ked som prichadzal do toho isteho parku, vecer, po veceri, cca okolo 20.00, ked uz slnko sa schovava za stromy, velky ala “panelak” v dialke, a s I jediny v ABQ, pod ramenom ja Warshaka, Texas, Fromm, potrebujuc si lahnut pod strom a chvilu relaxovat v “prirode”. V zdy okolo 21.00 zacinaju cvrckovia, najpr jeden, apotom sa to spusit na plne pecky a trva snad celu noc…. Rano je opat t.icho, neviem kedy prestavaju… Na preliezkach dve americke deti, biele, chlapec mozno styri dievcatko tri, brat so sestrou, maminka asi 20 metrov dalej, citajuc… Oni na hupackach, kde sa hupu I nase deti, ked sme tam boli…. Zbadali ma, a hned ze Hi, ja tiez Hi, usmev… A oni ze aby som ich pohupal, ja ze OK, a uz so m sa do toho chcel pustit, ked som si uvedomil, ze som v amerike… Viete co je klucove slovo v amerike dnesnych dni? Nie nevymyslel som si to sam, povedali mi to americnania. “Liability”, podla slovniku na Seznam.cz “zodpovednost”, “ruceni”, “povinnost”, “risk” atd… Proste, kazdy vas moze zalovat za cokolvek. A to do slova a do pismenka… Preto sa sef hostelu boji poziciavat bicykle, pretoz e ked na jeho bycikly spadnete, a zlomite si ruku, tak je to tym, ze sa neviete bicyklovat, tak to na Vas zhodi ten zraneny, ze ten bicykel ste mu pozicali Vy, a ze ste teda “zodpovedny” za jeho uraz…!!! A vyhra ten, kto ma lepsieho pravnika, nemyslite ze ten, kto ma pravdu… Proste ten, co nevie bicykovat by mal navrch. Casto. Je to scetsne, ale tieto pripady sa opakuju dokolecka v amerike, a vyhravaju ti, o ktorych by ste to asi zdravym rozummom nepovedlai. Tiez preto, ze je v amerike 100x viac pravnikov na hlavu nez v japonsku a potrebuju sa zivit. Stamdrdan taxa – tretina toho, co vyhraju, tka preco by sa nesnazili, ze? Naklady? Len ich cas nikedy, podat to na sude…

A tak I ja stojac vahavo u tych deti na hupackach teraz… Uz som sa pohol k nim, ze ich pohupem, a v mihu mi prebehli hlavou vsetky pre a proti… Flochol som pohlad na matku, ta uz zacala ostrazito mercit, co bude, vidiac ma spomaliac a ropravat s a s jej detmi, a tak som tak trochu toho chlapca pohupal, raz, tak asi 5 cm len, a on ze aby som viac, velmi, silno, a ja ze nie, ze to musi maminka… A s umelym usmevom neuprimnym voci tomu dietatu, ktore to evidnetne nepochopilo, preco sa tak spravam anemozem ho jednoducho pohupat, so m im zakyval a vydal sa par metrov dalej, kde som si lahol na travu contemplovat cakajuc na cvrckov… este par krat sa tie deti okolo man prebehli, ten chaleps vzdy mi nieco povediac, ja mu odpovediac, ukazal mi, ako vie skakat, a podobne, matka vstla, sledovala, aje ked som nic nerobil, uz som bol na dobrej ceste, aby na mna pomaly zavolala policiu snad, proste som cudiznec, lezim si na trave v parku, nepozna ma, aja sa rozpravam s jej synom, ktopreho zaujimam z nejakeho dovodu, a ma zaujme sa so mnou bavit… ach jo, amerika, kam spejes… Tie deti boli krasne, ta jeho mladsia setsricka po nom opakovala, skakala, videl som v nich svoje deti, moj usmev patril aj im do pristoru a casu…

Hovoril som o tom potom Josephovi, Julie, Joseph [to je ten poloindian zapsany v pueblo Mescalero a roviaci tiez nahrdelniky…], hovoril, ze ano, ze som dobre urobil, ze sa nestaram, do inych, ze je to hned na sud, “liability”, keby s a nieco tym detom stalo… Tak je to, kazdy sa tu stara o svoj business, deti si cudzie nikto nehupe, ak chapete co tym chcem povedat, proste, aky spadlo, a hupal ho niketo iny predtym – prijdete o vsetky uspory za cely zivot, tak nejak, kamarad, nekamarat, sused, nesused, peniaze is the only things tha t counts, chyba sa nedopusta, ani v doborm umysle… So don’t make mistakes here in America!…

Druheho vecera, ked som sa uz vracal z parku, pekne sero uz bolo, svetla u hostelu rozsvietene, chvilu predtym som pozorovgal, ako si to tam sinie pekny kabriolet, “convertible”, strecha dana dole, proste brko, sportak, radost pre oko. Ked som k nemu dosiel, kufor uz otvoreny, u toho stihly chlap, mladixcky vzhlad, ze Hi, how are you? My name is John… Ku mne, hned, podal mi ruku… Vedla kufru zasoba plechoviek kol na dva tyzdne… Ze prisiel z Arizony, a ze sa len tak tula, bolo horuco, prizvuk mal silny, myslel som, ze z Australie, New Zealand, tym nerozumiem obycajne ani slovo, ale nie, Londynan. Ze je ucitel autoskoly. Rodinu tam nechal, ide, kam ho napadne, hlada pekne miesta, nevie, ktorym smerom pojde zajtra… Ja ze, ak o sa mu cestuje, ked riadi na opacnej strane, ako v Anglicku, on ze je to v pohode… ja ze ale ked je unaveny, a “vypne”, ze podvedomie sa vrati “na lavu stranu cesty”, a on z e hej, ze sa mu to stalo, den predtym, Arizona, mesto Flaggstaff, zname mesto, uz hlboko vecer, on unaveny, vypinal, zaspaval, ze z nicoho nic presiel za zatackou do protismeru a proti nemu auto s vytrestenym soferom, svetiac, turbiac, rychlo to strhol… Cestoval sam, John, potreboval sa vyrozpravat, ze kabriolet, ked uz ma takyto pekny, tak nebude pouzivat predsa klimatizaciu, ale si ho uzije, horuco nehoruco… Pekne bolo, Mitsubishi nejake, zavidel som mu… ;-) On dalej, ze “you know it”, “middle age thinking”, about zmysle zivota z euvazuje, sam iduc krizom amerikou, a tak, ze si to dava do poriadku, kam vlastne patri, kam pojde, nie len zajtra rano, ale vo svojom zivote tak ejka celkovo… Rano blo jeho miesto na parkingu pod mojimi oknami prazdne, bohvie, ktorym smerom sa vydal, a ktorym s a vyda vo svojom zivote…

Vsetko dobre

Juraj
ABQ, 15 jula 2003